Komplementarita: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vitecek (diskuse | příspěvky)
m oprava odkazu dualita
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 6: Řádek 6:
* [[RNA]]
* [[RNA]]
==Filosofie==
==Filosofie==
Dva aspekty obrazu světa (užito [[William James|Williamem Jamesem]]). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně.
Dva aspekty obrazu světa (užito [[William James|Williamem Jamesem]]). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně.
: "... na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné" ([[Blaise Pascal|B. Pascal]], ''Myšlenky'', zl. 567)
: „… na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné“ ([[Blaise Pascal|B. Pascal]], ''Myšlenky'', zl. 567)
==Fyzika==
==Fyzika==
Komplementarita je charakteristická vlastnost [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. [[elementární částice|elementárních částic]]) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. [[Dualita částice a vlnění|dualismus]]).
Komplementarita je charakteristická vlastnost [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. [[elementární částice|elementárních částic]]) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. [[Dualita částice a vlnění|dualismus]]).


V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.

Verze z 15. 12. 2007, 23:56

Komplementarita (z lat. complementum, doplněk) označuje dvojici postojů, pohledů nebo pojmů, které se navzájem podmiňují a doplňují, ale zároveň též vylučují.

Biologie

Vztah vzájemné doplňkovosti (např. purinových a pyrimidinových bází v nukleových kyselinách).

Podívejte se také

Filosofie

Dva aspekty obrazu světa (užito Williamem Jamesem). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně.

„… na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné“ (B. Pascal, Myšlenky, zl. 567)

Fyzika

Komplementarita je charakteristická vlastnost kvantové mechaniky, podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. elementárních částic) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. dualismus).

V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.

Pojem komplementarita ve fyzice zavedl dánský fyzik Niels Bohr.

Podívejte se také