Rostislav Haličský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+citát
info
Řádek 21: Řádek 21:
| isbn=80-7185-433-6
| isbn=80-7185-433-6
}}</ref> a roku 1243<ref>{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=96|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> se oženil s Annou, oblíbenou<ref>Charvátová, str. 26</ref> dcerou svého hostitele.
}}</ref> a roku 1243<ref>{{citace knihy | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=96|isbn =978-80-7021-841-9 }}</ref> se oženil s Annou, oblíbenou<ref>Charvátová, str. 26</ref> dcerou svého hostitele.
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77}}</ref>}}
{{Citát|Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.|[[Haličsko-volyňský letopis]]<ref>{{Citace monografie | titul = Haličsko-volyňský letopis | editoři = Jitka Komendová | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 180 | isbn =978-80-257-0187-4 | strany = 77|poznámka = dále jen ''Haličsko-volyňský letopis''}}</ref>}}
Během roku 1249 se za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.<ref>''Haličsko-volyňský letopis'', str. 80</ref> Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref> {{Citát|... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...|Haličsko-volyňský letopis<ref name="Hal-vol82">''Haličsko-volyňský letopis'', str. 82</ref>}}
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.
Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.<ref>Vaníček, str. 33</ref> Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem [[Theodoros II. Laskaris|Theodorem II.]] a Bulharskem,<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]],<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/RUSSIA,%20Rurik.htm#RostislavMikhailovichdied1263B www.fmg.ac]</ref> zúčastnil se [[bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]] a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem]] napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.



Verze z 11. 9. 2010, 23:02

Příbuzenstvo
otec Michal Černigovský
matka Marie Haličská
manželka Anna Uherská
syn Béla Mačevský
syn Michal Bosenský
dcera Alžběta
dcera Kunhuta Haličská
dcera Griffina Haličská
dcera Markéta

Rostislav Haličský (1225 - 1263)[1] byl bánem mačevským a slavonským, uchazečem o bulharský trůn a syn sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců.

Na dvůr uherského krále Bély IV. ze své vlasti uprchl před Tatary[2] a roku 1243[3] se oženil s Annou, oblíbenou[4] dcerou svého hostitele.

Rostislav byl pronásledován Tatary do Borku, utekl do Uher a uherský král za něj provdal svou dceru.
— Haličsko-volyňský letopis[5]

Během roku 1249 se za podpory uherských a polských vojáků pokoušel marně dobýt Halič.[6] Po porážce uprchl společně s manželkou zpět na uherský dvůr.[7]

... za jeho nadutost Bůh nedopustil, co on zamýšlel...
— Haličsko-volyňský letopis[7]

Díky tchánově výpadu do Bosny po roce 1250 se Rostislav stal mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[8] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[9] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[10] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se švagrem Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého strýce Štěpána, mladšího uherského krále.

Odkazy

Šablona:Portál Rusko

Reference

  1. www.fmg.ac
  2. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 92. 
  3. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 96. 
  4. Charvátová, str. 26
  5. Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 77. Dále jen Haličsko-volyňský letopis. 
  6. Haličsko-volyňský letopis, str. 80
  7. a b Haličsko-volyňský letopis, str. 82
  8. Vaníček, str. 33
  9. www.fmg.ac
  10. www.fmg.ac

Externí odkazy