Karlovo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Infobox - sídlo světa | jméno = Karlovo | originální jméno = Карлово | obrázek = Karlovo mosaic.jpg | popisek = | vlajka = | znak = Karlovo gerb.gif | zem…
 
doplnění článku dle referencí a bg wiki
Řádek 32: Řádek 32:
| web =
| web =
| obecní úřad =
| obecní úřad =
| telefonní předvolba = 03151
| telefonní předvolba = 0335
| psč = 4150
| psč = 4300
| označení vozidel = PB
| označení vozidel = PB
| typ statistického celku =
| typ statistického celku =
Řádek 40: Řádek 40:
}}
}}


'''Karlovo''' ({{Vjazyce|bg}} ''Карлово'') je město ve středním [[Bulharsko|Bulharsku]], v [[Hornothrácká nížina|Hornothrácké nížině]]. Žije tu přes 15 tisíc obyvatel.
'''Karlovo''' ({{Vjazyce|bg}} ''Карлово'') je město ve středním [[Bulharsko|Bulharsku]], v ''Karlovské kotlině'', jedné ze [[Zabalkánské kotliny|Zabalkánských kotlin]]. Žije tu přes 20 tisíc obyvatel.


Jedná se o správní středisko [[Obština Karlovo|stejnojmenné]] [[Bulharské obštiny|obštiny]] v [[Plovdivská oblast|Plovdivské oblasti]].
Jedná se o správní středisko [[Obština Karlovo|stejnojmenné]] [[Bulharské obštiny|obštiny]] v [[Plovdivská oblast|Plovdivské oblasti]].


== Historie ==
== Historie ==
Město vzniklo ze vsi '''''Sušica''''', kterou sultán [[Bajezid II.]] okolo roku 1485 daroval [[bej]]ovi Karlı Alimu. Ali bej v roce 1496 převedl správu vsi na [[vakf]]. Během 16. století se dědina rozrostla v město a to se na jeho konci již nazývalo '''''Karlızâde'''''. V období [[Bulharská lidová republika|komunistické nadvlády]] se nakrátko (1953 – 1962) jmenovalo '''''Levskigrad''''' (''Левскиград'').
Město vzniklo v roce 1966 sloučením tří dědin: ''General Nikolaevo'' (dříve Kalıçla sarı), ''Sekirovo'' (dříve Baltacilar) a ''Parčevič'' (dříve Ali Fakıh). Nejstarší písemné zmínky o Kalıçla sarı pocházejí z roku 1576. Převážnou část obyvatel těchto vsí tvořili [[paulikiáni]], kteří se zde udrželi až do [[17. století]]. V roce 1643 přišli do oblasti katoličtí [[misionář]]i a přivedli zdejší křesťanské obyvatele ke [[Katolicismus|katolické]] víře, která zde byla v období [[Bulharská lidová republika|komunistické nadvlády]] násilně potlačena.


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Řádek 51: Řádek 51:
| polomer = 100
| polomer = 100
| sektory =
| sektory =
(13019:[[Bulhaři]]: green :[[Bulhaři]])
(19213:[[Bulhaři]]: green :[[Bulhaři]])
(993:[[Romové]]: yellow :[[Romové]])
(1394:[[Romové]]: yellow :[[Romové]])
(14:[[Turci]]: red :[[Turci]])
(600:[[Turci]]: red :[[Turci]])
(60:ostatní: grey)
(292:ostatní: grey)
| procenta = zobraz
| procenta = zobraz
}}</div>Ve městě žije 21&nbsp;844 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 26884 obyvatel.<ref name="census">{{Citace elektronické monografie|titul = Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места)|url = http://www.grao.bg/tna/tab02.txt|datum vydání = 2016-03-15|datum přístupu = 2017-01-15|vydavatel = Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване|místo = Sofie|jazyk = bg}}</ref> Podle sčítáni [[1. únor]]a [[2011]] bylo národnostní složení následující:<ref name="etnic2011">{{Citace elektronické monografie|titul = НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls|datum vydání = 2011|datum přístupu = 2015-10-07|vydavatel = Национален статистически институт|místo = Sofie|jazyk = bg}}</ref><ref group="p">Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.</ref>
}}</div>Ve městě žije 21&nbsp;844 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 26&nbsp;884 obyvatel.<ref name="census">{{Citace elektronické monografie|titul = Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места)|url = http://www.grao.bg/tna/tab02.txt|datum vydání = 2016-03-15|datum přístupu = 2017-01-15|vydavatel = Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване|místo = Sofie|jazyk = bg}}</ref> Podle sčítáni [[1. únor]]a [[2011]] bylo národnostní složení následující:<ref name="etnic2011">{{Citace elektronické monografie|titul = НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls|datum vydání = 2011|datum přístupu = 2015-10-07|vydavatel = Национален статистически институт|místo = Sofie|jazyk = bg}}</ref><ref group="p">Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 29. 1. 2017, 08:05

Karlovo
Карлово
Karlovo – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška452 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
oblastPlovdivská
obštinaKarlovo
Karlovo
Karlovo
Karlovo, Bulharsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel21 844[1]
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Vznik1483
Telefonní předvolba0335
PSČ4300
Označení vozidelPB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlovo (bulharsky Карлово) je město ve středním Bulharsku, v Karlovské kotlině, jedné ze Zabalkánských kotlin. Žije tu přes 20 tisíc obyvatel.

Jedná se o správní středisko stejnojmenné obštiny v Plovdivské oblasti.

Historie

Město vzniklo ze vsi Sušica, kterou sultán Bajezid II. okolo roku 1485 daroval bejovi Karlı Alimu. Ali bej v roce 1496 převedl správu vsi na vakf. Během 16. století se dědina rozrostla v město a to se na jeho konci již nazývalo Karlızâde. V období komunistické nadvlády se nakrátko (1953 – 1962) jmenovalo Levskigrad (Левскиград).

Obyvatelstvo

BulhařiRomovéTurciostatní: 292 (1.4&nbsp;%)
  •   Bulhaři: 19 213 (89.4 %)
  •   Romové: 1 394 (6.5 %)
  •   Turci: 600 (2.8 %)
  •   ostatní: 292 (1.4 %)

Ve městě žije 21 844 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 26 884 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky) 

Externí odkazy