Boris Kidrič: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 6. 2011, 02:29

Boris Kidrič (10. duben 1912 – 11. duben 1953) byl slovinský komunistický politik a jeden z představitelů slovinského odbojového hnutí z období druhé světové války.

Život a politická činnost

Kidrič se narodil ve Vídni v rodině prominentního slovinského literárního kritika France Kidriće. Gymnázium absolvoval v Lublani, poté studoval chemii na Univerzitě v Lublani a v Praze.

V roce 1928 vstoupil do Svazu komunistické mládeže Jugoslávie a téhož roku i do Komunistické strany Jugoslávie. Po zavedení královské diktatury 6. ledna 1929 byl Kidrič – v té době student gymnázia – zatčen a odsouzen k jednoletému trestu, který vykonal v Mariboru. Po propuštění z vězení začal studovat chemii a spolu s Edvardem Kardeljem a dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a průmyslových areálů Slovinska.

V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do Československa. Nějaký čas žil v Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do Paříže, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Bezprostředně po okupaci Jugoslávie se Kidrič stal jedním z organizátorů slovinské Osvobozenecké fronty. V červnu 1941 se stal prvním politickým komisařem na hlavním štábu NOVu ve Slovinsku. Slovinsko také zastupoval jako delegát na druhém zasedání AVNOJe v Jajce.

V květnu 1945 se stal prvním premiérem Slovinska a vedle toho vykonával další politické funkce. V červnu 1948 byl zvolen do politbyra ústředního výboru Komunistické strany. Byl odpovědný za přípravu prvního pětiletého plánu.

Kidrič podlehl leukémii 11. dubna 1953 v Bělehradě.

Na památku Kidriče bylo východoslovinské město Strinišče přejmenována na Kidričevo. Do roku 1990 pak byla ve Slovinsku udělována Kidričevova cena jako ocenění podílu na vědeckém pokroku. V roce 1959 byl na jeho počest postaven pomník před budovou slovinské vlády, kde stojí doposud navzdory protestům protikomunistických skupin a obětí komunistické perzekuce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Boris Kidrič na anglické Wikipedii a Борис Кидрич na srbské Wikipedii.

Související články

@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 Kidrič se narodil ve [[Vídeň|Vídni]] v&nbsp;rodině prominentního slovinského [[literární kritik|literárního kritika]] [[France Kidrić]]e. [[Gymnázium]] absolvoval v&nbsp;Lublani, poté studoval chemii na [[Univerzita v Lublani|Univerzitě v&nbsp;Lublani]] a&nbsp;v [[Praha|Praze]].
-V roce 1928 vstoupil do ''Svazu komunistické mládeže Jugoslávie'' a&nbsp;téhož roku i&nbsp;do [[Svaz komunistů Jugoslávie|Komunistické strany Jugoslávie]]. Po zavedení královské diktatury [[6. leden|6. ledna]] [[1929]] byl Kidrič&nbsp;– v&nbsp;té době student gymnázia – zatčen a&nbsp;odsouzen k&nbsp;jednoletému trestu, který vykonal v [[Maribor]]u. Po propuštění z&nbsp;vězení začal studovat chemii a&nbsp;spolu s&nbsp;[[Edvard Kardelj|Edvardem Kardeljem]] a&nbsp;dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V&nbsp;dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a&nbsp;průmyslových areálů Slovinska.
+V roce 1928 vstoupil do ''[[Svaz komunistické mládeže Jugoslávie|Svazu komunistické mládeže Jugoslávie]]'' a&nbsp;téhož roku i&nbsp;do [[Svaz komunistů Jugoslávie|Komunistické strany Jugoslávie]]. Po zavedení královské diktatury [[6. leden|6. ledna]] [[1929]] byl Kidrič&nbsp;– v&nbsp;té době student gymnázia – zatčen a&nbsp;odsouzen k&nbsp;jednoletému trestu, který vykonal v [[Maribor]]u. Po propuštění z&nbsp;vězení začal studovat chemii a&nbsp;spolu s&nbsp;[[Edvard Kardelj|Edvardem Kardeljem]] a&nbsp;dalšími slovinskými komunisty obnovil činnost slovinského oblastního výboru Komunistické strany. V&nbsp;dalším roce již komunisté měli své organizace ve většině měst a&nbsp;průmyslových areálů Slovinska.
 V červnu 1936 byl zatřen spolu se skupinou předních jugoslávských komunistů. Rok strávil ve vazbě, poté odešel do [[Československo|Československa]]. Nějaký čas žil v&nbsp;Praze, na podzim 1937 se přestěhoval do [[Paříž]]e, kde se zformovala centrála jugoslávských komunistů. V roce 1939 se vrátil do Jugoslávie a&nbsp;byl okamžitě zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce. Poté spolu s&nbsp;Kardeljem pracoval na posílení slovinské komunistické strany. V&nbsp;říjnu 1940 byl zvolen členem ústředního výboru jugoslávských komunistů.

Premiéři Slovinska

LR a SR Slovinsko (1945–1990)	SR Slovinsko Boris Kidrič (1945–1946) • Miha Marinko (1946–1953) • Boris Kraigher (1953–1962) • Viktor Avbelj (1962–1965) • Janko Smole (1965–1967) • Stane Kavčič (1967–1972) • Andrej Marinc (1972–1978) • Anton Vratuša (1978–1980) • Janez Zemljarič (1980–1984) • Dušan Šinigoj (1984–1990)

Republika Slovinsko (od 1990)	Republika Slovinsko Alojz Peterle (1990–1992) • Janez Drnovšek (1992–2000) • Andrej Bajuk (2000) • Janez Drnovšek (2000–2002) • Anton Rop (2002–2004) • Janez Janša (2004–2008) • Borut Pahor (2008–2012) • Janez Janša (2012–2013) • Alenka Bratušeková (2013–2014) • Miro Cerar (2014–2018) • Marjan Šarec (2018–2020) • Janez Janša (2020–2022) • Robert Golob (od 2022)