Martin Středa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
red. textu
Bez shrnutí editace
Řádek 63: Řádek 63:
V letech 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha Patra Martina Středy. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Socha stojí vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.
V letech 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha Patra Martina Středy. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Socha stojí vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.


Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuitský řád]] připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Úvod - P. Martin Středa SJ
| titul = Úvod - P. Martin Středa SJ
| periodikum = P. Martin Středa SJ
| periodikum = P. Martin Středa SJ
Řádek 69: Řádek 69:
| jazyk = cs-CZ
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2018-11-12
| datum přístupu = 2018-11-12
}}</ref>
}}</ref>.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 14. 8. 2020, 13:39

Martin Středa SJ
Narození11. listopadu 1587 nebo 11. ledna 1587
Gliwice
Úmrtí26. srpna 1649
Brno
Místo pohřbeníkostel Nanebevzetí Panny Marie
Povoláníhistorik, pedagog, vysokoškolský učitel, básník a spisovatel
Nábož. vyznáníkatolicismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska

Martin Středa (polsky: Marcin Strzoda, lat.: Martinus Stredonius; také Martin Středovský; 11. listopadu 1587 nebo 1588 Gliwice – 26. srpna 1649 Brno) byl teolog a historik.

Životopis

Martin Středa byl synem Martina, městského radního v Hlivicích (dnešní polská část Slezska). Učil se v hlivické farní škole, a pak ve škole v Horním Hlohově. Po požáru Hlivic/Gliwic v roce 1601 rodina Středových zchudla.

V roce 1605 Martin začal studovat v katolickém semináři sv. Václava v Praze. O tři roky později (1608) vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova v Praze, odkud byl poslán na noviciát do Brna. Tam začal teologické a filozofické studie; studoval také v Praze.

Po čtyřech letech nastoupil úřad děkana pražské filozofické fakulty. V letech 1626–1627 byl profesorem jezuitského kolegia v Nise a v letech 1628 až 1629 byl rektorem jezuitského kolegia v Brně. Výsledkem jeho vědecké práce byl doktorát z filozofie (1622) a teologie (1635) na Karlově univerzitě v Praze.

V roce 1645, jako katecheta české jezuitské provincie, se účastnil obrany Brna, které bylo v květnu-srpnu toho roku obléhané Švédy (švédsko-německo-sedmihradským vojskem L.Torstensona). Páter Martin Středa zemřel v noci z 25. na 26. srpna v roce 1649 v Brně. Jeho ostatky odpočívají v prosklené rakvi v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Jeho svátek : ctihodný Martin Středa je 26.srpna , v den jeho smrti ( VIZ Liturgický kalendář římskokatolické církve pro území České republiky ) .

Úcta a snahy o svatořečení

Podle historických pramenů[1] byl Martin Středa už za svého života považován za svatého. Legenda praví, že Martinovi se měla během modlitby zjevit Panna Maria a slíbit mu, že pokud se bude město Brno držet Boha, nebude dobyto švédskými vojsky. Legenda dále hovoří o splnění Martinova proroctví zázračnou ochranou Panny Marie v podobě obrazu Madony Svatotomské (byl tehdy v kostele sv.Tomáše Apoštola, po přestěhování augustiniánů na Staré Brno přemístěn do tamní baziliky, kde je dodnes /srpen 2020/ ).

Martin také předpovídal s neobyčejnou přesností jednotlivé útoky během obléhání. Je uváděno, že poslední dělová koule, vypálená během obléhání města Brna v roce 1645, jehož se Martin Středa aktivně účastnil jak jako obránce, tak i modlitbami, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet.

Říkalo se o něm, že je anděl a pro jeho vlastnosti si jej hluboce vážili i velcí císařové, Ferdinand III. a Leopold I.[2] Po smrti byl otec Martin pohřben v kryptě v jezuitském kostele.

Už císařský vojevůdce polní maršálek L. Raduit hrabě de Souches údajně měl obrázek Martina Středy ve své soukromé kapli v Jevišovicích k soukromé úctě. Podle vlastních vzpomínek právě Martinovi Středovi vděčil za své obrácení na katolickou víru. Městská rada města Brna se rozhodla v roce 1671 sepsat list, ve kterém vypsala zásluhy otce Martina, aby byla památka na něj uchovávána ve městě do budoucnosti.

