Valašské muzeum v přírodě: Porovnání verzí
→Valašská dědina: snimek |
→Valašská dědina: chyba |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Image:Skanzen Valašská dědina - sýpka v usedlosti fojta z Lidečka.jpg|Valašská dědina – sýpka v usedlosti fojta z Lidečka |
Image:Skanzen Valašská dědina - sýpka v usedlosti fojta z Lidečka.jpg|Valašská dědina – sýpka v usedlosti fojta z Lidečka |
||
Image:Skanzen Valašská dědina - usedlost fojta z Lidečka.jpg|Valašská dědina – usedlost fojta z Lidečka |
Image:Skanzen Valašská dědina - usedlost fojta z Lidečka.jpg|Valašská dědina – usedlost fojta z Lidečka |
||
Image: |
Image:Valašské muzeum v přírodě - Valašská dědina 01.jpg|Valašská dědina – usedlosti z Nového Hrozenkova |
||
Image:Skanzen Valašská dědina - větrný mlýn z Kladník.jpg|Valašská dědina – větrný mlýn z Kladník |
Image:Skanzen Valašská dědina - větrný mlýn z Kladník.jpg|Valašská dědina – větrný mlýn z Kladník |
||
</gallery> |
</gallery> |
Verze z 21. 4. 2017, 14:51
Valašské muzeum v přírodě je moravský skanzen nacházející se v Rožnově pod Radhoštěm. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě[1] (po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem). V roce 1925 jej založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Po celý rok v muzeu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly.[2] Areál je využíván i pro další kulturní akce.
Části muzea
Dřevěné městečko
Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945.
Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným pohřebištěm.
Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi nebo evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát. Najdeme zde také náhrobky spisovatelů Metoděje Jahna, Čeňka Kramoliše a Marie Podešvové nebo malíře valašské krajiny Jaroslava Frydrycha.
-
Billův měšťanský dům
-
Fojtství z Velkých Karlovic
-
Zimní pohled na kostelík sv. Anny obklopený Valašským Slavínem
-
Brouček na hrobu J. Karafiáta
-
Včelí úly
Mlýnská dolina
Shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982.
-
Hamr z Ostravice
-
Interiér hamru
-
Moučnice v mlýnu z Velkých Karlovic
-
Vodní kolo pily z Velkých Karlovic
Valašská dědina
Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebyla zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít. Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.
-
Valašská dědina – Blinkova chalupa z Horní Bečvy
-
Valašská dědina – komora a sušárna ovoce ze Seninky
-
Valašská dědina – sýpka v usedlosti fojta z Lidečka
-
Valašská dědina – usedlost fojta z Lidečka
-
Valašská dědina – usedlosti z Nového Hrozenkova
-
Valašská dědina – větrný mlýn z Kladník
Pustevny
K muzeu patří také dvě secesní ubytovny Libušín a Maměnka na Pustevnách, které byly postaveny podle lidovou architekturou inspirovaného návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Muzeum je spravuje od roku 1995. Libušín vyhořel dne 3.března 2014.
-
Libušín
-
Maměnka
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valašské muzeum v přírodě na Wikimedia Commons
- Valašské muzeum v přírodě
- Vánoční setkání v Janíkově stodole