Ladislav II. Popel z Lobkovic: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 9. 2016, 20:40

Šablona:Infobox Politik Ladislav II. Popel z Lobkowicz (1501 – 18. prosince 1584 Praha-Malá Strana) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z Lobkowicz, vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu Habsburků spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem Karla V. a Ferdinanda I. ve vojenském tažení proti Turkům v roce 1532. V roce 1534 se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce 1536 se stal královským radou a komořím a roku 1542 dvorním maršálkem Království českého. Spolu s Ferdinandem I. se účastnil tažení proti Janu Fridrichovi a vojskům šmalkaldského spolku. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku 1547 a Ferdinand jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků Kašpara Pluha z Rabštejna.

Od roku 1548 zastával funkci prezidenta nově zřízené rady nad apelacemi, od roku 1549 byl také přísedícím komorního soudu. Svůj post prezidenta apelačního soudu opustil, aby se mohl stát nejvyšším zemským hofmistrem v Čechách, současně byl jmenován královským místodržícím. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce 1573 stál v čele poselstva českého zemského sněmu do Varšavy, jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna Maxmiliána II. arcivévodu Arnošta.

Zemřel 18. prosince 1584 ve věku 83 let. Pochován byl v kostele sv. Tomáše v Praze na Malé Straně.

Majetek

Ladislav II. Popel z Lobkowicz také stál na počátku hospodářského a politického vzestupu chlumecké větve lobkowiczkého rodu. Rozšířil panství Chlumec, získal hrabství v Horní Falci. Na svých statcích podporoval rozvoj řemesel. Vlastnil Chlumec, Sedlčany, Jistebnice, Zbiroh, Krásnou horu, Rybníky, Borotín, Kamým, Křivoklát, Králův Dvůr, Neustadt a. d. Waldnaab a Störnsteint (Bavorsko).

Rodina

Oženil se s Benignou ze Starhembergu (1499–1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460–1531) a Magdaleny z Losensteinu (+ 1532). Neměl potomky.

Literatura

KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 109, 216-217.
RYANTOVÁ, Marie. Ladislav II. Popel z Lobkovic jako první prezident apelačního soudu. In: VOREL, Petr (ed.). Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie. Sborník příspěvků z konference konané v Pardubicích ve dnech 29. a 30. září 1997. Pardubice – Praha 1999, s., 185–204.

@@ Řádek 44: / Řádek 44: @@
  | poznámky =
 }}
-'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] - [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti Turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] dvorním maršálkem Království českého. Spolu s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti [[Jan Fridrich|Janu Fridrichovi]] a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků [[Kašpar Pluh z Rabštejna|Kašpara Pluha z Rabštejna]].
+'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti Turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] dvorním maršálkem Království českého. Spolu s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti [[Jan Fridrich|Janu Fridrichovi]] a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků [[Kašpar Pluh z Rabštejna|Kašpara Pluha z Rabštejna]].
 Od roku [[1548]] zastával funkci [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] nově zřízené [[Rada nad apelacemi|rady nad apelacemi]], od roku [[1549]] byl také přísedícím [[komorní soud|komorního soudu]]. Svůj post [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] opustil, aby se mohl stát [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším zemským hofmistrem]] v [[Čechy|Čechách]], současně byl jmenován [[místodržící (zemský správce)|královským místodržícím]]. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce [[1573]] stál v čele poselstva [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] do [[Varšava|Varšavy]], jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] arcivévodu [[Arnošt Habsburský|Arnošta]].
@@ Řádek 55: / Řádek 55: @@
 == Rodina ==
-Oženil se s Benignou ze Starhembergu (1499-1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460-1531) a Magdaleny z Losensteinu (+ 1532). Neměl potomky.
+Oženil se s Benignou ze Starhembergu (1499–1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460–1531) a Magdaleny z Losensteinu (+ 1532). Neměl potomky.
 == Literatura ==