Generální sněm: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odkaz
typo, port abecedně, ref
Řádek 1: Řádek 1:
'''Generální sněm''' (německy ''Generallandtag'') byl sněm [[Stavy|stavů]] ze dvou nebo více zemí Koruny české (''Corona regni Bohemiae''), to jest z [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], Slezského vévodství, [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]]. Poprvé byl svolán za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (králem 1310-1346) v první polovině 14. století. Na generálních sněmech se jednalo o společných zájmech státu, o nástupnictví na trůn, korunovaci, zahraniční politice (obrana státu před [[Osmanská říše|Osmany]]), celostátních právních záležitostech, náboženských otázkách a králových propozicích. Generální sněmy byly svolávány podle vůle panovníka, samostatnou iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí. Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo [[český zemský sněm]] rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí. Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí. Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země. Při hlasování měla každá země jeden hlas. K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně. Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých [[Zemské desky|zemských desk]]. Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce [[1619]]). Po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]] pro Čechy, [[1628]] pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo. [[Fundamentální články]] z roku [[1871]] obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.
'''Generální sněm''' (německy ''Generallandtag'') byl sněm [[Stavy|stavů]] ze dvou nebo více zemí Koruny české (''Corona regni Bohemiae''), to jest z [[České království|Českého království]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], Slezského vévodství, [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice]]. Poprvé byl svolán za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (králem 1310–1346) v první polovině 14. století. Na generálních sněmech se jednalo o společných zájmech státu, o nástupnictví na trůn, korunovaci, zahraniční politice (obrana státu před [[Osmanská říše|Osmany]]), celostátních právních záležitostech, náboženských otázkách a králových propozicích. Generální sněmy byly svolávány podle vůle panovníka,<ref name="Malý">{{Citace monografie
| příjmení = Malý
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Malý
| spoluautoři = a kol.
| titul = Dějiny českého a československého práva do roku 1945
| vydavatel = Linde Praha a.s.
| místo = Praha
| rok = 1997
| počet stran = 576
| isbn = 80-7201-045-X
| strany = 61–62
}}</ref> samostatnou iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdenka
| odkaz na autora = Zdenka Hledíková
| příjmení2 = Janák
| jméno2 = Jan
| odkaz na autora2 = Jan Janák (historik)
| příjmení3 = Dobeš
| jméno3 = Jan
| odkaz na autora3 =
| titul = Dějiny správy v českých zemích&nbsp;: Od počátku státu po současnost
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 570
| isbn = 80-7106-709-1
| strany = 55 a 95
}}</ref> Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo [[český zemský sněm]] rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí.<ref name="správa 95">''Dějiny správy'', s. 95</ref> Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí.<ref name="správa 95"/> Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země.<ref name="Malý"/> Při hlasování měla každá země jeden hlas.<ref name="Malý"/><ref name="správa 95"/> K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně.<ref name="Vykoupil">{{Citace monografie
| příjmení = VYKOUPIL
| jméno = Libor
| titul = Slovník českých dějin
| vydavatel = Julius Zirkus
| místo = Brno
| rok = 2000
| vydání= 2
| typ_vydání= přepracované a doplněné
| počet stran = 772
| isbn = 80-902782-0-5
| strany = 182–183
}}</ref><ref name="Malý"/> Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých [[Zemské desky|zemských desk]].<ref name="správa 95"/> Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce [[1619]]). Po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] ([[1627]] pro Čechy, [[1628]] pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo.<ref name="Čapka">{{Citace monografie
| příjmení = Čapka
| jméno = František
| odkaz na autora = František Čapka (historik)
| titul = Slovník českých a světových dějin
| vydavatel = Akademické nakladatelství CERM, s. r. o.
| místo = Brno
| rok = 1998
| počet stran = 434
| isbn = 80-7204-081-2
| strany = 116}}</ref> [[Fundamentální články]] z roku [[1871]] obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>


