Rozhledna a televizní vysílač Praděd: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
rekat.
Chiak (diskuse | příspěvky)
Řádek 32: Řádek 32:
=== Stavba současného vysílače ===
=== Stavba současného vysílače ===


Se stavbou vysílače bylo započato roku [[1968]] dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu [[Brno]]. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po [[televizní vysílání|televizním vysílání]]. Pro účely stavby byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké [[Ovčárna|Ovčárny]], která nyní slouží k zásobování. Na rok [[1977]] bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka. Vysílač sahá do výšky 146 metrů. Z vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět [[Sněžka]], [[Lysá hora]] a [[Radhošť]], vzácně i [[Vysoké Tatry]] a [[Malá Fatra|Malou Fatru]] na Slovensku.
Se stavbou vysílače bylo započato roku [[1968]] dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu [[Brno]]. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po [[televizní vysílání|televizním vysílání]]. Pro účely stavby byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké [[Ovčárna (Jesníky)|Ovčárny]], která nyní slouží k zásobování. Na rok [[1977]] bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka. Vysílač sahá do výšky 146 metrů. Z vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět [[Sněžka]], [[Lysá hora]] a [[Radhošť]], vzácně i [[Vysoké Tatry]] a [[Malá Fatra|Malou Fatru]] na Slovensku.


== Technické parametry vysílače ==
== Technické parametry vysílače ==

Verze z 13. 9. 2011, 12:44

Šablona:Infobox Rozhledna

Rozhledna a televizní vysílač Praděd patří k obdivuhodným stavbám svého druhu v České republice. Stojí v Moravskoslezský kraji ve slezském katastrálním území Malá Morávka (součást obce Malá Morávka), v těsné blízkosti s historickou zemskou hranicí Moravy a Slezska.

Historie stavby

Stavba původní rozhledny

Již od počátku 19. století stála na vrcholu Pradědu chýše později doplněná jednoduchou budovou. O stavbu rozhledny se poprvé snažil Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Roku 1903 jsou předloženy Moravskoslezským sudetským turistickým spolkem ve Frývaldově stavební plány architekta Františka von Neumanna. Po schválení Okresním hejtmanstvím v Bruntále a vyjasnění situace s majiteli okolních panství byla stavba v srpnu roku 1903 povolena. V roce 1904 začala vlastní výstavba rozhledny - Strážní věže Habsburk (něm. Habsburgwarte). Toto jméno dostala věž později. Ke stavbě bylo použito materiálu z nedalekých Tabulových skal. Dík za dokončení stavby patřil členům turistického spolku, kteří stavbu financovali a vykonávali ve svém volném čase. Proto se roku 1912 podařilo rozhlednu zkolaudovat. Stavba připomínala gotickou hradní věž, měla půdorys 15 x 14,5 m a výšku 32,5 m. V nejvyšším 7. patře byla vyhlídková plošina. Stavbě bylo přiděleno číslo popisné 207 v obci Malá Morávka.

Úpadek původní stavby

Následovalo však období úpadku rozhledny. Důvodem byla jednak volba zcela špatného stavebního materiálu, kámen ne příliš pevný a ve vlhku se drolící. Drsné horské a povětrnostní podmínky nemohl dlouho vydržet. Dále to byla celková situace, kdy o stavbu nemohlo být dostatečně pečováno z důvodu první světové války. Po válce roku 1926 se rozhledna přeci jen dočkala rekonstrukční pozornosti. Ne však na dlouho, v průběhu Druhé světové války rozhlednu využívali Němci pro meteorologické účely a letecká pozorování. Na začátku 40. let zde Němci vystavěli turistickou Poštovní chatu, kterou vybudovali váleční zajatci a totálně nasazení. Po skončení války roku 1946 byla dána rozhledna opět do provozu a byla plánována rekonstrukce - spolkem Turista Praha. Věž v té době byla již značně zchátralá, proto byly snahy na opravu téměř marné. V roce 1957 musela být rozhledna z bezpečnostních důvodů kvůli svému stavu pro veřejnost uzavřena. Plánovaná rekonstrukce se pak již neuskutečnila, protože roku 1959 došlo ke zřícení celé stavby. Na vrcholu tak zůstala pouze budova meteorologické stanice a dřevěná útulna.

Stavba současného vysílače

Se stavbou vysílače bylo započato roku 1968 dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po televizním vysílání. Pro účely stavby byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka. Vysílač sahá do výšky 146 metrů. Z vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku.

Technické parametry vysílače

V digitálním pozemním vysílání DVB-T

Kanál číslo Stanice Výkon (W) Polarizace
36 MUX-1 100 kW H


V kategorii VHF a UHF analogových televizních stanic jsou zastoupeny následující 2 stanice [1]

Kanál číslo Stanice Výkon (W) Ofset Polarizace
50 ČT1 389 kW 8P H
53 Nova 398 kW 8M H


V kategorii VKV FM rozhlasových stanic je provozováno následujících 8 stanic [2]

Kmitočet (MHz) Stanice Výkon (kW) Maximální výkon ERP (kW) Polarizace RDS
88,1 Hitrádio Orion 10 10 H ano
91,3 ČRo 1 - Radiožurnál 20 20 H ano
93,3 Radio Proglas 20 20 H ano
98,2 ČRo 3 - Vltava 20 20 H ano
99,3 Evropa 2 - Morava 10 10 H ano
100,9 Radio Impuls 20 20 H ano
104,3 Frekvence 1 20 20 H ano
106,8 ČRo Olomouc 20 20 H ano

Externí odkazy

Reference

Fotogalerie