Zdeněk Čeřovský

Prof. Ing. Zdeněk Čeřovský, DrSc.
Narození	1. února 1930 (94 let) Hrdlovka
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	vysokoškolský učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Čeřovský (* 1. února 1930 Hrdlovka) je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti výkonové elektroniky a elektrických pohonů, dlouholetý pracovník katedry elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze.

Pochází z učitelské rodiny, v mládí žil s rodiči v Čermné u Letohradu a v r. 1938 po podpisu Mnichovské smlouvy zažil vystěhování českého obyvatelstva z pohraničí. Po osvobození se rodina do pohraničí vrátila, tentokrát do Litoměřic. Na ČVUT vystudoval v roce 1953 obor Elektrické stroje, pak nastoupil jako aspirant do Výzkumného ústavu silnoproudé elektrotechniky v Běchovicích a v r. 1957 obhájil kandidátskou práci „Komutace velkých stejnosměrných strojů".

Od roku 1957 pracoval v ČKD, nejprve jako projektant a výpočtář elektrických strojů v závodě ČKD Stalingrad a od roku 1964 v ČKD Trakce, kde se stal vedoucím technického rozvoje. V r.  1972 přešel do Ústavu pro elektrotechniku ČSAV a začal se zabývat dynamikou elektrických strojů a výkonovou elektronikou. V r. 1975 se stal vedoucím oddělení výkonové elektrotechniky a v r. 1976 zástupcem ředitele ústavu. V r. 1977 obhájil doktorskou práci na téma „Ventilový synchronní motor“ a získal titul DrSc. V roce 1983 byl Zdeněk Čeřovský jmenován ředitelem ústavu a působil tu až do roku 1991, kdy se stal pracovníkem katedry elektrických strojů, přístrojů a pohonů na ČVUT v Praze.

Jeho přednášky na ČVUT byly zaměřeny především na teorii elektrických strojů, na elektromagnetickou kompatibilitu a na elektrické pohony v trakci. V letech 1992 a 1993 byl také hostujícím  profesorem na univerzitě v Hannoveru. Za dobu své činnosti v Ústavu pro elektrotechniku ČSAV absolvoval několik studijních pobytů na západoevropských univerzitách v Evropě a v USA a získané kontakty dokázal využít pro vědecko-výzkumnou činnost katedry, pro zajištění studijních pobytů svých kolegů i studentů a také pro získání několika mezinárodních grantů.

V r. 1992 obhájil nejprve habilitační práci na téma „Optimalizace řízení asynchronního motoru, přechodné děje asynchronního motoru“ a potom v r. 1995 dosáhl titulu profesor.

V r. 2000 se Zdeněk Čeřovský zapojil do přípravy nového pracoviště při katedře Elektrických pohonů a trakce, Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka, kde se také začal zabývat problematikou hybridního pohonu automobilu.

Doma i v zahraničí publikoval přes stovku původních vědeckých prací, je členem řídících výborů konferencí PEMC, EPE, SPEEDAM, a také členem státních komisí pro obhajoby diplomových i disertačních prací na ČVUT i jiných technických universitách v České republice.

Bibliografie (výběr)

• Process in the construction of d. c. motors and control dynamos for winding machines. Praha : Czechoslovak Scientific and Technical Society, 1965
• Perspektivy moderních tramvají. 1977
• Ventilový synchronní motor: vlastnosti v ustálených a přechodných stavech. 1981
• Výkonová elektronika (s Jiřím Pavelkou). Praha : Vydavatelství ČVUT, 2000. 201 s. ISBN 80-01-02094-0

• Elektrické pohony (s Jiřím Pavelkou a Jiřím Javůrkem). Praha : Vydavatelství ČVUT, 2001. 221 s. ISBN 80-01-02314-1
• Regulace momentu vysokootáčkového synchronního motoru (s J. Novákem a M. Novákem). Sborník XXXI. Konference o elektrických pohonech. Plzeň : Škoda, 2009. ISBN 978-80-02-02151-3
• Vývoj dieselelektrického hybridního pohonu stavebních strojů pro práci v extrémních podmínkách. Sborník XXXI. Konference o elektrických pohonech. Plzeň : Škoda, 2009
• Problémy elektromobility. Elektro 3, 2017

Reference

Portály: Lidé | Česko