Mystérium: Porovnání verzí
m Odstranění linku na rozcestník Tajemství s použitím robota - Odstraněn(y) odkaz(y) |
odk, fmt, zs, |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{neověřeno}} |
{{neověřeno}} |
||
'''Mysterium''' (z lat. ''mysterium'', tajemství) je středověká náboženská [[Divadelní hra|hra]] (14.-16. století) uvádějící na scénu epizody ze Starého i Nového zákona či příběhy ze života svatých. Mysteria se většinou pořádala u příležitostí církevních svátků, prováděli je amatérští herci (ale i mimové, žongléři) v simultánních dekoracích, tzv. mansionech. |
'''Mysterium''' (z lat. ''mysterium'', tajemství) je středověká náboženská [[Divadelní hra|hra]] (14.-16. století) uvádějící na scénu epizody ze [[Starý zákon|Starého]] i [[Nový zákon|Nového zákona]] či příběhy ze života svatých. Mysteria se většinou pořádala u příležitostí církevních svátků, prováděli je amatérští herci (ale i mimové, žongléři) v simultánních dekoracích, tzv. mansionech. |
||
Mysterium trvalo několik dní; řídil je vůdce-organizátor hry a propojení jednotlivých epizod a míst zajišťoval herec-vypravěč, přičemž styl hry se od epizody k epizodě měnil. Text a vůdce většinou vybírala obec, která si také mysterium objednávala. Herci zakládali bratrstva. [[Katolická církev|Církev]], pohoršená sílící burleskní tendencí a hrubostí, podnítila v roce 1548 zákaz pořádání mysterií (vydán [[paříž]]ským parlamentem pro kraj [[Île-de-France]]); tradice těchto her se však ještě nějakou dobu udržela a rozšířila se po celé Evropě (''autos sacramentales'' ve Španělsku a Portugalsku, ''miracles plays'' v Anglii, ''laudi'' v Itálii, ''Mysteruanspiele'' v Německu). Silně ovlivnily drama alžbětinské ([[Christopher Marlowe|Marlowe]], [[William Shakespeare|Shakespeare]]) a Španělsko ([[Pedro Calderón de la Barca|Calderón]]). |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Literatura == |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Divadelní žánry]] |
[[Kategorie:Divadelní žánry]] |
Verze z 27. 2. 2017, 23:06
Mysterium (z lat. mysterium, tajemství) je středověká náboženská hra (14.-16. století) uvádějící na scénu epizody ze Starého i Nového zákona či příběhy ze života svatých. Mysteria se většinou pořádala u příležitostí církevních svátků, prováděli je amatérští herci (ale i mimové, žongléři) v simultánních dekoracích, tzv. mansionech.
Mysterium trvalo několik dní; řídil je vůdce-organizátor hry a propojení jednotlivých epizod a míst zajišťoval herec-vypravěč, přičemž styl hry se od epizody k epizodě měnil. Text a vůdce většinou vybírala obec, která si také mysterium objednávala. Herci zakládali bratrstva. Církev, pohoršená sílící burleskní tendencí a hrubostí, podnítila v roce 1548 zákaz pořádání mysterií (vydán pařížským parlamentem pro kraj Île-de-France); tradice těchto her se však ještě nějakou dobu udržela a rozšířila se po celé Evropě (autos sacramentales ve Španělsku a Portugalsku, miracles plays v Anglii, laudi v Itálii, Mysteruanspiele v Německu). Silně ovlivnily drama alžbětinské (Marlowe, Shakespeare) a Španělsko (Calderón).
Pašijové mysterium, které vyprávělo o životě Kristově, mísilo groteskní komiku s teologickými diskuzemi; účastnilo se ho celé město, které jim bylo „zdivadelněno“.
Literatura
- Mystérium, in Divadelní slovník, Patrice Pavis, Divadelní ústav Praha 2003