Klenotnice (antika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klenotnice

Klenotnice (antika) byla ve starověkém Řecku budova, do které se ukládaly cennosti. Klenoty se uchovávaly v domech, tzv. thesaurech, (od starověkých Řeků θησαυρός = thesaurus, z kterého pochází i slovo trezor), v palácích nebo pevnostech. Termín se používá k označení malých náboženských budov v posvátném prostoru, kam byly dávány oběti pro božstvo. Tyto budovy měly tvar malého chrámu, obvykle to byl antentempel.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Vchod do Atreovy klenotnice v Mykénách

Klenotnice dříve sloužily k uchování pokladu krále nebo státu a dokonce i jako archiv jednoho nebo druhého. Podle tradice měly některé budovy v Řecku tuto funkci v hrdinském období. [pozn. 1] Byly v nich uloženy cennosti, zbraně a další hodnotné předměty. Například klenotnice Atrea v Mykénách, která se zachovala v dobrém stavu. Zbytky klenotnic byly nalézány v různých částech Řecka a Itálie. V historických dobách býval veřejný poklad uložen v budově přilehlé k agóře nebo v opistodomu nějakého chrámu.[1]

Svatyně klenotnic[editovat | editovat zdroj]

Klenotnice se stavěly ve velkých panhelénských svatyních, a uchovávaly se v nich sochy a votivvní dary. Mohly také být zasvěceny vládcům nebo městům, které do nich ukládaly své dary. Klenotnice, stejně jako chrámy, se stavěly v prostoru Božích svatyní (temmenos) a také vlastní budova klenotnice měla status oběti.[2]

Ruiny chrámu Metroon v Olympii

Klenotnice ve svatyních Delfy a Olympie byly postaveny mezi 7. a 5. stoletím před Kristem. Svatyně Olympia měla třináct klenotnic, postavených v jedné linii na terase, severně od Metroonu (malý dórský chrám (10,62 m × 20,67 m[3] zasvěcený matce bohů Rei, později nazývané Kybelé). Jedna z nich byla postavena tyranem Gelou a další stavěli obyvatelé Megary.[4] Ve svatyni Delfy se nachází několik klenotnic: klenotnice Korinťanů, klenotnice Sifnu, Athénská klenotnice, klenotnice Théby, klenotnice Thesálie a klenotnice Kyrény. Klenotnice ve svatyni Delfy mají větší architektonickou rozmanitost než ve svatyni Olympie. Ve svatyni Délos byly také budovy s funkcí klenotnice, ale nazývaly se jednoduše Oikoi (domy).[5]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Věk hrdinů je období, ve kterím byla činnost bohů více omezená. Poslední a nejvýznamnější z hrdinských legend je příběh Trójské války a událostí, které následovaly po ní.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tesaurus (Grècia) na katalánské Wikipedii a Trésor (architecture) na francouzské Wikipedii.

  1. Smith, William (editor). «A Dictionary of Greek and Roman Antiquities». A: Ancientlibrary.com (en anglès), 1870.
  2. Bruit Zaidman; Schmitt Pantel, 2003, s. 45.
  3. Olympia, Metroon (Building). www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  4. Daremberg; Saglio, 1877-1919, s. 222.
  5. Daremberg; Saglio, 1877-1919, s. 223

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bruit Zaidman, Louise; Schmitt Pantel, Pauline. La religion grecque dans les cités à l'époque classique (francouzsky). Paris: Armand Colin, 1991.
  • Ginouvès, R; Martin, R. Dictionnaire méthodique d'architecture grecque et romaine (francouzsky). III, 1998.
  • Daremberg, C.; Saglio, E. Dictionnaire des Antiquités grecques et romaines (DAGR) (francouzsky). V. Paris: Hachette, 1877-1919, p. Article «Thesaurus».
  • Khaled Ahmed Hamza Awad: Untersuchungen zum Schatzhaus im neuen Reich. 2002 (plný text jako PDF-Datei)