Ignaz Beidtel: Porovnání verzí
m →Život: +Vincenz August Wagner |
m →Život: přmístění |
||
| Řádek 73: | Řádek 73: | ||
}}</ref>). |
}}</ref>). |
||
Po ukončení studií vyučoval v pozici suplanta obecné dějiny na [[Univerzita Palackého|olomoucké univerzitě]]. V roce 1810 se stal řádným profesorem římského a církevního práva na [[Lvovská univerzita|Lvovské univerzitě]].<ref name="lexikon">Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 2003-2011, [http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_B/Beidtel_Ignaz_1783_1865.xml Beidtel, Ignaz (1783-1865), Historiker und Jurist]</ref> |
Po ukončení studií vyučoval v pozici suplanta obecné dějiny na [[Univerzita Palackého|olomoucké univerzitě]]. Kromě toho se stal také moravsko-slezským zemským advokátem, praxi u něj vykonal [[Vincenz August Wagner]], pozdější významný autor právní literatury. V roce 1810 se stal řádným profesorem římského a církevního práva na [[Lvovská univerzita|Lvovské univerzitě]].<ref name="lexikon">Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 2003-2011, [http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_B/Beidtel_Ignaz_1783_1865.xml Beidtel, Ignaz (1783-1865), Historiker und Jurist]</ref> |
||
V roce 1816 se Beidtel stal soudním radou u civilního soudu první instance v [[Benátky|Benátkách]], později se postupně stal odvolacím radou v [[Zadar|Zadaru]], [[Rijeka|Rijece]], [[Klagenfurt|Klagenfurtu]] a [[Brno|Brně]]. V 1848 se stal zastupitelem za město [[Brno]] ve [[Frankfurtský sněm|Frankfurtském sněmu]].<ref name="lexikon"/> |
V roce 1816 se Beidtel stal soudním radou u civilního soudu první instance v [[Benátky|Benátkách]], později se postupně stal odvolacím radou v [[Zadar|Zadaru]], [[Rijeka|Rijece]], [[Klagenfurt|Klagenfurtu]] a [[Brno|Brně]]. V 1848 se stal zastupitelem za město [[Brno]] ve [[Frankfurtský sněm|Frankfurtském sněmu]].<ref name="lexikon"/> |
||
Verze z 11. 7. 2011, 20:17
Prof. JUDr. Ignaz Beidtel (někdy také jako Ignatz Beidtel; 15. ledna 1783 Hof in Mähren – 15. května 1865 Opava) byl dějepisec, moravsko-slezský zemský advokát, profesor římského a církevního práva, a v roce 1813 rektor olomoucké univerzity.[1]
Život
Po středoškolských studiích v Těšíně a vysokoškolských studích v Olomouci byl v roce 1806 promován doktorem práva[1] (není však zřejmé, kde - v té době byla olomoucká univerzita degradována na akademické lyceum a absolventi právnické fakulty nebyli promováni k doktorskému gradu, zkoušky složené v Olomouci byly však platné na jiných univerzitních fakultách, a olomoučtí absolventi tak obvykle získávali titul ve Vídni, Praze nebo Freiburgu[2]).
Po ukončení studií vyučoval v pozici suplanta obecné dějiny na olomoucké univerzitě. Kromě toho se stal také moravsko-slezským zemským advokátem, praxi u něj vykonal Vincenz August Wagner, pozdější významný autor právní literatury. V roce 1810 se stal řádným profesorem římského a církevního práva na Lvovské univerzitě.[3]
V roce 1816 se Beidtel stal soudním radou u civilního soudu první instance v Benátkách, později se postupně stal odvolacím radou v Zadaru, Rijece, Klagenfurtu a Brně. V 1848 se stal zastupitelem za město Brno ve Frankfurtském sněmu.[3]
Beidtel byl také členem Vídeňské akademie věd.[3]
Výběr díla
- Untersuchungen über einige Grundlagen der Strafgesetzbung, 1840
- Betrachtungen über einige durch die Zeitumstände besonders nötig gewordene Gegenstände der Zivil- und Strafgesetzgebung, 2 díly, 1840
- Uebersicht der Geschichte des österreichischen Kaiserthums etc., 1842
- Untersuchungen über die kirchlichen Zustände in den österr. Staaten, 1849
- Das kanonische Recht betrachtet aus dem Standpunkt des Staatsrechts, der Politik, des allgemeinen Gesellschaftsrechts und der seit dem J. 1848 entstandenen Staatsverhältnisse, 1848
- Übersicht der Geschichte der österr. Staatsvewaltung, hrsg. von A. Huber, 1896-98
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b ZIMPRICH, Richard. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy)
- ↑ ZEILNER, Franz. Verfassung, Verfassungsrecht und Lehre des öffentlichen Rechts in Österreich bis 1848: eine Darstellung der materiellen und formellen Verfassungssituation und der Lehre des öffentlichen Rechts : die Vorgängerfächer des Verfassungsrechts, die bedeutendsten Universitätslehrer und die wesentliche Literatur im öffentlichen Recht. [s.l.]: Peter Lang, 2008.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 2003-2011, Beidtel, Ignaz (1783-1865), Historiker und Jurist