Ludvík Bavorský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ptbotgourou (diskuse | příspěvky)
Řádek 3: Řádek 3:
== Ludvíkův osobní život ==
== Ludvíkův osobní život ==
[[Soubor:Friedrich Dürck, Henriette Mendel.jpg|200px|right|thumb|Portrét první manželky [[Henrietta Mendelová|Henrietty]]]]
[[Soubor:Friedrich Dürck, Henriette Mendel.jpg|200px|right|thumb|Portrét první manželky [[Henrietta Mendelová|Henrietty]]]]
Ludvík se měl po smrti svého otce stát [[vévoda|vévodou]] v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale tohoto titulu se musel vzdát ve prospěch svého mladšího bratra [[Karel Theodor Bavorský|Karla Theodora]] poté, co se rozhodl uzavřít společensky nerovný sňatek s druhořadou [[Herec|herečkou]] [[Henrietta Mendelová|Henriettou Mendelovou]], která mu navíc ještě za svobodna porodila dvě děti. Ludvík však neváhal ani chvíli a pro legalizaci tohoto svazku byl ochoten udělat vše - kromě vévodského titulu se musel vzdát i nároku na bavorský královský trůn, což však byla jen formalita, jelikož mezi přímé nástupce stejně nepatřil.<br />
Ludvík se měl po smrti svého otce stát [[vévoda|vévodou]] v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale tohoto titulu se musel vzdát ve prospěch svého mladšího bratra [[Karel Teodor Bavorský|Karla Teodora]] poté, co se rozhodl uzavřít společensky nerovný sňatek s druhořadou [[Herec|herečkou]] [[Henrietta Mendelová|Henriettou Mendelovou]], která mu navíc ještě za svobodna porodila dvě děti. Ludvík však neváhal ani chvíli a pro legalizaci tohoto svazku byl ochoten udělat vše - kromě vévodského titulu se musel vzdát i nároku na bavorský královský trůn, což však byla jen formalita, jelikož mezi přímé nástupce stejně nepatřil.<br />
Ještě před sňatkem povýšil bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] Mendelovou do šlechtického stavu a od té doby nosila titul svobodná paní z Wallersee. Svatba proběhla [[28. květen|28. května]] [[1859]]. Bavorská [[šlechta]] a královská i vévodská rodina ovšem Mendelovou považovala i nadále za nežádoucí osobu. Jedinou výjimkou v rodině se stala Ludvíkova sestra císařovna [[Alžběta Bavorská|Alžběta]], která si Mendelové velmi vážila a chovala k ní úctu a náklonnost.
Ještě před sňatkem povýšil bavorský král [[Maxmilián II. Bavorský|Maxmilián II.]] Mendelovou do šlechtického stavu a od té doby nosila titul svobodná paní z Wallersee. Svatba proběhla [[28. květen|28. května]] [[1859]]. Bavorská [[šlechta]] a královská i vévodská rodina ovšem Mendelovou považovala i nadále za nežádoucí osobu. Jedinou výjimkou v rodině se stala Ludvíkova sestra císařovna [[Alžběta Bavorská|Alžběta]], která si Mendelové velmi vážila a chovala k ní úctu a náklonnost.



Verze z 6. 3. 2009, 13:21

Ludvík Vilém vévoda Bavorský (21. června 1831, Mnichov6. listopadu 1920 tamtéž), zvaný Luis, se narodil jako první dítě bavorskému vévodovi Maxmiliánovi a jeho manželce Ludovice. Po něm následovalo, v rozmezí let 18321849, osm dalších sourozenců, z nichž druhý narozený, Vilém, zemřel v roce 1832, tedy v roce svého narození. Mezi jeho nejznámější sourozence patří císařovna Alžběta (Sissi), Helena Thurn-Taxis a Žofie, vévodkyně z Alenconu. Všechny tři měly velmi zajímavý život, u dvou z nich byl zfilmován.

Ludvíkův osobní život

Portrét první manželky Henrietty

Ludvík se měl po smrti svého otce stát vévodou v Bavorsku, ale tohoto titulu se musel vzdát ve prospěch svého mladšího bratra Karla Teodora poté, co se rozhodl uzavřít společensky nerovný sňatek s druhořadou herečkou Henriettou Mendelovou, která mu navíc ještě za svobodna porodila dvě děti. Ludvík však neváhal ani chvíli a pro legalizaci tohoto svazku byl ochoten udělat vše - kromě vévodského titulu se musel vzdát i nároku na bavorský královský trůn, což však byla jen formalita, jelikož mezi přímé nástupce stejně nepatřil.
Ještě před sňatkem povýšil bavorský král Maxmilián II. Mendelovou do šlechtického stavu a od té doby nosila titul svobodná paní z Wallersee. Svatba proběhla 28. května 1859. Bavorská šlechta a královská i vévodská rodina ovšem Mendelovou považovala i nadále za nežádoucí osobu. Jedinou výjimkou v rodině se stala Ludvíkova sestra císařovna Alžběta, která si Mendelové velmi vážila a chovala k ní úctu a náklonnost.

Po prohrané bitvě u Hradce Králové odešel Ludvík z armády, kde měl hodnost plukovníka, a usadil se v Mnichově. S manželskou věrností si příliš starostí nedělal, stejně jako jeho otec, ale přesto bylo jeho manželství s Mendelovou považováno za harmonické. Henriette Mendelová, nyní tedy již Henriette von Wallersee, zemřela v roce 1891. Necelý rok po smrti své první ženy se Ludvík oženil podruhé s nepříliš úspěšnou baletkou Antonií Barthovou, která byla povýšena do šlechtického stavu a směla si říkat Antonie von Bartolf. V době sňatku bylo Ludvíkovi jedenašedesát let a jeho manželce jedenadvacet. V roce 1913 bylo manželství soudně rozvedeno. Ludvík zemřel 7. listopadu 1920. Jeho dcera z prvního manželství Marie Louisa hraběnka Larischová-Wallersee (jejím prvním manželem byl hrabě Georg Larisch) zemřela v roce 1940.

Šablona:Pahýl - biografie