Johana z Rožmitálu: Porovnání verzí
m Robot: náhrada šablony; kosmetické úpravy |
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
{{Posloupnost|co=[[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]]| před = [[Alžběta Lucemburská]]|po=[[Barbora Braniborská]]|kdy=[[1458]] - [[1471]]}} |
{{Posloupnost|co=[[Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]]| před = [[Alžběta Lucemburská]]|po=[[Barbora Braniborská]]|kdy=[[1458]] - [[1471]]}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:České královny]] |
[[Kategorie:České královny]] |
||
[[Kategorie:Narození 15. století]] |
[[Kategorie:Narození 15. století]] |
Verze z 18. 1. 2011, 01:15
Šablona:Infobox královna Johana z Rožmitálu (* kolem 1430 – 12. listopad 1475, Mělník) byla česká královna a manželka Jiřího z Poděbrad. Stejně jako její manžel, i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
Sňatek s Jiřím z Poděbrad
Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku 1450 (iniciátorem tohoto sňatku byl pravděpodobně její bratr Jaroslav Lev z Rožmitálu, protože její otec zemřel už v jejím dětství), rok po smrti jeho první manželky Kunhuty. Jako katolička byla coby manželka husitského magnáta příkladem náboženské snášenlivosti, snad to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se tak stala druhou manželkou vdovce s šesti dětmi.
Nedlouho po sňatku, v roce 1452, se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále Ladislava Pohrobka. Když Ladislav Pohrobek zemřel v roce 1457 na leukémii, vyvstala otázka kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách a Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - Matyáš Korvín v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce 1458 korunovanou královnou.
Královna Johana
Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně účastnila – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do králova sídla na Starém Městě v Praze přijala i mladičkého Matyáše Korvína a saskou princeznu.
Bratrovi Zdeňkovi Johana propůjčila svůj průvodní list na cestu po západní Evropě v letech 1465-7. Nechala pro manžela zhotovit Modlitební knihu krále Jiřího. Když papež Jiřího proklel, vztahovalo se to i na jeho ženu a všechny jejich děti.
V srpnu 1470 svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce 1471) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr a českým králem se stal Vladislav Jagellonský. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti Johany a Johana mu byla velkým pomocníkem.
Roku 1473 zahájila zemský sněm v Benešově, kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Asi od roku 1473 Johana přesídlila do tradičního sídla českých královských vdov, do Mělníka. Zdejší královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.
Královna Johana zemřela 12. listopadu 1475. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, jiné prameny však uvádějí, že byla pohřbena v chrámu sv. Víta vedle Jiřího z Poděbrad a pohřbu se zúčastnil i Vladislav Jagellonský.
Zřejmě nejvýznamnější z jejích pěti potomků je Hynek z Poděbrad, představitel renesance v českých zemích.
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johana z Rožmitálu na Wikimedia Commons
- URBÁNEK, Rudolf. Husitský král. Praha, 1926.
- URBÁNEK, Rudolf. Věk poděbradský. 4 svazky. Praha, 1915–1962.
- MACEK, Josef. Jiří z Poděbrad. Praha, 1967.
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1458 - 1471 Johana z Rožmitálu |
Nástupce: |