Komplementarita: Porovnání verzí
m oprava odkazu dualita |
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
* [[RNA]] |
* [[RNA]] |
||
==Filosofie== |
==Filosofie== |
||
Dva aspekty obrazu světa (užito [[William James|Williamem Jamesem]]). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně. |
Dva aspekty obrazu světa (užito [[William James|Williamem Jamesem]]). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně. |
||
: |
: „… na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné“ ([[Blaise Pascal|B. Pascal]], ''Myšlenky'', zl. 567) |
||
==Fyzika== |
==Fyzika== |
||
Komplementarita je charakteristická vlastnost [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. [[elementární částice|elementárních částic]]) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. [[Dualita částice a vlnění|dualismus]]). |
Komplementarita je charakteristická vlastnost [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. [[elementární částice|elementárních částic]]) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. [[Dualita částice a vlnění|dualismus]]). |
||
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody. |
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody. |
Verze z 15. 12. 2007, 23:56
Komplementarita (z lat. complementum, doplněk) označuje dvojici postojů, pohledů nebo pojmů, které se navzájem podmiňují a doplňují, ale zároveň též vylučují.
Biologie
Vztah vzájemné doplňkovosti (např. purinových a pyrimidinových bází v nukleových kyselinách).
Podívejte se také
Filosofie
Dva aspekty obrazu světa (užito Williamem Jamesem). Například subjektivní a objektivní pohled na tutéž skutečnost může člověk vystřídat, ne však zaujímat současně.
- „… na konci každé pravdy je třeba dodat, že víme i o té opačné“ (B. Pascal, Myšlenky, zl. 567)
Fyzika
Komplementarita je charakteristická vlastnost kvantové mechaniky, podle které je možné popisovat dynamické vlastnosti systému alternativními a vzájemně se vylučujícími způsoby. V mikrosvětě je totiž projev elementárních útvarů (např. elementárních částic) závislý na způsobu jejich zkoumání. Útvar se jednou projeví jako částice, podruhé jako vlna. Ovšem nikdy se tyto částicové a vlnové projevy mikrosystémů neprojeví současně (tzv. dualismus).
V důsledku této komplementarity není možné utvořit konečný závěr o stavu mikrosystému z jednoho pozorování, a proto komplementarita pravděpodobně vytváří přirozené hranice lidského poznání přírody.
Pojem komplementarita ve fyzice zavedl dánský fyzik Niels Bohr.
Podívejte se také
- Bohrův princip komplementarity
- Kvantová mechanika
- Relace neurčitosti (někdy též Heisenbergovy relace neurčitosti)