Burali-Fortiho paradox: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Burali-Fortiho paradox''' je poznatek publikovaný roku [[1897]], který spolu s dalšími výsledky podobného typu (označovanými jako paradoxy nebo antinomie) vedl ke krizi klasické [[naivní teorie množin]] a jejímu následnému nahrazení [[Axiomatická teorie množin|axiomatickým systémem]]. Burali-Fortiho paradox se týká [[Ordinální číslo|ordinálních čísel]].
'''Burali-Fortiho paradox''' je poznatek publikovaný roku [[1897]], který spolu s dalšími výsledky podobného typu (označovanými jako paradoxy nebo antinomie) vedl ke krizi klasické [[naivní teorie množin]] a jejímu následnému nahrazení [[Axiomatická teorie množin|axiomatickým systémem]]. Burali-Fortiho paradox se týká [[Ordinální číslo|ordinálních čísel]].


== Podstata paradoxu ==
== Podstata paradoxu ==
Řádek 17: Řádek 17:
* [[Russellova antinomie]]
* [[Russellova antinomie]]
* [[Cantorův paradox]]
* [[Cantorův paradox]]
{{Autoritní data}}


{{Portály|Matematika}}
{{Portály|Matematika}}

[[Kategorie:Paradoxy naivní teorie množin]]
[[Kategorie:Paradoxy naivní teorie množin]]

Aktuální verze z 5. 8. 2021, 11:29

Burali-Fortiho paradox je poznatek publikovaný roku 1897, který spolu s dalšími výsledky podobného typu (označovanými jako paradoxy nebo antinomie) vedl ke krizi klasické naivní teorie množin a jejímu následnému nahrazení axiomatickým systémem. Burali-Fortiho paradox se týká ordinálních čísel.

Podstata paradoxu[editovat | editovat zdroj]

Podle definice je ordinální číslo každá množina, která je ostře dobře uspořádána relací "býti prvkem" a navíc každý její prvek je zároveň její podmnožinou.
Uvažujme nyní na chvilku o množině , která obsahuje všechna ordinální čísla. Taková množina je určitě ostře dobře uspořádaná relací a navíc každý svůj prvek – ordinální číslo – obsahuje určitě i jako podmnožinu. To ovšem znamená, že je sama také ordinální číslo, které je větší než všechna ordinální čísla a tedy i než ona sama. To je ale samozřejmě nesmysl.

Řešení paradoxu[editovat | editovat zdroj]

V době publikování byl Burali-Fortiho výsledek často zlehčován s tím, že se jedná o „příliš velkou“ množinu – na „rozumných“ množinách k něčemu podobnému docházet nemůže. Proto se také vžilo označení paradox, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o spor v klasické definici množiny jako „souboru objektů (prvků) vymezených pomocí operace náležení“.

Teprve později, společně s dalšími „paradoxy“, z nichž jako nejdůležitější se ukázal Russellův paradox, vedl tento výsledek ke kompletnímu přepracování základů teorie množin na axiomatickém základě – viz Zermelova–Fraenkelova teorie množin.

V axiomatické teorii množin se mi již žádným způsobem nepodaří zkonstruovat výše uvedenou množinu – Burali-Fortiho výsledek je vlastně důkazem toho, že není množina, ale vlastní třída.

Související články[editovat | editovat zdroj]