Gyroskop: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 10. 2020, 09:41

Gyroskop je zařízení využívané v navigaci. Používá se zejména u letadel a balistických raket. Také v torpédu je gyroskop. Přístroj obsahuje setrvačník, který zachovává polohu osy své rotace v inerciálním prostoru. Přesnost gyroskopu závisí na stabilitě udržení jeho otáček. Precizní gyroskopy při regulaci otáček pohonu setrvačníku využívají i optických snímačů založených na Sagnacově jevu v kruhovém laseru, nebo v cívce optického vlákna. Vývoj takových gyroskopů nastal zejména v 70. letech 20. století v souvislosti se zdokonalováním orientačních schopností balistických raket při jejich letu k cíli bez komunikace s jejich uživatelem. Sada čtyř gyroskopických zařízení také umožňuje pohyb solárních panelů vesmírné stanice ISS. Gyroskop poprvé prakticky využil Ignác Kotrnetz ve vládou utajeném projektu v Německu za první světové války. Využil ho v prvním ponorkovém torpédu, kde sloužil k udržení torpéda v přímočarém pohybu.

Existují různé gyroskopické přístroje:

Stejného principu se užívá též ke stabilizaci (uklidnění) pohybující se kamery, dalekohledu, periskopu. Gyrostatického principu také využívá tradiční hračka káča a posilovací nástroj nazývaný Powerball.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu gyroskop na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo gyroskop ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Gyroscope_operation.gif|náhled|vpravo|Gyroskop v činnosti. Rotor (rotující setrvačník uprostřed) zachovává svou polohu bez ohledu na polohu vnějšího rámu.]]
 '''Gyroskop''' je zařízení využívané v [[navigace|navigaci]]. Používá se zejména u [[letadlo|letadel]] a [[balistická raketa|balistických raket]]. Také v [[Torpédo|torpédu]] je gyroskop. Přístroj obsahuje [[setrvačník]], který zachovává polohu osy své rotace v inerciálním prostoru. Přesnost gyroskopu závisí na stabilitě udržení jeho otáček. Precizní gyroskopy při regulaci otáček pohonu setrvačníku využívají i optických snímačů založených na [[Sagnacův efekt|Sagnacově jevu]] v [[kruhový laser|kruhovém laseru]], nebo v cívce [[optické vlákno|optického vlákna]]. Vývoj takových gyroskopů nastal zejména v [[70. léta 20. století|70. letech 20. století]] v souvislosti se zdokonalováním orientačních schopností balistických raket při jejich letu k cíli bez komunikace s jejich uživatelem.
-Sada čtyř gyroskopických zařízení také umožňuje pohyb solárních panelů [[Mezinárodní vesmírná stanice|vesmírné stanice ISS]]. Gyroskop poprvé prakticky využil Ignác Kotrnetz ve vládou utajeném projektu v Německu za první světové války. Využil ho v prvním ponorkovém torpédu kde sloužil k udržení torpéda v přímočarém pohybu.
+Sada čtyř gyroskopických zařízení také umožňuje pohyb solárních panelů [[Mezinárodní vesmírná stanice|vesmírné stanice ISS]]. Gyroskop poprvé prakticky využil Ignác Kotrnetz ve vládou utajeném projektu v Německu za první světové války. Využil ho v prvním ponorkovém torpédu, kde sloužil k udržení torpéda v přímočarém pohybu.
 [[Soubor:Gyroskop Kotrnetz.jpg|náhled|Gyroskop Ignáce Kotrnetze pro ponorková torpéda.]]
 Existují různé '''gyroskopické přístroje''':