Staročeština: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
 
páteřní článek
Řádek 1: Řádek 1:
'''Staročeština''' ('''stará čeština''') označuje nejstarší fázi [[Čeština|češtiny]] doloženou na písemných památkách. Fáze se vymezuje první polovinou 12. století, kdy staročeština navazuje na [[Pračeština|pračeštinu]], až koncem 15. století, kdy nastupuje doba střední češtiny.
#REDIRECT [[Historický vývoj češtiny]]

Raná fáze staré češtiny trvalo do konce 13. století. V této době se ještě čeština objevuje značně torzovitě (na glosách a přípiscích), na začátku 13. století poprvé ve větách ([[Zakládací listina litoměřické kapituly]]). Střední stará čeština je vymezována 14. stoletím, během kterého se objevila již větší psaná díla ([[Dalimilova kronika]], [[Rožmberská kniha]], v druhé polovině působí [[Tomáš Štítný ze Štítného]]). Posledním obdobím je čeština doby husitské (15. století).

== Literatura ==
=== Slovníky ===
* KAMIŠ, Adolf - BĚLIČ, Jaromír - KUČERA, Karel. ''Malý staročeský slovník''. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
* ''Staročeský slovník'' - v letech 1903–1913 vydal dva svazky [[Jan Gebauer]] (hesla a–netbalivost), v letech 1968-2004 vydal Ústav pro jazyk český 26 sešitů (hesla na–při), dnes se ve vydávání pokračuje v rámci projektu [[Vokabulář webový]]

== Související články ==
* [[Historický vývoj češtiny]]
* [[Počátky české literatury]]
* [[Literatura doby Karlovy]]
* [[Česká literatura v období husitství]]

== Externí odkazy ==
* [http://vokabular.ujc.cas.cz/ vokabular.ujc.cas.cz] – stránky projektu [[Vokabulář webový]] věnované historické češtině

{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Historie češtiny]]
[[Kategorie:Mrtvé jazyky]]

Verze z 18. 6. 2015, 17:36

Staročeština (stará čeština) označuje nejstarší fázi češtiny doloženou na písemných památkách. Fáze se vymezuje první polovinou 12. století, kdy staročeština navazuje na pračeštinu, až koncem 15. století, kdy nastupuje doba střední češtiny.

Raná fáze staré češtiny trvalo do konce 13. století. V této době se ještě čeština objevuje značně torzovitě (na glosách a přípiscích), na začátku 13. století poprvé ve větách (Zakládací listina litoměřické kapituly). Střední stará čeština je vymezována 14. stoletím, během kterého se objevila již větší psaná díla (Dalimilova kronika, Rožmberská kniha, v druhé polovině působí Tomáš Štítný ze Štítného). Posledním obdobím je čeština doby husitské (15. století).

Literatura

Slovníky

  • KAMIŠ, Adolf - BĚLIČ, Jaromír - KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
  • Staročeský slovník - v letech 1903–1913 vydal dva svazky Jan Gebauer (hesla a–netbalivost), v letech 1968-2004 vydal Ústav pro jazyk český 26 sešitů (hesla na–při), dnes se ve vydávání pokračuje v rámci projektu Vokabulář webový

Související články

Externí odkazy