Luna 3: Porovnání verzí
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
m literární odkaz měním na referenci, kdysi jsem vkládání referencí neznal |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
[[Soubor:Luna-3 phototelegraph system at Tsiolkovsky State Museum of the History of Cosmonautics.jpg|thumb|Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v [[Kaluga|Kaluze]]]] |
[[Soubor:Luna-3 phototelegraph system at Tsiolkovsky State Museum of the History of Cosmonautics.jpg|thumb|Fototelegrafní systém z Luny 3 umístěný v Ciolkovského státním muzeu kosmonautiky v [[Kaluga|Kaluze]]]] |
||
'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala [[fotografie]] odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu. |
'''Luna 3''' (známá také pod názvy '''Lunik 3''' či '''00021''') byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala [[fotografie]] odvrácené strany Měsíce. Na [[Měsíc]]i nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| kapitola = Měsíční a meziplanetární sondy |
|||
| strany = 227 |
|||
}}</ref> |
|||
== Popis sondy == |
== Popis sondy == |
||
Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů. Její délka byla 130 cm a šířka 90-120 cm. To bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[Akumulátorová baterie|bateriemi]]. Část [[energie]] získávala i ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými [[hemisféra]]mi na koncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak odesílala pomocí [[skener]]u pomocí [[rádiová vlna|rádiových vln]] přes soustavu šesti antén (čtyři byly v horní a dvě v dolní části). |
Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů. Její délka byla 130 cm a šířka 90-120 cm. To bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými [[Akumulátorová baterie|bateriemi]]. Část [[energie]] získávala i ze [[solární článek|solárních článků]], které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými [[hemisféra]]mi na koncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak odesílala pomocí [[skener]]u pomocí [[rádiová vlna|rádiových vln]] přes soustavu šesti antén (čtyři byly v horní a dvě v dolní části). |
||
| Řádek 39: | Řádek 49: | ||
| strany = |
| strany = |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k Zemi po oběžné dráze 47 - 480 000 km. Dne 20. dubna [[1960]] shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11 obězích. |
Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k Zemi po oběžné dráze 47 - 480 000 km. Dne 20. dubna [[1960]] shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11 obězích.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.227</ref> |
||
== Získané snímky == |
== Získané snímky == |
||
Snímky z 70% odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první [[Atlas (kartografie)|atlas]] měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří ale pouze dvě moře, která byla pojmenována ''[[Mare Moscovrae]]'' (Moskevské moře) a ''[[Mare Desiderii]]'' (Moře Snů). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v závodech v dobývání kosmu. |
Snímky z 70% odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první [[Atlas (kartografie)|atlas]] měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří ale pouze dvě moře, která byla pojmenována ''[[Mare Moscovrae]]'' (Moskevské moře) a ''[[Mare Desiderii]]'' (Moře Snů). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v závodech v dobývání kosmu. |
||
| Řádek 53: | Řádek 62: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references/> |
<references/> |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Program Luna]] |
* [[Program Luna]] |
||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| odkaz na autora = |
|||
|odkaz na autora2 = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
{{commonscat|Luna 3}} |
{{commonscat|Luna 3}} |
||
Verze z 11. 2. 2011, 15:43
Luna 3 (známá také pod názvy Lunik 3 či 00021) byla sovětská vesmírná sonda, která jako první získala fotografie odvrácené strany Měsíce. Na Měsíci nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se přiblížila, byla 7 940 km od povrchu.[1]
Popis sondy
Hmotnost sondy byla 278,5 kilogramů. Její délka byla 130 cm a šířka 90-120 cm. To bylo dáno prstencem, který sondu obepínal. Luna 3 byla automatická sonda, která byla napájena chemickými bateriemi. Část energie získávala i ze solárních článků, které byly umístěny na prstenci. Sonda byla válcovitého tvaru s polokulovými hemisférami na koncích. Horní hemisféra se mohla otevřít a vysunout tak fotografické zařízení. Získané fotografie pak odesílala pomocí skeneru pomocí rádiových vln přes soustavu šesti antén (čtyři byly v horní a dvě v dolní části).
Luna 3 měla také zařízení na regulaci vnitřní teploty, které se automaticky sepnulo, když teplota uvnitř přesáhla 25 °C. Chladicí systém byl důležitý, přehřátí mohlo způsobit poruchu přístrojového vybavení. Sonda byla vybavena detektorem mikrometeoritů a kosmického záření, jež bylo namontováno na vnější straně sondy. Stejně jako Luna 1 a Luna 2 neměla ani Luna 3 motory pro korekci své dráhy.
Průběh letu
Sonda startovala 4. října 1959 z kosmodromu Bajkonur. 7. října na povel ze Země začala fotografovat Měsíc ze vzdálenosti 65-68 000 km, později i jeho odvrácenou stranu. Palubní fotoaparatura pracovala 40 minut. Naexponovaný film prošel automatickým vyvolávačem, ustalovačem a byl vysušen. Po zpracování sonda přes radioaparaturu předávala snímky Zemi.[2] Mimo to sonda zkoumala plynnou složku meziplanetárního prostoru, kosmické záření a mikrometeority. Po obletu Měsíce pokračovala zpět k Zemi po oběžné dráze 47 - 480 000 km. Dne 20. dubna 1960 shořela v zemské atmosféře po 199 dnech letu, 11 obězích.[1]
Získané snímky
Snímky z 70% odvrácené strany Měsíce byly sice velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první atlas měsíční krajiny. Fotografie ukázaly rozdílný charakter krajiny odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda objevila nová pohoří ale pouze dvě moře, která byla pojmenována Mare Moscovrae (Moskevské moře) a Mare Desiderii (Moře Snů). Svého hlavního cíle sonda dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v závodech v dobývání kosmu.
Galerie
-
Sovětská poštovní známka vydaná u příležitosti první fotografie odvrácené strany Měsíce -
Kazachstánská poštovní známka z roku 2004 -
SSSR, Luna 3, 1984
Odkazy
Reference
- ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 227. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Encyklopedie“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ TOUFAR, Pavel; BALOUS, Miroslav. Cesty ke hvězdám. Praha: Albatros, 1976. ISBN 13-767-76.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luna 3 na Wikimedia Commons