Král duchů (Goethe)

Král duchů (německy Erlkönig) je balada Johanna Wolfganga von Goetheho vydaná roku 1782. Patří k jeho nejznámějším dílům. Balada byla také zhudebněna mimo jiné Franzem Schubertem či Carlem Loewem. Do češtiny byla přeložena Ladislavem Quisem a Otokarem Fischerem.

Vznik balady

Balada vytvořena na námět staré dánské pověsti o králi elfů. V dánštině totiž Ellerkonge (či Elverkonge) znamená král elfů, avšak německý název Erlkönig bychom přeložili buďto jako král duchů nebo král olší (die Erle = olše). Tento nepřesný překlad vznikl právě záměnou dánské slova Eller za německé podstatné jméno Erle.

Goethe se inspiroval příhodou, která se mu přihodila během jeho pobytu v Jeně, kdy jedné noci přispěchal na koni sedlák z vedlejší vsi Kunitz k jenské univerzitě s nemocným synem. Již v průběhu 19. století byl vystavěn ku připomínce vzniku této balady pomník mezi městskou částí Kunitz a Wenigenjena. Dle místní tradice měla být báseň sepsána v hostinci Grüne Tanne. Faktem je, že Goethe tento hostinec mezi listopadem 1817 a květnem 1818 takřka denně navštěvoval.

Pomník v Jeně

Balada v kontextu doby

Pro německé literární období Sturm und Drang jsou typické zejména milostné balady, ale Goethe zde vytvořil jako první baladu s námětem přírodních magických sil. V této baladě přichází poprvé na scénu projev tvz. nevědomí a pocity duše. Zde je vidět mezník mezi doznívající literaturou osvícenství a nově přicházející Goethovou epochou. Jako připomínku osvícenské doby zastává v baladě postava otce, postava dítěte je už poté naproti tomu schopna přijímat vjemy přírody a nadpřirozených sil. Toto vzájemné postavení dvou rozdílně vnímajících postav dále rozvine např. Novalis.

Vedle balady zpracovává téma nadpřirozena i pohádka, která je spíše přenášena lidovou slovesností, avšak může být i uměle vytvořena. Goethe se jako první zabýval skloubením nevědomí a nadpřirozena.

Obsah

Jedná se o příběh chlapce s jeho otcem, kteří jedou na koni temnou nocí černým lesem – míru tajuplnosti dané situace stupňuje fráze „durch Nacht und Wind“, která poukazuje na stav počasí (černočerná noc s větrem, který vyluzuje všemožné zvuky). Celý děj se točí kolem chlapce, který se při jízdě rozhlíží a zahlédne jakousi mlhavou postavu, která mu připomíná mystickou postavu krále duchů. Postava na něj z dálky promlouvá.

První setkání s postavou je velmi krátké. Chlapec ji z koně jen mžikem oka zahlédne a dostane strach. Po otázce jeho otce, proč má tak ustrašený výraz, odpoví, že někoho viděl a že má strach. Otec na to v klidu řekne, že to byl jen cár mlhy, že je vše v pořádku.

Podruhé začne tajemná postava promlouvat na chlapce. Pobízí ho, ať s ní odejde, slibuje mu, že s ním bude hrát pěkné hry a že ho vezme na pláž s květinami ze jeho matkou s krásnými šaty. Chlapci tato promluva nažene ještě větší strach a opět se obrátí na otce, tentokrát s otázkou jestli ho také slyší. Otec mu odpoví, že si nemá dělat obavy, že to jen vítr si pohrává s listím.

Třetí setkání začne opět král duchů. Tentokrát mu nabízí, že by s ním mohly hrát jeho dcery, které na něj již čekají. Říká, že by mu zpívaly, tancovaly s ním a houpaly ho. Chlapcova reakce je ještě vypjatější. Ptá se otce, jestli také vidí královy dcery ve tmě před nimi. Otec odpovídá, že velmi zřetelně vidí, co je před nimi, avšak nejsou to žádné postavy, nýbrž staré hrůzně vypadající vrby.

Napočtvrté je král duchů už velmi nedočkavý. Za každou cenu chce mít toho malého chlapce u sebe. Říká, že se mu líbí, že ho vábí jeho hezká postava a pokud nebude svolný s ním odejít, použije násilí. Chlapec z plna hrdla panicky křičí na otce, že už se po něm král duchů natahuje. Nakonec vyřkne větu „Erlkönig hat mir ein Leids getan.“, která znamená, že mu král duchů nějakým způsobem ublížil. Tato věta danou akcí dostane čtenáře do ještě větší pozornosti.

S poslední slokou nastává zklidnění tempa. Žádná z postav již nemluví – je ticho. Sloka říká, že se otec snaží co nejrychleji dostat do cíle jejich cesty (nejspíše do nějakého dvorce), avšak chlapec mu v blíže nespecifikovaných okolností umírá v náručí. Při dosažení dvorce je již chlapec mrtvý.

