Reginar IV. Henegavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reginar IV. Henegavský
hrabě henegavský
Narození 948?
Úmrtí 1013
Manželka Hedvika Francouzská
Potomci Reginar V. Henegavský
Lambert
Beatrix
Ermentruda
Dynastie Reginarovci
Otec Reginar III. Henegavský
Matka Adéla z Dachsburgu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reginar IV. Henegavský řečený z Monsu (francouzsky Régnier IV de Mons; 948?1013) byl henegavský hrabě a štědrý donátor klášterů Maubeuge, Lobbes a Sainte-Waudru.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl starším synem henegavského hraběte Reginara Dlouhokrkého, který upadl v nemilost císaře Oty I. a odešel do vyhnanství. Reginar společně s mladším bratrem Lambertem, s nímž je po celý život pojily stejné politické cíle, uprchl na západofranský dvůr krále Lothara[2] a vyhnaný otec zemřel v Čechách.[3] Panství vyhnaného hraběte císař svěřil dvěma bratrům – Wernerovi a Reginaldovi[4]

Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v bitvě u Péronne, kde oba jejich protivníci padli. Nový císař Ota II. zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal Arnulfovi z Valenciennes a Geoffroyovi z Verdunu. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem Karlem a Otou z Vermandois střetli v bitvě u Monsu s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.[5]

Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 998 zemřel Geoffroy z Verdunu a Reginar konečně získal Mons. Zřejmě kolem roku 1000 se oženil s Hedvikou, dcerou krále Huga Kapeta[6] Roku 1005 Reginar společně s bratrem podpořil mladého flanderského hraběte Balduina Bradatého, když z Valenciennes vyhnal jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři Jindřichovi.[7]

Zemřel roku 1013 a jeho nástupcem se stal syn Reginar.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAN DER LINDEN, Herman. Belgium the Making of a Nation. Oxford: Clarendon Press, 1920. S. 36. 
  2. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 62. 
  3. Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 243. 
  4. Dětmar, str. 316
  5. Francouzští králové, str. 66-67
  6. Francouzští králové, str. 85
  7. Dětmar, str. 306