Kartotéka

Kartotéka

Slovem kartotéka, česky také lístkovnice, označujeme několik navzájem souvisejících entit.

Nejznámější význam slova

• vyjadřuje fakticky uspořádaný (setříděný, seřazený) soubor obvykle papírových lístků s na nich zapsanými určitými údaji řazený podle daných zásad, např.:
  • podle abecedy
  • podle číselného označení
  • u osob podle bydliště
  • … apod.

Jedná se o jednoduchou evidenční a informační pomůcku.

Možné rozdělení

Kartotéční záznamy lze dělit na :

• lístkovnice osobní (např. zdravotní, kriminalistické atd.)
• věcné (např. lístkovnice inventární, skladové, knihovnické, archivní apod.)
• jiné dělení …

Další významy

• Jedná se o prostor o uložení kartotéčních lístků např.:
  • krabice, škatule, šuple
  • skříň, almara
  • místnost, pokoj, ordinace
  • trezor

Slova s podobným významem

• fonotéka - vhodně uspořádaný soubor zvukových záznamů
• filmotéka - vhodně uspořádaný soubor obrazových záznamů
• bibliotéka - vhodně uspořádaný soubor knih - nejčastěji jako synonymum pro knihovnu
• artotéka - soubor uměleckých děl, která je ale možno zapůjčovat

Poznámka

• Tak jako v mnoha jiných oborech lidské činnosti jsou písemné kartotéky dnes již morálně zastaralé a bývají plně nahraženy počítačovou evidencí ve vhodně uspořádané databázi či databázích.
• Z obou definic pak vyplývá, že kartotéka se může nacházet v kartotéce, což je věta zjevně dost nesmyslná a obecně nesrozumitelná, vždy tedy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení

Reference

• PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.