Palatální aproximanta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Řádek 25: Řádek 25:
[[Kategorie:Souhlásky]]
[[Kategorie:Souhlásky]]


[[br:Kensonenn staon dre dostaat]]
[[de:Stimmhafter palataler Approximant]]
[[de:Stimmhafter palataler Approximant]]
[[en:Palatal approximant]]
[[en:Palatal approximant]]

Verze z 6. 9. 2007, 17:46

Šablona:Infobox IPA Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem j, číselné označení IPA je 153, ekvivalentním symbolem v SAMPA je j.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
  • Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Vzniká přiblížením jazyka k tvrdému patru.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem J, j.

Ve skupinách hlásek /ia, ie, ii, io, iu/ (hlavně v cizích slovech) se ve výslovnosti vkládá mezi samohlásky [ɪja, ɪjɛ, ɪjɪ, ɪjo, ɪju], např. Marie [marɪjɛ]. Proto se tyto skupiny v češtině nepovažují za dvojhlásky.

V jiných jazycích