Ústní lidová slovesnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění celého textu, rozepsání neúplných informací.
Bez shrnutí editace
Řádek 21: Řádek 21:
V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především [[František Ladislav Čelakovský]], [[Karel Jaromír Erben]], [[Božena Němcová]], [[Leoš Janáček]] a jiní, na Morava zvláště [[František Sušil]].
V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především [[František Ladislav Čelakovský]], [[Karel Jaromír Erben]], [[Božena Němcová]], [[Leoš Janáček]] a jiní, na Morava zvláště [[František Sušil]].



{{Pahýl}}


[[Kategorie:Literatura]]
[[Kategorie:Literatura]]
[[Kategorie:Ústní komunikace]]
[[Kategorie:Ústní komunikace]]
[[Literární žánry]]

Verze z 23. 8. 2014, 23:49

Ústní lidová slovesnost (ÚLS) je charakterizována jako jazykové projevy "běžného lidu", tj. nikoli elitní sféry vzdělanců. Ústní lidová slovesnost vzniká od nejstarších dob, kdy ještě nebylo známo písmo, až do současnosti. Šířila se a rozvíjela se ústním podáním mezi všemi národy. Její počátky souvisejí s lidskou potřebou sdělovat si své zkušenosti s přírodou, vysvětlovat přírodní jevy, vysvětlit vznik světa a úkol člověka v něm atd.

Lidová slovesnost je součást folkloru.

Znaky

  • autor je neznámý, resp. je jich celá řada, a žádný z nich nevznáší právo na výsledný text (produkt);
  • šíří se ústně; během přenosu od vypravěče k posluchači (jenž se vzápětí stává také vypravěčem a vypráví příběh jinému posluchači) se text mění; neexistuje tedy žádný "kanonický" text, jen jeho různé varianty;
  • texty ÚLS jsou variabilní;
  • ÚLS zpravidla obsahuje ponaučení, obecně platí, že je spíše konzervativní a nese v sobě nahromaděnou zkušenost mnoha generací;
  • kolektivnost (aby ÚLS fungovala tak, jak má, je třeba živého kontaktu mezi vypravěčem a jeho posluchači: počítá se s tím, že posluchači budou vypravěči skákat do řeči, vstupovat do děje atd.).

Součásti ÚLS

  • lidová próza – pohádky, legendy (jejich vřazení do ÚLS je ovšem sporné, mnohé legendy - a to i ty typické - jsou autorské, srov. např. Legendu aureu J. de Voragine), pověsti, pověrečné povídky, humorky, povídky ze života;
  • malé folklorní žánry – přísloví, pranostiky, pořekadla, hádanky, zaříkání a zaklínání;
  • textová složka lidové písně;
  • lidové divadlo – obřadní, obchůzkové, selské a loutkové hry;
  • dětský folklor – říkadla, rozpočitadla, dětské hry a obřady;
  • psaný folklor – nápisy či verše na domech, džbánech, kraslicích, šátcích apod.

V období romantismu začala být ústní lidová slovesnost zaznamenávána písemnou formou - romantičtí autoři se jejím zapisováním snažili zachytit tzv. duši národa. Žánry ÚLS v českých zemích zaznamenávali především František Ladislav Čelakovský, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Leoš Janáček a jiní, na Morava zvláště František Sušil. Literární žánry