Ilustrace od Alberta Sternera

Originál: Wer reitet so spät durch Nacht und Wind? Es ist der Vater mit seinem Kind; Er hat den Knaben wohl in dem Arm, Er fasst ihn sicher, er hält ihn warm. Mein Sohn, was birgst du so bang dein Gesicht? – Siehst, Vater, du den Erlkönig nicht? Den Erlenkönig mit Kron’ und Schweif? – Mein Sohn, es ist ein Nebelstreif. – „Du liebes Kind, komm, geh mit mir! Gar schöne Spiele spiel’ ich mit dir; Manch’ bunte Blumen sind an dem Strand, Meine Mutter hat manch gülden Gewand.“ – Mein Vater, mein Vater, und hörest du nicht, Was Erlenkönig mir leise verspricht? – Sei ruhig, bleibe ruhig, mein Kind; In dürren Blättern säuselt der Wind. – „Willst, feiner Knabe, du mit mir gehn? Meine Töchter sollen dich warten schön; Meine Töchter führen den nächtlichen Reihn Und wiegen und tanzen und singen dich ein.“ – Mein Vater, mein Vater, und siehst du nicht dort Erlkönigs Töchter am düstern Ort? – Mein Sohn, mein Sohn, ich seh’ es genau: Es scheinen die alten Weiden so grau. – „Ich liebe dich, mich reizt deine schöne Gestalt; Und bist du nicht willig, so brauch’ ich Gewalt.“ – Mein Vater, mein Vater, jetzt fasst er mich an! Erlkönig hat mir ein Leids getan! – Dem Vater grauset’s; er reitet geschwind, Er hält in Armen das ächzende Kind, Erreicht den Hof mit Mühe und Not; In seinen Armen das Kind war tot.

Překlad: V noc pozdní čí klus tmou větrem zlým? Aj, to tě otec je s děckem svým; on drží hocha ve loktech svých, jej chová jistě, jej hřeje v nich. Co skryl jsi úzkostně, synu můj líc? — Hle, otče, král duchů, nezříš nic? To s chvostem, s korunou král je duch! — Ba mhy to jen, můj synu, pruh. — „Chtěj se mnou se, mé dítě, brát! „Což hezké s tebou hry budu hrát; „je krásných květin u břehu dav, „moje máti mnohý zlatý má háv.“ Můj otče, můj otče, a neslyšíš snad, král duchů tiše co slibuje dát? — Buď klidný, zůstaň klidný, jsem jist, to v suchém listí větru je svist. „Chceš, hezký hochu, ty se mnou jít? „Moje dcery tě budou v péči mít; „moje dcery noční vždy zahájí rej, „jim uhýčkat, utančit, upět se dej.“ — Můj otče, můj otče, a nevidíš tam teď dcery královy v zátemní sám? — Ó, věř, ó, věř mi, synu můj, zřít to starých jen vrb je šedavý svit. „Tě miluju, jat krásnou jsem postavou tvou; „a svolným-li nejsi, pak sílu ciť mou.“ — Můj otče, můj otče, a nyní mne jal! Ba, ublížil už mi duchů král! — Jest hrůza otci, on rozjel se v trysk, on v loktech dítě své kvílící tisk, v dvůr s trudem s těží dorazil on; leč v jeho loktech už hoch vzal skon.

Interpretace

Chlapec s největší pravděpodobností trpěl na nějakou nemoc, pod jejímž nátlakem v básni popisované chvíli umírá. Postavy krále duchů a jeho dcer jsou spíše výplodem jeho fantazie (možná halucinací).

Novodobé interpretace této Goethovy balady vidí v postavě krále duchů pedofila či násilníka. Při sjezdu 55. psychoterapeutů v Lindau z roku 2005, byla tato báseň použita pro nastínění možné krutosti snů, které se zdají obětím sexuálních deliktů. Podle prof. Dr. Luisi Reddemannové by mělo jít o homosexuálního pedofilního násilníka. Pachatel, který se schovává za postavu otce i tajemné postavy, by měl podle Redemannové mít poruchu rozdvojené osobnosti.

Adaptace

Klasická hudba

• Již roku 1794 baladu zhudebnil Johann Friedrich Reichardt.
• Asi nejznámější hudební adaptaci této balady vytvořil rakouský hudební skladatel Franz Schubert. Dílo měl připravené již roku 1815, avšak k jeho premiéře došlo až 7. března 1821 v Divadle u Korutanské brány (Theater am Kärntnertor) ve Vídni.
• Další známým zhudebněním je to od Carla Loewa z roku 1818. Carl Loewe dokonce osobně Goetha roku 1820 navštívil, avšak v jeho jenském příbytku nebyl k dispozici klavír a proto se mu neodvážil dílo představit.
• Roku 1856 představil svou adaptaci Goethovy balady německý skladatel Louis Spohr. Jedná se o skladbu pro baryton v doprovodu klavíru a houslí.

Popová hudba

• V roce 2000 zhudebnil baladu švýcarský umělec Daniel Bill v rockové verzi na jeho CD Scream in the night.
• Roku 2002 byla představena hudební adaptace balady na CD Wilder Wassermann od Achima Reichela.
• Katalánský písničkář Roger Mas zveřejnil svou verzi balady s názvem El rei del verns ve svém albu Irredempt roku 2015.

Zajímavosti

• Jako jméno pro sérii aut si název "Erlkönig" vybrala automobilka BMW.