Zur besonderen Verwendung: Porovnání verzí
m - refy na jinou wiki |
úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | '''Zur besonderen Verwendung''' (zkratkou Z.b.V., česky jednotka zvláštního použití) za druhé světové války označovalo dvě různé složky vojenské policie [[Wehrmacht|Wehrmachtu]] a vojensko-policejní složku bezpečnostní služby SD (''[[Sicherheitsdienst]]'')'','' sestávající zejména z příslušníků SIPO (''Sicherpolizei''), jejichž velitelé i někteří členové byli příslušníky [[Schutzstaffel|SS]]. |
||
{{upravit}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
==== Z.b.V. wehrmacht ==== |
|||
V rámci Wehrmachtu se však jedná o dvě různé oddělení. Jeden z útvarů byl přidělen letectvu, ale nejdůležitější část byla přidělena armádě. Na Vrchním velitelství armády [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] byla kancelář, která byla nově vytvořena v říjnu 1940 a do konce války byla řízena Eugenem Müllerem. Jako nový orgán právních záležitostí v rámci vrchního pozemního velitelství [[Oberkommando des Heeres|OKH]] byl podřízen skupině III. generálního ''Quartermastera'', což znamenalo, že byl odpovědný za dodržování trestního práva vojáků, jako je potvrzení nebo zrušení soudních rozsudků, nebo rozhodnutí o žádostech o milost. Byla tvořena třemi oblastmi – polní správa, vojenské právo a vězeňská služba. |
V rámci Wehrmachtu se však jedná o dvě různé oddělení. Jeden z útvarů byl přidělen letectvu, ale nejdůležitější část byla přidělena armádě. Na Vrchním velitelství armády [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] byla kancelář, která byla nově vytvořena v říjnu 1940 a do konce války byla řízena Eugenem Müllerem. Jako nový orgán právních záležitostí v rámci vrchního pozemního velitelství [[Oberkommando des Heeres|OKH]] byl podřízen skupině III. generálního ''Quartermastera'', což znamenalo, že byl odpovědný za dodržování trestního práva vojáků, jako je potvrzení nebo zrušení soudních rozsudků, nebo rozhodnutí o žádostech o milost. Byla tvořena třemi oblastmi – polní správa, vojenské právo a vězeňská služba. |
||
== Z.b.V. kommandos == |
|||
Diverzní vojensko-policejní jednotky ZbV měly velitele z příslušníků |
Diverzní vojensko-policejní jednotky ZbV měly velitele z příslušníků SS a jejich nadřízeným velitelem byl [[Heinrich Himmler|Heinrich Himmle]]<nowiki/>r. V mnoha ohledech se jednalo o privilegované oddíly. Dostávalo se jim nejen moderních automatických zbraní a spojovacích prostředků, ale disponovaly také množstvím motorových vozidel i obrněných transportérů. Významným podílem se účastnily společně s [[Einsatzgruppen|Einsatzkommandy]] válečných zločinů nejen v Polsku, Jugoslávii a SSSR, ale v podstatě v celé [[Evropa|Evropě]]. |
||
== Kompanien zur besonderen Verwendung v Protektorátu == |
|||
Již v červenci 1942 byl zformován Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment Mähren, tvořený také z několika dalších |
Již v červenci 1942 byl v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] zformován Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment Mähren, tvořený také z několika dalších samostatných jednotek.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
samostatných jednotek.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Policejní pluk SS 21 : Policejní pluky SS |
| titul = Policejní pluk SS 21 : Policejní pluky SS |
||
| periodikum = https://www.valka.cz |
| periodikum = https://www.valka.cz |
||
Řádek 21: | Řádek 17: | ||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| datum přístupu = 2020-04-28 |
| datum přístupu = 2020-04-28 |
||
}}</ref> Velitelem pluku byl plk. Georg Attenberger. V důsledku nárůstu partyzánského hnutí v roce 1944, bezpečnostní policie SIPO ( |
}}</ref> Velitelem pluku byl plk. Georg Attenberger. V důsledku nárůstu partyzánského hnutí v roce 1944, bezpečnostní policie SIPO (Sicherpolizei) zformovala nejdříve proti partyzánům na českém území tzv. roty ke zvláštnímu použití ''Kompanien zur besonderen.''<ref>Krejčí Magdalena, bakalářská diplomová práce, (doc. Černý Vladimír) MU Brno 2016</ref> Bezpečnostní policie SIPO (Sicherheitspolizei), se strukturálně členila na několik specializovaných útvarů zajišťující ostrahu veřejné bezpečnosti. Služebny čítající jednu rotu byly nejdříve v Holešově a Moravské Ostravě. Tyto roty ke zvláštnímu použití svou organizací inspirovaly budoucí oddíly ke zvláštnímu použití (''ZbV-Kommandos''). |
||
=== Složení jednotek na Moravě === |
|||
ZbV-k.ommanda na Moravě byly policejně-vojenské útvary, rozmanitého složení sestávající zejména z policejních složek SIPO, často lokálně byly často doplňovány členy ''Feldpolizei,'' složkami '' |
ZbV-k.ommanda na Moravě byly policejně-vojenské útvary, rozmanitého složení sestávající zejména z policejních složek SIPO, často lokálně byly často doplňovány členy ''Feldpolizei,'' složkami ''[[Ordnungspolizei]]'' i [[Gestapo|gestapa]]''.'' Tato skupina je označována jako ''Einsatzkommando der Sicherheitspolizei und des SD.'' Četu tvořilo zhruba třicet mužů a byly v pohraničí při akcích doplňovány psovody tzv. Jagdkommandy a úzce tak spolupracovaly s pohraniční stráží daných oblastí. Oddíly dostal v roce 1945 k dispozici velitel bezpečnostní policie a SD v Praze ''SS-Standartenführer'' dr. Erwin Weinmann, jenž je dále přiděloval do klíčových oblastí podle žádostí místních řídících úřadoven policie, četnictva a také gestapa. Jednotky ZbV mají na svědomí také vypálení [[Ploština|Ploštiny]] a [[Prlov|Prlova]], ale největšího rozsahu své represívní činnosti dosáhly zejména na území Slovenska v rámci tzv''. Einsatzgruppen ZbV'', po neúspěchu a krachu [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 27. 7. 2020, 00:09
Zur besonderen Verwendung (zkratkou Z.b.V., česky jednotka zvláštního použití) za druhé světové války označovalo dvě různé složky vojenské policie Wehrmachtu a vojensko-policejní složku bezpečnostní služby SD (Sicherheitsdienst), sestávající zejména z příslušníků SIPO (Sicherpolizei), jejichž velitelé i někteří členové byli příslušníky SS.
