}}'''Georg Friedrich Gans''' ([[13. září]] [[1697]] [[Krnov]] – [[9. červenec]] [[1763]] Krnov) byl stavitel v Krnově a okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Georg Friedrich Gans|periodikum=www.isabart.org|vydavatel=|url=http://www.isabart.org/person/57572/worked|datum vydání=|jazyk=cs|datum přístupu=2017-02-06}}</ref>
}}'''Georg Friedrich Gans''' ([[13. září]] [[1697]] [[Krnov]]<ref name=“matrika“>[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84baa4-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=182 Matriční záznam o narození a křtu] farnost Krnov </ref> – [[9. červenec]] [[1763]] Krnov<ref name="matrikaZ">[http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be84bcca-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=283 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnost Krnov </ref>) byl stavitel v Krnově a okolí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Georg Friedrich Gans|periodikum=www.isabart.org|vydavatel=|url=http://www.isabart.org/person/57572/worked|datum vydání=|jazyk=cs|datum přístupu=2017-02-06}}</ref>
== Život ==
Syn Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Informační systém abART - osoba: Gans Andreas|periodikum=abart-full.artarchiv.cz|vydavatel=|url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=pusobeni&IDosoby=57575|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref> V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu.od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Strakoš|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=et al.|titul=Průvodce architekturou Krnova|vydání=|vydavatel=NPÚ|místo=|rok=2013|počet stran=|strany=319|isbn=978-80-85034-75-2}}</ref> v roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
Syn Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Informační systém abART - osoba: Gans Andreas|periodikum=abart-full.artarchiv.cz|vydavatel=|url=http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=pusobeni&IDosoby=57575|datum vydání=|datum přístupu=2017-02-06}}</ref> V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu.od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.<ref name=":12">{{Citace monografie|příjmení=Strakoš|jméno=Martin|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=et al.|titul=Průvodce architekturou Krnova|vydání=|vydavatel=NPÚ|místo=|rok=2013|počet stran=|strany=319|isbn=978-80-85034-75-2}}</ref> v roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
Syn Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.[4] V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu.od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.[5] v roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
Dílo
1722 stavitel poutního kostela Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné v Cvilíně u Krnova spolu s otcem Andreasem.[6]
Kostel sv. Mikuláše v Lichnově.1733 farní kostel sv. Mikuláše, Lichnově[7][6]
1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž[6]
zámek Bruntál pro velmistra řádu německých rytířů Carla Alexandra Lotrinského[7]
Václavov u Bruntálu. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.1746 předběžné náklady na přestavbu [11] a přestavba fary, Jindřichov, 1756 návrh mariánského sousoší Panny Marie Immaculaty, Jindřichov,[6]
↑ abSTRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN978-80-85034-75-2. S. 319.
↑ abcdefgJERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] Dostupné online. (polsky, německy)
↑ abcdeVALEŠ, Eduard. Povídání o zámku. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz. Dostupné online [cit. 2017-02-06].
↑ Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. (cz)
↑Drobnosti k barokní architektuře Moravy I. [cit. 2017-02-06], Dostupné online.
Literatura
INDRA, Bohumír – Krnovští barokní architekti Anderas a Jiří Friedrich Gansové a jejich stavby
INDRA, Bohumír. Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, „Časopis Slezského zemského muzea", B, 46, 1997, s. 49.
,_kostel_sv._Mikul%C3%A1%C5%A1e.jpg)
