Monetarismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vložen nadpis, úprava odkazů |
fuyfr značky: možný vandalismus vulgarity blanking editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Autorství názvu monetarismus (odvozeno od latinského moneta – mince) se připisuje americkému ekonomovi [[Karl Brunner|Karlu Brunnerovi]], který jej poprvé použil v roce [[1968]]. |
Autorství názvu monetarismus (odvozeno od latinského moneta – mince) se připisuje americkému ekonomovi [[Karl Brunner|Karlu Brunnerovi]], který jej poprvé použil v roce [[1968]]. |
||
Ti bodu vykousit moje curak. |
|||
Monetarismus patří jednoznačně k liberálním směrům, zdůrazňujícím [[laissez faire]] (heslo klasického [[liberalismus|liberalismu]] vyjadřující požadavek, aby hospodářskému dění byla ponechána volnost a aby zejména stát do něho nezasahoval). Z jistého úhlu pohledu, konkrétněji jde o [[rakouská škola|rakouskou školu]], však je monetarismus skutečné liberální filozofii stále velmi vzdálen. |
|||
Za nejvýznamnější osobnost monetarismu je považován americký ekonom [[Milton Friedman]]. |
|||
Oproti americkým monetaristům se evropští, zejména pak britští monetaristé, více soustředili na problematiku otevřené ekonomiky, zejména pak měnových kurzů. Monetaristé upřednostňují plovoucí kurzy. |
|||
Tento směr je nejstarší a nejvlivnější z neokonzervativních teorií. Někdy bývá označován jako monetarismus I nebo friedmanovský monetarismus. Počátky této teorie spadají do poloviny 50. let, nejvíce je rozpracovávána v 60. a 70. letech a v první polovině 80. let má významný vliv na politiku mnoha zemí. Od druhé poloviny 80. let vliv monetarismu slábne, přesto je |
|||
i dnes využívána řada jeho koncepcí. |
|||
Monetarismus vychází hlavně z [[kvantitativní teorie peněz]]. Podle Friedmana můžeme položit mezi tyto dvě věci rovnítko. Zde je také veden hlavní spor s neokeynesiánci, kteří obhajují fiskalismus. Monetaristé tvrdí, že peníze jsou příčinou změn v ekonomice, zato [[keynesiánství|keynesiánci]] předpokládají pravý opak. To je, že peníze jsou výsledkem činnosti v ekonomice. |
|||
Základní důraz kladli monetaristé na nabídku peněz, kterou považovali za hlavní faktor růstu a možné nestability. Poptávka po penězích je funkcí několika proměnných a je stabilní. Řízení měnového agregátu je základním předpokladem stability a ekonomického růstu. Růst peněžní zásoby měl být stejný jako vývoj potenciálního produktu. Při tomto řízení měnového agregátu je třeba stanovit stabilní a transparentní dlouhodobá pravidla. |
|||
Friedman považoval inflaci za čistě peněžní jev a tvrdil, že je potřeba proti ní bojovat. Kritizoval keynesiánce za vyvolávání inflačních tlaků. Na rozdíl od keynesiánců, kteří jako nástroj měnové politiky považovali řízení úrokové míry, preferují monetaristé kontrolu množství peněz v oběhu. Monetaristé chtějí malý stát a poukazují na nebezpečí státních zásahů. Pokud vláda zvyšuje své výdaje a financuje to půjčkami od domácích osob, tak pouze vytlačuje soukromé výdaje. K růstu inflace dochází tehdy, jsou-li [[vládní výdaje]] financovány zvyšováním peněžní zásoby. |
|||
Friedman také upravil myšlenku [[Phillipsova křivka|Phillipsovy křivky]]. Tvrdil, že Phillipsova křivka tak, jak ji popsal [[William Phillips (ekonom)|William Phillips]], funguje pouze v krátkém období. V dlouhém období je tato křivka vertikální. Tuto myšlenku obhajuje na příkladu, kdy vláda pomocí fiskálních a monetárních nástrojů stimuluje poptávku s cílem snížit přirozenou míru nezaměstnanosti. Krátkodobě se nezaměstnanost sníží, ale po rozplynutí peněžní iluze, zhruba 6 až 9 měsíců, se vrací nezaměstnanost do normálního stavu. Peněžní iluze znamená, že lidé mají pocit, že jim vzrostl reálný důchod a proto nabízí více práce, což se v dlouhém období ukáže jako omyl, protože lidem narostl pouze nominální, nikoliv reálný, důchod. Na druhé straně inflační očekávání si lidé zabudovali do svých požadavků a vzniká takzvaný jev setrvačné inflace. Z toho plyne závěr, že v dlouhém období není možné volit mezi velikostí nezaměstnanosti a inflace. Zvýšením inflace nelze snížit nezaměstnanost. |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
Verze z 18. 1. 2017, 11:01
Monetarismus je ekonomická teorie zdůrazňující význam peněz včetně jejich samoregulační funkce a odmítající státní zásahy do ekonomiky.
Výklad pojmu
Autorství názvu monetarismus (odvozeno od latinského moneta – mince) se připisuje americkému ekonomovi Karlu Brunnerovi, který jej poprvé použil v roce 1968.
Ti bodu vykousit moje curak.
Literatura
- HOLMAN R. A KOL.: Dějiny ekonomického myšlení. 2. vydání. Praha, C. H. Beck, 2001, s. 457 – 481.
- SIRŮČEK P.: Průvodce dějinami standardních ekonomických teorií. Slaný, Melandrium, 2001, s. 166 – 180