Pemza: Porovnání verzí
→Použití: +foto |
další příklady použití atd. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Důl na pemzu, Lipari.JPG|thumb|right|300px|Důl na pemzu, ostrov Lipari]] |
[[Soubor:Důl na pemzu, Lipari.JPG|thumb|right|300px|Důl na pemzu, ostrov Lipari]] |
||
'''Pemza''' je vyvřelá [[hornina]] |
'''Pemza''' je vyvřelá [[hornina]], nejčastěji sopečné [[sklo]], vysoce porézní [[Textura (geologie)|textury]]. Její neobvyklá struktura vzniká současným prudkým poklesem okolní teploty a tlaku v okamžiku, kdy je hornina z [[vulkán]]u vyvržena do vzduchu nebo do vody. Bubliny [[Sopečné plyny|vulkanických plynů]] tak zůstanou uvězněny v hornině a tvoří podstatnou část objemu. Díky tomu je hornina lehká a často plave. |
||
== Fyzikální a chemické vlastnosti == |
== Fyzikální a chemické vlastnosti == |
||
| ⚫ | Na rozdíl od ostatních přírodních skel není pemza kompaktní, ale skládá se ze [[sklo|skelných]] vláken a kor, mezi kterými jsou dutinky. Tyto dutinky způsobují, že pemza přes svoji [[relativní hustota|relativní hustotu]] ρ = 2,37 plave na vodě. Má barvu světlou, bílou, našedlou nebo nažloutlou a její povrch je drsný. Řadí se k [[liparity|liparitům]], nebo [[trachyty|křemitým trachytům]], podobně jako ostatní přírodní skla. Také mikroskopicky se s nimi shoduje: buď je její sklo čisté, nebo obsahuje [[vrostlice]] [[sanidin]]u a [[křemen]]e, které jsou jen zřídka viditelné pouhým okem. |
||
| ⚫ | Na rozdíl od ostatních přírodních skel není kompaktní, ale skládá se ze [[sklo|skelných]] vláken a kor, mezi kterými jsou dutinky. Tyto dutinky způsobují, že pemza přes svoji [[relativní hustota|relativní hustotu]] ρ = 2,37 plave na vodě. Má barvu světlou, bílou, našedlou nebo nažloutlou a její povrch je drsný. Řadí se k [[liparity|liparitům]], nebo [[trachyty|křemitým trachytům]], podobně jako ostatní přírodní skla. Také mikroskopicky se s nimi shoduje: buď je její sklo čisté, nebo obsahuje [[vrostlice]] [[sanidin]]u a [[křemen]]e, které jsou jen zřídka viditelné pouhým okem. |
||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Vyskytuje se v [[třetihory|třetihorních]] vrstvách a |
Vyskytuje se v [[třetihory|třetihorních]] vrstvách a zejména v nedávných [[vulkanická vyvřelina|vulkanických vyvřelinách]] s povahou [[trachyty|křemitých trachytů]]. Např: [[Liparské ostrovy]], [[Slovensko]], [[Galapágy]]. Jejím významným vývozcem je např. [[Dominikánská republika]]. Pemza vzniklá pod mořskou hladinou může tvořit velké plovoucí [[Kra|kry]], které následně ohrožují lodní dopravu. |
||
| ⚫ | |||
== Použití == |
== Použití == |
||
[[Soubor:Pomice di veglia.jpg|náhled|Tvarovaný kus pemzy]] |
[[Soubor:Pomice di veglia.jpg|náhled|Tvarovaný kus pemzy]] |
||
Důležitými vlastnostmi pemzy jsou tvrdost a nízká hmotnost. Nejčastěji, už od dob [[Starověký Řím|starého Říma]], se proto používá ve [[stavebnictví]], při výrobě odlehčeného [[beton]]u a [[tvárnice|tvárnic]]. |
|||
Pro svůj drsný povrch se používá také jako brusný nástroj, k hlazení různých materiálů, zejména dřeva, dříve také při výrobě [[pergamen]]u. Rovněž od [[Starověk|starověku]] se používá jako hygienický nástroj pro odstraňování odumřelé [[kůže]] a [[ochlupení]] z povrchu těla. |
|||
| ⚫ | |||
Jemně mletá pemza se přidává do některých umělých přípravků pro popelení domácích zvířat. |
|||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 30. 9. 2015, 15:23
Pemza je vyvřelá hornina, nejčastěji sopečné sklo, vysoce porézní textury. Její neobvyklá struktura vzniká současným prudkým poklesem okolní teploty a tlaku v okamžiku, kdy je hornina z vulkánu vyvržena do vzduchu nebo do vody. Bubliny vulkanických plynů tak zůstanou uvězněny v hornině a tvoří podstatnou část objemu. Díky tomu je hornina lehká a často plave.
Fyzikální a chemické vlastnosti
Na rozdíl od ostatních přírodních skel není pemza kompaktní, ale skládá se ze skelných vláken a kor, mezi kterými jsou dutinky. Tyto dutinky způsobují, že pemza přes svoji relativní hustotu ρ = 2,37 plave na vodě. Má barvu světlou, bílou, našedlou nebo nažloutlou a její povrch je drsný. Řadí se k liparitům, nebo křemitým trachytům, podobně jako ostatní přírodní skla. Také mikroskopicky se s nimi shoduje: buď je její sklo čisté, nebo obsahuje vrostlice sanidinu a křemene, které jsou jen zřídka viditelné pouhým okem.
Výskyt
Vyskytuje se v třetihorních vrstvách a zejména v nedávných vulkanických vyvřelinách s povahou křemitých trachytů. Např: Liparské ostrovy, Slovensko, Galapágy. Jejím významným vývozcem je např. Dominikánská republika. Pemza vzniklá pod mořskou hladinou může tvořit velké plovoucí kry, které následně ohrožují lodní dopravu.
Použití
Důležitými vlastnostmi pemzy jsou tvrdost a nízká hmotnost. Nejčastěji, už od dob starého Říma, se proto používá ve stavebnictví, při výrobě odlehčeného betonu a tvárnic. Pro svůj drsný povrch se používá také jako brusný nástroj, k hlazení různých materiálů, zejména dřeva, dříve také při výrobě pergamenu. Rovněž od starověku se používá jako hygienický nástroj pro odstraňování odumřelé kůže a ochlupení z povrchu těla. Pemza se používá také při pěstování rostlin, k výrobě hydroponických substrátů. Pemza smíchaná s hlínou dodává půdě potřebnou vzdušnost, vhodnou např. pro kaktusy či cykasy. Jemně mletá pemza se přidává do některých umělých přípravků pro popelení domácích zvířat.
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl devatenáctý. Vydavatel a nakladatel J.Otto v Praze, Praha 1902
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pemza na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo pemza ve Wikislovníku
