Studenokrevnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
m editace uživatele 2A02:8308:500D:BA00:B5C6:689A:9C6F:C5F (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tobartos
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 4: Řádek 4:
''poikilotermii'' či ''ektotermii'' (viz článek [[Termoregulace živočichů]]).
''poikilotermii'' či ''ektotermii'' (viz článek [[Termoregulace živočichů]]).


Jedná se o neschopnost udržení stálé [[Tělesná teplota|tělesné teploty]]. Vyskytuje se především u nižších [[Živočichové|živočichů]], jako je např. [[hmyz|hmiz]]
Jedná se o neschopnost udržení stálé [[Tělesná teplota|tělesné teploty]]. Vyskytuje se především u nižších [[Živočichové|živočichů]], jako je např. [[hmyz]], [[obojživelníci]] a u [[plazi|plazů]].


[[Tělesná teplota]] je tak velmi proměnlivá, živočichové však mohou ovlivňovat svoji teplotu [[sval]]ovými pohyby nebo vyhříváním se na [[Slunce|slunci]]. čus bus autobus
[[Tělesná teplota]] je tak velmi proměnlivá, živočichové však mohou ovlivňovat svoji teplotu [[sval]]ovými pohyby nebo vyhříváním se na [[Slunce|slunci]].


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 20. 1. 2021, 14:50

Studenokrevnost je laický pojem, možná vzniklý otrockým překladem z angličtiny. V češtině se spíše hovoří o poikilotermii či ektotermii (viz článek Termoregulace živočichů).

Jedná se o neschopnost udržení stálé tělesné teploty. Vyskytuje se především u nižších živočichů, jako je např. hmyz, obojživelníci a u plazů.

Tělesná teplota je tak velmi proměnlivá, živočichové však mohou ovlivňovat svoji teplotu svalovými pohyby nebo vyhříváním se na slunci.