Lambert I. z Lovaně: Porovnání verzí
m {{Autoritní data}} |
m rozcestník |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Byl mladším synem henegavského hraběte [[Reginar III. Henegavský|Reginara Dlouhokrkého]], který upadl v nemilost císaře [[Ota I.|Oty I.]] a odešel do vyhnanství. Zatímco Lambert tehdy společně se starším bratrem [[Reginar IV. Henegavský|Reginarem]] nalezl útočiště na západofranském dvoře krále Lothara,<ref name="kol62">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 62}}</ref> jejich otec zemřel v Čechách.<ref name = "Dětmar243">{{Citace monografie| příjmení = z Merseburku| jméno = Dětmar| rok = 2008 | titul = Kronika | vydavatel = Argo| místo = Praha| stránky = 243| poznámka = | isbn = 978-80-257-0088-4}}</ref> Panství vyhnaného hraběte císař Ota svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi.<ref name = "Dětmar316">''Dětmar'', str. 316</ref> |
Byl mladším synem henegavského hraběte [[Reginar III. Henegavský|Reginara Dlouhokrkého]], který upadl v nemilost císaře [[Ota I. Veliký|Oty I.]] a odešel do vyhnanství. Zatímco Lambert tehdy společně se starším bratrem [[Reginar IV. Henegavský|Reginarem]] nalezl útočiště na západofranském dvoře krále Lothara,<ref name="kol62">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 62}}</ref> jejich otec zemřel v Čechách.<ref name = "Dětmar243">{{Citace monografie| příjmení = z Merseburku| jméno = Dětmar| rok = 2008 | titul = Kronika | vydavatel = Argo| místo = Praha| stránky = 243| poznámka = | isbn = 978-80-257-0088-4}}</ref> Panství vyhnaného hraběte císař Ota svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi.<ref name = "Dětmar316">''Dětmar'', str. 316</ref> |
||
Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v [[bitva u Péronne|bitvě u Péronne]], kde oba jejich protivníci padli. Nový císař [[Ota II.]] zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal [[Arnulf z Valenciennes|Arnulfovi z Valenciennes]] a [[Geoffroy z Verdunu|Geoffroyovi z Verdunu]]. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem [[Karel Dolnolotrinský|Karlem]] a [[Ota z Vermandois|Otou z Vermandois]] střetli v [[bitva u Monsu (976)|bitvě u Monsu]] s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.<ref name="kol66-67">''Francouzští králové'', str. 66-67</ref> |
Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v [[bitva u Péronne|bitvě u Péronne]], kde oba jejich protivníci padli. Nový císař [[Ota II.]] zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal [[Arnulf z Valenciennes|Arnulfovi z Valenciennes]] a [[Geoffroy z Verdunu|Geoffroyovi z Verdunu]]. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem [[Karel Dolnolotrinský|Karlem]] a [[Ota z Vermandois|Otou z Vermandois]] střetli v [[bitva u Monsu (976)|bitvě u Monsu]] s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.<ref name="kol66-67">''Francouzští králové'', str. 66-67</ref> |
Verze z 18. 11. 2018, 14:24
Lambert I. z Lovaně | |
---|---|
Hrabě Lambert s chotí Gerbergou (Ducum Brabantiae chronica, cca 1600) | |
Narození | 950 Lovaň |
Úmrtí | 12. září 1015 (ve věku 64–65 let) Florennes |
Potomci | Jindřich I. z Lovaně, Lambert II. z Lovaně, Matilda z Lovaně a Reinier van Leuven |
Otec | Reginar III. Henegavský |
Matka | Adéla z Lovaně |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Reginar III. Henegavský |
---|---|
matka | Adéla |
manželka | Gerberga |
syn | Jindřich I. z Lovaně |
syn | Lambert II. z Lovaně |
dcera | Matylda z Lovaně |
syn | Reginar |
Lambert I. z Lovaně řečený Bradatý (francouzsky Lambert dit le Barbu; 950? – 12. září 1015, Florennes) byl hrabě z Lovaně a štědrý donátor místní kapituly sv. Petra.[1]
Život
Byl mladším synem henegavského hraběte Reginara Dlouhokrkého, který upadl v nemilost císaře Oty I. a odešel do vyhnanství. Zatímco Lambert tehdy společně se starším bratrem Reginarem nalezl útočiště na západofranském dvoře krále Lothara,[2] jejich otec zemřel v Čechách.[3] Panství vyhnaného hraběte císař Ota svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi.[4]
Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v bitvě u Péronne, kde oba jejich protivníci padli. Nový císař Ota II. zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal Arnulfovi z Valenciennes a Geoffroyovi z Verdunu. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem Karlem a Otou z Vermandois střetli v bitvě u Monsu s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.[5]
Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 1005 Lambert společně s bratrem podpořil mladého flanderského hraběte Balduina Bradatého, když z Valenciennes vyhnali jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři Jindřichovi.[6]
„ | V té zemi bylo jen málo horších než Lambert, na jeho příkaz byli dokonce mnozí lidé oběšeni v kostelech na provazech zvonů. Nikdo nedokáže spočítat, kolik lidí připravil o majetek a zahubil. Nikdy nepomyslel na to, že by konal pokání za spáchané činy... | “ |
— Dětmar z Merseburku[3] |
Padl 12. září 1015 u Florennes, když se setkal na bitevním poli s dolnolotrinským vévodou Geoffroyem. Jeho nástupcem se stal syn Jindřich.
Reference
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lambert I. z Lovaně na Wikimedia Commons
- ↑ VAN DER LINDEN, Herman. Belgium the Making of a Nation. Oxford: Clarendon Press, 1920. S. 36.
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 62.
- ↑ a b Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 243.
- ↑ Dětmar, str. 316
- ↑ Francouzští králové, str. 66-67
- ↑ Dětmar, str. 306