Palatální aproximanta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Porthos (diskuse | příspěvky)
m Robot: Změna šablony: pahýl-část
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
Řádek 29: Řádek 29:
[[fr:Consonne spirante palatale voisée]]
[[fr:Consonne spirante palatale voisée]]
[[ja:硬口蓋接近音]]
[[ja:硬口蓋接近音]]
[[pl:Spółgłoska półotwarta podniebienna]]
[[pt:Aproximante palatal]]
[[pt:Aproximante palatal]]
[[ro:Consoană sonantă palatală]]
[[ro:Consoană sonantă palatală]]

Verze z 9. 3. 2007, 12:42

Šablona:Infobox IPA Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem j, číselné označení IPA je 153, ekvivalentním symbolem v SAMPA je j.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
  • Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Vzniká přiblížením jazyka k tvrdému patru.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem J, j.

Ve skupinách hlásek /ia, ie, ii, io, iu/ (hlavně v cizích slovech) se ve výslovnosti vkládá mezi samohlásky [ɪja, ɪjɛ, ɪjɪ, ɪjo, ɪju], např. Marie [marɪjɛ]. Proto se tyto skupiny v češtině nepovažují za dvojhlásky.

V jiných jazycích