Verchněuralsk: Porovnání verzí

Verchněuralsk ; Верхнеуральск
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	53°53′ s. š., 59°13′ v. d.
Nadmořská výška	412 m n. m.
Stát	Rusko
Federální okruh	Uralský federální okruh
Oblast	Čeljabinská
	Verchněuralsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	50 km²
Počet obyvatel	9 340 (2018)
Hustota zalidnění	186,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1734
Oficiální web	www.verhneuralsk.ru
Telefonní předvolba	35143
PSČ	457670
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 1. 2022, 08:33

Verchněuralsk (rusky Верхнеуральск) je město v Čeljabinské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes devět tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Verchněuralsk leží na východní straně Jižního Uralu, na levém, východním břehu Uralu, přítoku Kaspického moře. Od Čeljabinsku, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 460 kilometrů jihozápadně.

Nejbližší železniční stanice je v Magnitogorsku přibližně šedesát kilometrů jižně na trati z Ufy do Kartaly.

Dějiny

Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem Verchnějaickaja (Верхнеяицкая), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané Jaik. V roce 1774 jej neúspěšně obléhali povstalci vedení Jemeljanem Pugačovem. Městská práva získal v roce 1781.

Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici Timofej Vladimirovič Sapronov (v roce 1937), Karl Bernardovič Radek (1939) a Grigorij Jakovlevič Sokolnikov (1939).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Werchneuralsk na německé Wikipedii.

↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Verchněuralsk na Wikimedia Commons

[d84f748bde80dac87e899490e943a9ac5d33eca8-1] 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{pracuje se}}
 {{Infobox - sídlo světa
  | originální jméno = {{cj|ru|Верхнеуральск}}
- | pojem vyššího celku =
+ | pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruské federace|Federální okruh]]
- | název vyššího celku =
+ | název vyššího celku = [[Uralský federální okruh]]
- | pojem nižšího celku =
+ | pojem nižšího celku = [[Oblasti Ruské federace|Oblast]]
- | název nižšího celku =
+ | název nižšího celku = [[Čeljabinská oblast|Čeljabinská]]
 }}
-'''Verchněuralsk''' ({{vjazyce2|ru|Верхнеуральск}}) je město v [[Čeljabinská oblast|Čeljabinské oblasti]] v [[Ruská federace|Ruské federaci]]. Při [[Ruské sčítání lidu 2010|sčítání lidu v roce 2010]] mělo přes devět tisíc obyvatel.
+'''Verchněuralsk''' ({{vjazyce2|ru|Верхнеуральск}}) je město v [[Čeljabinská oblast|Čeljabinské oblasti]] v [[Ruská federace|Ruské federaci]]. Při [[Ruské sčítání lidu 2010|sčítání lidu v roce 2010]] měl přes devět tisíc obyvatel.
+== Poloha a doprava ==
+Verchněuralsk leží na východní straně [[Jižní Ural|Jižního Uralu]], na levém, východním břehu [[Ural (řeka)|Uralu]], přítoku [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Od [[Čeljabinsk]]u, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně 460 kilometrů jihozápadně.
+Nejbližší železniční stanice je v [[Magnitogorsk]]u přibližně šedesát kilometrů jižně na trati z [[Ufa|Ufy]] do [[Kartaly]].
+== Dějiny ==
+Je nejstarším městem Čeljabinské oblasti. Byl založen jako přístav a pevnost v zimních měsících na přelomu let 1734/1735 pod jménem ''Verchnějaickaja'' ({{cj|ru|Верхнеяицкая}}), které odkazovalo k řece Uralu, do roku 1755 nazývané ''Jaik''. V roce 1774 jej neúspěšně obléhali povstalci vedení [[Jemeljan Pugačov|Jemeljanem Pugačovem]]. Městská práva získal v roce 1781.
+Od roku 1914 zde byla věznice. Ve vězení nebo na nucených pracích zde zemřeli mimo jiné bývalí sovětští politici [[Timofej Vladimirovič Sapronov]] (v roce 1937), [[Karl Bernardovič Radek]] (1939) a [[Grigorij Jakovlevič Sokolnikov]] (1939).
 == Odkazy ==