Cholesterol: Porovnání verzí
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 102: | Řádek 102: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/ |
<references/>http://girlsatgallery.webnode.cz/[[Kategorie:Steroidy]] |
||
[[Kategorie:Tuky]] |
[[Kategorie:Tuky]] |
Verze z 7. 12. 2015, 20:17
Cholesterol | |
---|---|
cholesterol | |
Obecné | |
Systematický název | (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)-2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17-dodekahydro-1H-cyklopenta[a]fhenanthren-3-ol |
Triviální název | cholesterol |
Sumární vzorec | C27H46O |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 57-88-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 386,654 g/mol |
Teplota tání | 148–150 °C |
Teplota varu | 360 °C (rozklad molekuly) |
Disociační konstanta pKa | 6,5 |
Rozpustnost ve vodě | 0,095 mg/l (30 °C) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cholesterol je steroidní látka přítomná v lidském těle i v těle mnoha dalších živočichů (jako je hmyz, korýši či někteří měkkýši[1]), výjiměčně i u dalších organizmů (např. u některých jednoduchých hub[2] nebo u mykobakterií[3], v menším zastoupení i u rostlin[1]).
Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných membrán. Je potřeba pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Příliš vysoká koncentrace v krvi však nese pro organismus zdravotní rizika, především onemocnění srdce.
Cholesterol v lidském těle
Cholesterol je látka steroidní povahy, která je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů a některých hormonů. Většinu si ho organismus vyrábí sám, část pak přijímáme ve stravě. Cholesterol je pro organizmus nepostradatelný, ale na druhou stranu ho nesmíme mít v krvi nadbytek.
Příjem
Doporučený maximální příjem cholesterolu u nesportující populace by neměl překračovat 300 mg denně. Sportovci však díky většímu energetickému příjmu souvisejícímu s větším množstvím zkonzumované potravy nutně musí přijímat větší množství cholesterolu a snadno tak – pokud nejsou vegetariáni – překročí uvedený limit. Endogenní tvorba cholesterolu, stejně jako jeho denní potřeba je do značné míry individuální.[4] U zdravých a aktivních jedinců působí i zpětná vazba, která při dostatečném příjmu cholesterolu potravou snižuje jeho produkci v játrech.[5]
Syntéza
Transport v krvi
Cholesterol se v těle váže na proteiny (apolipoproteiny) a tvoří s nimi tzv. lipoproteiny.
Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle hustoty:
- vysokodenzitní lipoprotein (HDL) – tvoří jej shluky velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater, vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
- nízkodenzitní lipoprotein (LDL) – vzniká v játrech (velikost okolo 20 nm), obsahují apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu, hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení jejich triglyceridů, vážou se na membránový receptor
- velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL) – lipoprotein (velikosti 30 až 80 nm) o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apolipoproteinů.
Podle vzniku se rozlišuje cholesterol:
- exogenní – vnější (čili z potravy)
- endogenní – vnitřní (ten si tělo vyrábí samo)
Patologie
Hladina cholesterolu v krvi
Doporučená hladina celkového cholesterolu (tzv. cholesterolemie) v krvi je do 5,00 mmol/l (milimolů na litr). Hladina od 5,01 do 6,5 mmol/l je označována za zvýšenou. Lidé s touto hladinou cholesterolu by si měli více všímat svého jídelníčku a upravit svůj životní styl. Nad 6,5 mmol/l je hladina označována jako riziková. Lidem s takto vysokým cholesterolem hrozí větší riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, proto by měli být v péči lékaře.
V případě zvýšené hodnoty je důležité znát nejen svůj celkový cholesterol, ale také tzv. hladinu „hodného“ HDL a „zlého“ LDL cholesterolu v krvi. Zvýšená hladina LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l) totiž způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty. Tím cévy ztrácejí pružnost a zužuje se prostor pro průtok krve. HDL cholesterol má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). Ovšem jeho přínos není jednoznačný.[6]
Při zvýšené hladině cholesterolu je třeba upravit životosprávu a dodržováním zásad zdravého životního stylu se snažit o její snížení. Častým mýtem je přesvědčení, že je třeba hlídat pouze příjem cholesterolu. Denně bychom proto měli ve stravě přijmout max. 300 mg cholesterolu, v případě, že máme zvýšenou hladinu cholesterolu pak maximálně 200 mg denně. Ještě důležitější je ale zaměřit se na složení tuků, protože nevhodné tuky ovlivňují hladinu LDL cholesterolu v krvi.
Rizika
Zvýšený cholesterol je jedním z významných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění (tato onemocnění způsobují více než 50 % všech úmrtí v ČR). Problém zvýšené hladiny cholesterolu se přitom týká téměř 70 % dospělé české populace (Studie Post-Monica, IKEM, 2000-2001). Onemocnění charakteristické zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi se nazývá hyperlipidemie neboli hyperlipoprotenie (HLP). Jednou z dalších život ohrožujících onemocnění je familiární hypercholesterolemie, která je charakteristická částečnou nebo úplnou absencí receptorů pro LDL částice.
Může být:
- primární (familiární, čili geneticky podmíněná)
- sekundární (získaná, lze ji tedy odstranit)
Reference
- ↑ a b MYANT, N. B. The Biology of Cholesterol and Related Steroids. [s.l.]: Butterworth-Heinemann, 2014. 924 s. Dostupné online.
- ↑ WEETE, J. D.; ABRIL, M.; BLACKWELL, M. Phylogenetic distribution of fungal sterols. PLoS ONE.. 2010, roč. 5, čís. 5, s. e10899. Dostupné online. ISSN 1932-6203.
- ↑ LAMB, D. C.; KELLY, D. E.; MANNING, N. J., et al. A sterol biosynthetic pathway in Mycobacterium. FEBS Lett.. 1998, roč. 437, čís. 1-2, s. 142-4. Dostupné online. ISSN 0014-5793.
- ↑ VILIKUS ET AL. Výživa sportovců a sportovní výkon. [s.l.]: Karolinum, 2013.
- ↑ KONOPKA, Peter. Sportovní výživa. [s.l.]: Kopp nakladatelství, 2004.
- ↑ http://www.osel.cz/index.php?clanek=2847 - Je „dobrý“ cholesterol dobrým cholesterolem?