Antový chrám: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 5. 2020, 20:35

Antový chrám (latinsky templum in antis) je jednou z nejstarších a nejjednodušších forem řeckého chrámu, obdélný megaron se vstupem otevřenou předsíní se dvěma sloupy. Používala se v antice také při stavbách klenotnic (thésauros).

Popis

Skládá se z obdélníkové místnosti (cella) se vstupním vestibulem (pronaos). Vestibul je vytvořen dvěma antami a dvěma sloupy mezi nimi. Na čelní a bočních stranách má průběžné trámy, architráv byl často nahrazen další vrstvou kamene. To jej odlišuje od naosu periptera, u kterého trám pronaosu obvykle končí na rozích ant. Za antový chrám se považují Athénská klenotnice v Delfách nebo Dionýsův chrám v Milétu. Tento stavební typ převzali také Římané a tím se rozšířil po celém Středomoří až do 3. století.

Chrám, u něhož jsou anty také na zadní straně, které tam tvoří opistodom, se nazývá dvojitý antový chrám. Jestliže mezi antami chybí sloupy, jedná se o astylos.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antentempel na německé Wikipedii.

Literatura

Gottfried Gruben: Die Tempel der Griechen. Hirmer, Mnichov 2001 (5. vydání), ISBN 3-777-48460-1
Heiner Knell: Architektur der Griechen: Grundzüge. Wiss. Buchges., Darmstadt 1988, ISBN 3-534-80028-1
Wolfgang Müller-Wiener, Griechisches Bauwesen in der Antike. C.H.Beck, Mnichov 1988, ISBN 3-406-32993-4

Externí odkazy

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Popis ==
 [[Soubor:Megaron mit Saulen Antentempel.png|náhled|Půdorysné schema antového chrámu]]
-Skládá se z obdélníkové místnosti ([[cella]]) se vstupním [[Vestibul|vestibulem]] ([[pronaos]]). Vestibul je vytvořen dvěma [[Anta|antami]] a dvěma [[Sloup (architektura)|sloupy]] mezi nimi. Na čelní a bočních stranách má průběžné trámy, [[architráv]] byl často nahrazen další vrstvou kamene. To jej odlišuje od naosu [[Peripteros|periptera]], u kterého trám pronaosu obvykle končí na rozích ant. Za antový chrám se považují [[Athénská klenotnice Delfách]] nebo [[Dionýsos|Dionýsův]] chrám v [[Milét|Milétu]]. Tento stavební typ převzali také Římané a tím se rozšířil  po celém [[Středomoří]] až do [[3. století]].
+Skládá se z obdélníkové místnosti ([[cella]]) se vstupním [[Vestibul|vestibulem]] ([[pronaos]]). Vestibul je vytvořen dvěma [[Anta|antami]] a dvěma [[Sloup (architektura)|sloupy]] mezi nimi. Na čelní a bočních stranách má průběžné trámy, [[architráv]] byl často nahrazen další vrstvou kamene. To jej odlišuje od naosu [[Peripteros|periptera]], u kterého trám pronaosu obvykle končí na rozích ant. Za antový chrám se považují [[Athénská klenotnice v Delfách]] nebo [[Dionýsos|Dionýsův]] chrám v [[Milét|Milétu]]. Tento stavební typ převzali také Římané a tím se rozšířil  po celém [[Středomoří]] až do [[3. století]].
 Chrám, u něhož jsou anty také na zadní straně, které tam tvoří [[opistodom]], se nazývá ''dvojitý antový chrám''. Jestliže mezi antami chybí sloupy, jedná se o ''[[astylos]]''.