== Některé generální sněmy ==
== Některé generální sněmy ==
* [[1331]] v [[Domažlice|Domažlicích]] - první generální sněm
* [[1331]] v [[Domažlice|Domažlicích]] – první generální sněm<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>
* [[1355]] odmítnutí zákoníku [[Majestas Carolina|Maiestas Carolina]] a projednávání otázky dědičnosti Moravy v sekundogenituře [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]]
* [[1355]] odmítnutí zákoníku [[Majestas Carolina|Maiestas Carolina]] a projednávání otázky dědičnosti Moravy v sekundogenituře [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]]<ref name="Vykoupil"/><ref name="Čapka"/>
* [[1356]] obecný [[landfrýd]]
* [[1356]] obecný [[landfrýd]]<ref name="Čapka"/>
* ([[1421]] [[Čáslavský sněm]] - první husitský sněm - přítomni i zástupci moravské šlechty)
* ([[1421]] [[Čáslavský sněm]] – první husitský sněm – přítomni i zástupci moravské šlechty)<ref>''Dějiny správy'', s. 80</ref>
* [[1436]] Čechy a Morava
* [[1436]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>
* [[1453]] Čechy a Morava
* [[1453]] Čechy a Morava<ref name="správa 95"/>
* [[1458]] Slezsko a Lužice
* [[1458]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>
* [[1459]] Slezsko a Lužice
* [[1459]] Slezsko a Lužice<ref name="správa 95"/>
* [[1512]] v [[Kladsko|Kladsku]] - všechny země - jednání o postihu zemských škůdců
* [[1512]] v [[Kladsko|Kladsku]] – všechny země – jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>
* [[1518]] v [[Kladsko|Kladsku]] - všechny země - jednání o postihu zemských škůdců
* [[1518]] v [[Kladsko|Kladsku]] – všechny země – jednání o postihu zemských škůdců<ref name="Vykoupil"/><ref name="správa 95"/>
* [[1619]] v Praze - účast všech zemí. Sněm začal [[8. červenec|8. července]] a trval dva měsíce. Od předchozích se lišil. [[31. červenec|31. července]] byla uzavřena [[Česká konfederace|české konfederace]] (''Confoederatio Bohemica''; ústava, která ve 100 článcích upravovala vztahy mezi zeměmi Koruny české, společnými institucemi konfederace měl být panovník, generální sněm, protestantské náboženství a společné vojenské velení). [[19. srpen|19. srpna]] byl sesazen [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (králem 1619, 1620-1637) z českého trůnu a konečně [[26. srpen|26.]] a [[27. srpen|27. srpna]] byl falcký kurfiřt [[Fridrich Falcký]] zvolen českým králem (vládl 1619-1620).
* [[1619]] v Praze - účast všech zemí. Sněm začal [[8. červenec|8. července]] a trval dva měsíce.<ref name="Vykoupil"/> Od předchozích se lišil. [[31. červenec|31. července]] byla uzavřena [[Česká konfederace|české konfederace]] (''Confoederatio Bohemica''; ústava, která ve 100 článcích upravovala vztahy mezi zeměmi Koruny české, společnými institucemi konfederace měl být panovník, generální sněm, protestantské náboženství a společné vojenské velení).<ref name="Malý 77">MALÝ, s. 77</ref> [[19. srpen|19. srpna]] byl sesazen [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand II.]] (králem 1619, 1620–1637) z českého trůnu a konečně [[26. srpen|26.]] a [[27. srpen|27. srpna]] byl falcký kurfiřt [[Fridrich Falcký]] zvolen českým králem (vládl 1619–1620).<ref name="Malý 77"/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 43: Řádek 96:
| počet stran = 570
| počet stran = 570
| isbn = 80-7106-709-1
| isbn = 80-7106-709-1
| strany = 55, 80, 86, 95-96
| strany = 55, 80, 86, 95–96
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 56: Řádek 109:
| počet stran = 576
| počet stran = 576
| isbn = 80-7201-045-X
| isbn = 80-7201-045-X
| strany = 36, 61-62, 77, 86
| strany = 36, 61–62, 77, 86
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
Řádek 69: Řádek 122:
| počet stran = 772
| počet stran = 772
| isbn = 80-902782-0-5
| isbn = 80-902782-0-5
| strany = 182-183
| strany = 182–183
}}
}}


Řádek 76: Řádek 129:
* [[Země Koruny české]]
* [[Země Koruny české]]


{{Portály|Středověk|Novověk}}
{{Portály|Novověk|Středověk}}


[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]

Verze z 11. 1. 2019, 23:43

Generální sněm (německy Generallandtag) byl sněm stavů ze dvou nebo více zemí Koruny české (Corona regni Bohemiae), to jest z Českého království, Moravského markrabství, Slezského vévodství, Horní a Dolní Lužice. Poprvé byl svolán za vlády Jana Lucemburského (králem 1310–1346) v první polovině 14. století. Na generálních sněmech se jednalo o společných zájmech státu, o nástupnictví na trůn, korunovaci, zahraniční politice (obrana státu před Osmany), celostátních právních záležitostech, náboženských otázkách a králových propozicích. Generální sněmy byly svolávány podle vůle panovníka,[1] samostatnou iniciativou se nevyznačovaly, ani nezískaly funkci pojítka všech korunních zemí.[2] Generální stavy tvořily buď delegace stavů všech zemí nebo český zemský sněm rozšířený o delegace ostatních zemí. V delegacích na sněm bývaly zastoupeny všechny stavy jednotlivých zemí.[3] Delegace byly voleny stavy, které je vybavily instrukcemi a plnou mocí.[3] Vydržování delegací a finanční náklady spojené s účastní na sněmu nesla vysílající země.[1] Při hlasování měla každá země jeden hlas.[1][3] K usnesení nebylo třeba dohody všech zemí, dohoda mezi několika zeměmi byla závazná jen pro ně.[4][1] Usnesení nabylo platnosti po schválení králem a zápisu do českých zemských desk.[3] Generální sněm se nestal dualistickou institucí celokorunního charakteru, to jest protiváhou panovníka (výjimkou byl sněm v roce 1619). Po vydání Obnoveného zřízení zemského (1627 pro Čechy, 1628 pro Moravu) se generální sněmy už nekonaly. Náhradou měla být všeobecná stavovská shromáždění, která se scházela při korunovaci českého krále a kdy se novému panovníkovi holdovalo.[5] Fundamentální články z roku 1871 obsahovaly požadavek svolávání generálních sněmů, nebyly ovšem přijaty. Tehdy se myšlenka generálních sněmů objevila naposledy.[4][5]

Některé generální sněmy

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 61–62. 
  2. ↑ HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 55 a 95. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j Dějiny správy, s. 95
  4. ↑ a b c d e f g VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 182–183. 
  5. ↑ a b c d e ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 116. 
  6. ↑ Dějiny správy, s. 80
  7. ↑ a b MALÝ, s. 77

Literatura

  • ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. 434 s. ISBN 80-7204-081-2. S. 116. 
  • HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 570 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 55, 80, 86, 95–96. 
  • MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde Praha a.s., 1997. 576 s. ISBN 80-7201-045-X. S. 36, 61–62, 77, 86. 
  • VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. 2., přepracované a doplněné vyd. Brno: Julius Zirkus, 2000. 772 s. ISBN 80-902782-0-5. S. 182–183. 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Generální_sněm&oldid=16851430“