Od 3. září 1939 vznikl v rámci Einsatzgruppe zbV pod SS Obergruppenführera Udo von Woyrsche a SS Oberführera Otto Rasche. Skládalo se ze čtyř policejních praporů a speciální policejní síly s 350 muži. Jejich oblastí použití byla průmyslová oblast Horní Slezsko. Tehdy poprvé označený zkratkou Z.b.V.
Z.b.V. wehrmacht
V rámci Wehrmachtu se však jedná o dvě různé oddělení. Jeden z útvarů byl přidělen letectvu, ale nejdůležitější část byla přidělena armádě. Na Vrchním velitelství armády OKW byla kancelář, která byla nově vytvořena v říjnu 1940 a do konce války byla řízena Eugenem Müllerem. Jako nový orgán právních záležitostí v rámci vrchního pozemního velitelství OKH byl podřízen skupině III. generálního Quartermastera, což znamenalo, že byl odpovědný za dodržování trestního práva vojáků, jako je potvrzení nebo zrušení soudních rozsudků, nebo rozhodnutí o žádostech o milost. Byla tvořena třemi oblastmi – polní správa, vojenské právo a vězeňská služba.
Z.b.V. kommandos
Diverzní vojensko-policejní jednotky ZbV měly velitele z příslušníků SS a jejich nadřízeným velitelem byl Heinrich Himmler. V mnoha ohledech se jednalo o privilegované oddíly. Dostávalo se jim nejen moderních automatických zbraní a spojovacích prostředků, ale disponovaly také množstvím motorových vozidel i obrněných transportérů. Významným podílem se účastnily společně s Einsatzkommandy válečných zločinů nejen v Polsku, Jugoslávii a SSSR, ale v podstatě v celé Evropě.
Kompanien zur besonderen Verwendung v Protektorátu
Již v červenci 1942 byl v Protektorátu zformován Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment Mähren, tvořený také z několika dalších samostatných jednotek.[1] Velitelem pluku byl plk. Georg Attenberger. V důsledku nárůstu partyzánského hnutí v roce 1944, bezpečnostní policie SIPO (Sicherpolizei) zformovala nejdříve proti partyzánům na českém území tzv. roty ke zvláštnímu použití Kompanien zur besonderen.[2] Bezpečnostní policie SIPO (Sicherheitspolizei), se strukturálně členila na několik specializovaných útvarů zajišťující ostrahu veřejné bezpečnosti. Služebny čítající jednu rotu byly nejdříve v Holešově a Moravské Ostravě. Tyto roty ke zvláštnímu použití svou organizací inspirovaly budoucí oddíly ke zvláštnímu použití (ZbV-Kommandos).
Složení jednotek na Moravě
ZbV-k.ommanda na Moravě byly policejně-vojenské útvary, rozmanitého složení sestávající zejména z policejních složek SIPO, často lokálně byly často doplňovány členy Feldpolizei, složkami Ordnungspolizei i gestapa. Tato skupina je označována jako Einsatzkommando der Sicherheitspolizei und des SD. Četu tvořilo zhruba třicet mužů a byly v pohraničí při akcích doplňovány psovody tzv. Jagdkommandy a úzce tak spolupracovaly s pohraniční stráží daných oblastí. Oddíly dostal v roce 1945 k dispozici velitel bezpečnostní policie a SD v Praze SS-Standartenführer dr. Erwin Weinmann, jenž je dále přiděloval do klíčových oblastí podle žádostí místních řídících úřadoven policie, četnictva a také gestapa. Jednotky ZbV mají na svědomí také vypálení Ploštiny a Prlova, ale největšího rozsahu své represívní činnosti dosáhly zejména na území Slovenska v rámci tzv. Einsatzgruppen ZbV, po neúspěchu a krachu Slovenského národního povstání.
Reference
- ↑ Policejní pluk SS 21 : Policejní pluky SS. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Krejčí Magdalena, bakalářská diplomová práce, (doc. Černý Vladimír) MU Brno 2016