Ježovky: Porovnání verzí
sloučen článek Uni dle návrhu |
m →Zástupci: - opakování |
||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
[[Soubor:Kråkeboller.jpg|left|thumb|150px|Ježovky - prázdné schránky]] |
[[Soubor:Kråkeboller.jpg|left|thumb|150px|Ježovky - prázdné schránky]] |
||
K ježovkám patří například: |
K ježovkám patří například: |
||
* [[Ježovka jedlá]] (''Echinus esculentus'') - Tato ježovka je častou potravou některých [[Ryby|ryb]], tzv. [[madreporofág]]ních ryb, |
* [[Ježovka jedlá]] (''Echinus esculentus'') - Tato ježovka je častou potravou některých [[Ryby|ryb]], tzv. [[madreporofág]]ních ryb, které jsou schopny požírat ostnokožce. |
||
* [[Ježovka pruhovaná]] (''Echinothrix calamaris'') |
* [[Ježovka pruhovaná]] (''Echinothrix calamaris'') |
||
* [[Ježovka fialová]] (''Sphaerechinus granularis'') |
* [[Ježovka fialová]] (''Sphaerechinus granularis'') |
||
Verze z 26. 3. 2017, 11:02
 Ježovky | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Nadoddělení | trojlistí (Bilateria) |
| Oddělení | druhoústí (Deuterostomia) |
| Kmen | ostnokožci (Echinodermata) |
| Třída | ježovky (Echinoidea) Leske, 1778 |
| Podtřídy | |
| Sesterská skupina | |
| Echinozoa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu[1][2] z vápencových destiček a na nich umístěných pohyblivých, často jedovatých, ostnů. Ty je chrání před nepřáteli a umožňují jim hrabání.
Stavba těla
Mají paprsčitě souměrné tělo, ale mohou získat druhotně zpět i bilaterální souměrnost, některé jsou tedy zploštělé a dvojstranně souměrné.
V ústech mají zvláštní žvýkací ústrojí nazývané Aristotelova lucerna, což je speciální druh žvýkacího ústrojí, právě díky němuž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba řasy, které oškrabují ze skal nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země a pozřít.
Maskování mRNA
Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v neoplodněném vajíčku. Po přidání aktinomycinu D, který inhibuje syntézu RNA, však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako maskování mRNA. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny, čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena, čímž může dojít k jejímu překladu. Prodleva mezi oplodněním a translací tak v tomto případě neexistuje.[3] Tento jev je pozorován u mnoha eukaryotních buněk, není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.
Jikry
Jikry mořského ježka se v Japonsku nazývají uni a často bývají podávány syrové jako sašimi nebo v suši se sójovou omáčkou a wasabi.[4]
Zástupci
K ježovkám patří například:
- Ježovka jedlá (Echinus esculentus) - Tato ježovka je častou potravou některých ryb, tzv. madreporofágních ryb, které jsou schopny požírat ostnokožce.
- Ježovka pruhovaná (Echinothrix calamaris)
- Ježovka fialová (Sphaerechinus granularis)
- Ježovka strukovitá (Heterocentrotus mammillatus)
Reference
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/
- ↑ ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.
- ↑ VOET, Donald and Judith G. Biochemie. [s.l.]: Victoria Publishing, 1995. S. 1350.
- ↑ RÝPAROVÁ, Alena. Vadí vám ježci v moři? Zkuste je na talíři. iDNES.cz [online]. 2007-07-24 [cit. 2010-04-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ježovky na Wikimedia Commons
