Blaník: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 6. 2006, 13:01

Vrchol Velkého Blaníka od jihozápadního úpatí

Blaník je legendární český vrch opředený pověstmi o blanických rytířich. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Geografie

Jedná se vlastně nikoli o jeden, ale dva zalesněné skalnaté vrchy Velký Blaník (638 m. n. m.) a Malý Blaník (564 m. n. m.). Velký Blaník je charakteristickým bodem rozsáhlé zvlněné krajiny, která tvoří přechod mezi středočeskou pahorkatinou a českomoravskou vrchovinou. Blaník je součástí chráněné krajinné oblasti CHKO Blaník (z r. 1981, 40 km²). Pod kopci se nachází obec Louňovice pod Blaníkem a protéká řeka Blanice (přítok Sázavy).

Velký Blaník

Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. V době osídlení naší země Kelty zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami kammených valů, tzv. oppidum, později tvrz. Na Velkém Blaníku jsou patrné pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů. V letech 1868 - 1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo. Odsud byl vzat i jeden ze základních kamenů národního divadla (rozměry ca 125 × 97 × 57 cm, hmotnost 1750 kg).

Rozhledna na Velkém Blaníku

Na vrcholu stojí 30m dřevěná rozhledna z roku 1940 ve tvaru husitské hlásky. Menší bratříky lze najít u Žamberka (rozhledna Rozálka) a na Hýlačce u Tábora (rozhledna Hýlačka). Nebyla to však první rozhledna, dříve (r. 1895) tam již stála jednoduchá 20m dřevěná otevřená rozhledna, která se zřítila roku 1936. Tu současnou, krytou, postavil Klub českých turistů v roce 1943. Lze z ní shlédnout nejen blízké okolí, západním směrem podstatnou část Středočeské pahorkatiny, nazývanou Českou Sibiří, západním vrcholy Českomoravské vvysočiny s dominujícímm Strážištěm, severně město Vlašim a Posázaví, ale při optimální viditelnosti je možno jihovýchodním směrem dohlédnout až vrcholů Šumavy a na severovýchodě spatřit Prahu.

Malý Blaník

Na Malém Blaníku (dříve Holý vrch) se nachází zřícenina starobylé poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století), zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II.. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk, kterému se říká „Mnich“. Ve středověku zde stál hrad.

Pověst

Blaník je opředen mnoha nejrůznějšími pověstmi, z nichž některé mají původ zřejmě již v keltských dobách. Hlavní legenda vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko.

Obsah pověsti: Uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře. Jeho velitelem je sám světec a patron země České svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že studánku přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

Pozornost Blaníku a legendě o svatováclavskému vojsku přineslo národní obrození, putování lidu na Blaník má však ještě starší tradici. Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti, kdy na svůj svátek sjíždí z Velkého Blaníku na bílem koni Sv.Václav s doprovodem svých vojáků na louňovické náměstí, kde se konají vlastní oslavy.

Blaník a umění

O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. Alois Jirásek ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků (Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století (Julius Mařák či Mikoláš Aleš). Blanická pověst se v litaratuře objevila v roce 1799. Mezi další umělce inspirované Blaníkem patří: Václav Kliment Klicpera vlastenecká hra Blaník, Josef Kajetán Tyl (dramatická báchorka Jiříkovo vidění), Karel Jaromír Erben či Jaroslav Vrchlický (Selské balady: Balada blanická). Divadlo Járy Cimrmana uvádí hru satirickou hru Blaník.

Externí odkazy

http://www.blanik.ochranaprirody.cz/ (CHKO Blaník)
http://stranky.the.cz/lounovice/rozhledna.php (rozhledna)
http://stranky.the.cz/blanik/index.html
http://ceskasibir.cz/blanik.php (staré pohlednice)
http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-velky-blanik.htm (naučná stezka Blaníkem)

Šablona:Geo cz

@@ Řádek 45: / Řádek 45: @@
 == Blaník a umění ==
-O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. [[Alois Jirásek]] ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků ([[Bedřich Smetana]], [[Zdeněk Fibich]]) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století ([[Julius Mařák]] či [[Mikoláš Aleš]]). Blanická pověst se v litaratuře objevila v roce 1799. Mezi další umělce inspirované Blaníkem patří: [[Václav Kliment Klicpera]] vlastenecká hra ''Blaník'', [[Josef Kajetán Tyl]] (dramatická báchorka ''Jiříkovo vidění''), [[Karel Jaromír Erben]] či [[Jaroslav Vrchlický]] (''Selské balady: Balada blanická'').
+O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. [[Alois Jirásek]] ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků ([[Bedřich Smetana]], [[Zdeněk Fibich]]) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století ([[Julius Mařák]] či [[Mikoláš Aleš]]). Blanická pověst se v litaratuře objevila v roce 1799. Mezi další umělce inspirované Blaníkem patří: [[Václav Kliment Klicpera]] vlastenecká hra ''Blaník'', [[Josef Kajetán Tyl]] (dramatická báchorka ''Jiříkovo vidění''), [[Karel Jaromír Erben]] či [[Jaroslav Vrchlický]] (''Selské balady: Balada blanická''). [[Divadlo Járy Cimrmana]] uvádí hru satirickou hru Blaník.
 == Externí odkazy ==