Při otevření hrobu v roce 1876 bylo shledáno jeho tělo neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve. Tvář stále neztratila jeho rysy shodné s dobovými portréty. Každý měsíc je v den jeho úmrtí (26. srpna) slavena mše na jeho památku.

Od roku 1978 se na jeho počest koná branný závod "Závod Martina Středy". Zkratka ZMS byla z důvodů utajení vydávána (za komunistického režimu) za "Závod mladých svazarmovců"[3].

V roce 1995 se o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, tedy 15. srpna, začala konat každoročně oslava Dne Brna. V jejím rámci je připomínán při mších svatých a dalších akcích Martin Středa, jeho působení v Brně a hlavně zásadní role při obléhání Brna (květen-srpen 1645).

Od roku 2004 je mu zasvěceno nově budované duchovní centrum v Brně-Lesná.

Dne 11. listopadu 2009 byl v jezuitském kostele (kde je pohřben) slavnostně instalován nový zvon Martin Středa. Ten při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Katolické církve Benedikt XVI.

Dne 27. ledna 2012 byla v Národním divadle v Brně (budově Mahenova divadla) uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská. Její děj popisuje obléhání Brna švédsko-německo-sedmihradským vojskem (velel mu švédský vojevůdce L.Torstenson) v květnu-srpnu 1645. Významnou postavou v ní je i Martin Středa.

V letech 2018-2019 byla na objednávku Rady města Brna vytvořena socha Patra Martina Středy. Její odhalení je naplánováno na sobotu 15.8.2020 po slavnostní Pontifikální mši sv. v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Socha stojí vlevo od vchodu do tohoto kostela na nároží ulic Jezuitská a Beethovenova.

Jezuitský řád připravuje jeho beatifikaci (blahořečení), přípravami byl pověřen P. Jiří Novotný, od roku 2015 existuje samostatná internetová stránka věnovaná tomuto tématu[4].

Odkazy

Reference

  1. ↑ DILATUS, Vita Reverendi ac Venerabilis P. Martini Stredonii SJ. rkp.. vyd. Brno: [s.n.], 1670. 
  2. ↑ Středa, Martin : S. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-12]. 
  3. ↑ Martin Středa (Stredonius). encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Úvod - P. Martin Středa SJ. P. Martin Středa SJ [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 

Literatura

  • Balbín Bohuslav, Ctihodný P. Martin Středa, Brno 1942
  • Schwertfer Václav, Vita Reverendi Patris Martini Stredonii Soc. Iesu, ed. Fechtnerová Anna, Praha, [vl. nákl.] 1994.
  • Tenora Jan, Život sluhy Božího P. Martina Středy z Tovaryšstva Ježíšova, Brno, Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje 1898.
  • Kučera Vladimír, Ctihodný Martin Středa, Brno 1941
  • Otýpka Karel, P. Martin Středa, jeden z obhájců Brna roku 1645, Brno, Brněnská tiskárna 1945
  • Koláček Josef, Martin Středa, Český Těšín : Cor Jesu, 1992
  • Morava a Brno na sklonku třicetileté války : [konference Brno, 22. a 23. června 1995], redigoval Jan Skutil, Praha : Societas Praha, 1995
  • Kopecký Milan, Život a dílo Martina Středy, [s.l., s.n] 1996
  • Novotný Jiří, Události ze života P. Martina Středy SJ, Olomouc, Refugium Velehrad-Roma, 2007, ISBN 978-80-86715-91-9
  • Zelenková Petra, Protegam Urbem istam“ - „Budu štítem tomuto městu“ Panna Marie a pater Martin Středa jako ochránci Brna na dvou augsburských mědirytinách ze 17. století, in: Orbis artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka, eds. Jiří Kroupa - Michaela Šeferisová Loudová - Lubomír Konečný, Brno 2009, s. 341–351.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Středa&oldid=18924034“