Zur besonderen Verwendung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zur besonderen Verwendung (zkratkou Z.b.V., česky „pro zvláštní použití“) označovalo za druhé světové války dvě různé složky: vojenskou policii Wehrmachtu a vojensko-policejní složku bezpečnostní služby SD (Sicherheitsdienst), sestávající zejména z příslušníků SIPO (Sicherpolizei), jejichž velitelé i někteří členové byli příslušníky SS.

Od 3. září 1939 vznikl v rámci Einsatzgruppe zbV pod SS Obergruppenführera Udo von Woyrsche a SS Oberführera Otto Rasche. Skládalo se ze čtyř policejních praporů a speciální policejní síly s 350 muži. Jejich oblastí použití byla průmyslová oblast Horní Slezsko. Tehdy poprvé označený zkratkou Z.b.V.

Z.b.V. wehrmacht[editovat | editovat zdroj]

V rámci Wehrmachtu se však jedná o dvě různé oddělení. Jeden z útvarů byl přidělen letectvu, ale nejdůležitější část byla přidělena armádě. Na Vrchním velitelství armády OKW byla kancelář, která byla nově vytvořena v říjnu 1940 a do konce války byla řízena Eugenem Müllerem. Jako nový orgán právních záležitostí v rámci vrchního pozemního velitelství OKH byl podřízen skupině III. generálního Quartermastera, což znamenalo, že byl odpovědný za dodržování trestního práva vojáků, jako je potvrzení nebo zrušení soudních rozsudků, nebo rozhodnutí o žádostech o milost. Byla tvořena třemi oblastmi – polní správa, vojenské právo a vězeňská služba.

Z.b.V. kommandos[editovat | editovat zdroj]

Diverzní vojensko-policejní jednotky ZbV měly velitele z příslušníků SS a jejich nadřízeným velitelem byl Heinrich Himmler. V mnoha ohledech se jednalo o privilegované oddíly. Dostávalo se jim nejen moderních automatických zbraní a spojovacích prostředků, ale disponovaly také množstvím motorových vozidel i obrněných transportérů. Významným podílem se účastnily společně s Einsatzkommandy válečných zločinů nejen v Polsku, Jugoslávii a SSSR, ale v podstatě v celé Evropě.

Kompanien zur besonderen Verwendung v Protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Již v červenci 1942 byl v Protektorátu zformován Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment Mähren, tvořený také z několika dalších samostatných jednotek.[1] Velitelem pluku byl plk. Georg Attenberger. V důsledku nárůstu partyzánského hnutí v roce 1944, bezpečnostní policie SIPO (Sicherpolizei) zformovala nejdříve proti partyzánům na českém území tzv. roty ke zvláštnímu použití Kompanien zur besonderen.[2] Bezpečnostní policie SIPO (Sicherheitspolizei), se strukturálně členila na několik specializovaných útvarů zajišťující ostrahu veřejné bezpečnosti. Služebny čítající jednu rotu byly nejdříve v Holešově a Moravské Ostravě. Tyto roty ke zvláštnímu použití svou organizací inspirovaly budoucí oddíly ke zvláštnímu použití (ZbV-Kommandos).

Složení jednotek na Moravě[editovat | editovat zdroj]

ZbV-k.ommanda na Moravě byly policejně-vojenské útvary, rozmanitého složení sestávající zejména z policejních složek SIPO, často lokálně byly často doplňovány členy Feldpolizei, složkami Ordnungspolizei i gestapa. Tato skupina je označována jako Einsatzkommando der Sicherheitspolizei und des SD. Četu tvořilo zhruba třicet mužů a byly v pohraničí při akcích doplňovány psovody tzv. Jagdkommandy a úzce tak spolupracovaly s pohraniční stráží daných oblastí. Oddíly dostal v roce 1945 k dispozici velitel bezpečnostní policie a SD v Praze SS-Standartenführer dr. Erwin Weinmann, jenž je dále přiděloval do klíčových oblastí podle žádostí místních řídících úřadoven policie, četnictva a také gestapa. Jednotky ZbV mají na svědomí také vypálení Ploštiny a Prlova, ale největšího rozsahu své represívní činnosti dosáhly zejména na území Slovenska v rámci tzv. Einsatzgruppen ZbV, po neúspěchu a krachu Slovenského národního povstání.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Policejní pluk SS 21 : Policejní pluky SS. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. Krejčí Magdalena, bakalářská diplomová práce, (doc. Černý Vladimír) MU Brno 2016