Skogskyrkogården: Porovnání verzí

Skogskyrkogården
	Světové dědictví UNESCO
	Skogskyrkogården
Smluvní stát	Švédsko
	Skogskyrkogården
Souřadnice	59°16′32″ s. š., 18°5′58″ v. d.
Typ	kulturní památka
Kritérium	ii, iv
Odkaz	558 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1994 (18. zasedání)

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 21. 4. 2014, 15:56

Skogskyrkogarden je lesní hřbitov a krematorium v Stockholmu. Je dílem architekta Erika Gunnara Asplunda a Sigurda Lewerentze z let 1935-1940. Erik Gunnar Asplund byl pověřen vytvořením krematoria na lesním hřbitově v Stockholmu, které se ve výrazné míře zabývalo i krajinou a krajinnými úpravami, jeho práce na tomto projektu začala v roce 1915. Návštěvníci přicházejí chodníkem z lomového kamene na vyhlídku, prostor odkud mohou pozorovat krajinu. Kamennou rampou se pak dostávají k samotnému objektu krematoria.

Do exteriéru otevřená část objektu s jednoduchým sloupovím tvoří nejvýraznější kompoziční prvek. Je propojena s exteriérem a tvoří mezičlánek mezi prostorami krematoria a krajinným prostředím. Budova obsahuje dvě menší a jednu velkou kapli, které jsou propojeny technickým zařízením ve spodním podlaží. Kaple mají symbolické názvy - je zde kaple svatého kříže, kaple naděje a kaple víry. Aby se navzájem nerušily jednotlivé kaple, architekt mezi ně vložil prostory menších zahrad. Monumentalita zde byla podle slov Asplunda vyhrazena "biblické" krajině. Asplund a Lewerentz se inspirovali posvátnými místy antických Řeků, a Římanů, je tu cítit obrácení se k přírodě.

Lesní krematorium ve Stockholmu bylo v roce 1994 zařazeno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Projekt krematoria s lesním hřbitovem od Asplunda s Lewerentzom se stal jedním z inspiračních zdrojů pro krematorium v Bratislavě od architekta Ferdinanda Milučkého, kde se moderní architektura podobně snaží najít symbiózu s krajinným prostředím.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skogskyrkogården na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Skogskyrkogården na Wikimedia Commons

(anglicky) Woodland Crematorium
(anglicky) Skogskyrkogarden Woodland Crematorium

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
  | loc-map = {{LocMap |Švédsko |position=top|lat=59.275561 |long=18.099439|float=center |caption= |label= Skogskyrkogården|mark=Fire.svg |relief=1}}
 }}
-'''Skogskyrkogarden''' je lesní [[hřbitov]] a [[krematorium]] v [[Stockholm]]u. Je dílem architekta [[Erik Gunnar Asplund|Erika Gunnara Asplunda]] a [[Sigurd Lewerentz|Sigurda Lewerentza]] z let [[1935]]-[[1940]]. Erik Gunnar Asplund byl pověřen vytvořením [[Krematorium|krematoria]] na lesním hřbitově v [[Stockholm]]u, které se ve výrazné míře zabývalo i krajinou a krajinnými úpravami, jeho práce na tomto projektu začala v roce [[1915]]. Návštěvníci přicházejí chodníkem z lomového kamene na vyhlídku, prostor odkud mohou pozorovat krajinu. Kamennou rampou se pak dostávají k samotnému objektu krematoria.
+'''Skogskyrkogarden''' je lesní [[hřbitov]] a [[krematorium]] v [[Stockholm]]u. Je dílem architekta [[Erik Gunnar Asplund|Erika Gunnara Asplunda]] a [[Sigurd Lewerentz|Sigurda Lewerentze]] z let [[1935]]-[[1940]]. Erik Gunnar Asplund byl pověřen vytvořením [[Krematorium|krematoria]] na lesním hřbitově v [[Stockholm]]u, které se ve výrazné míře zabývalo i krajinou a krajinnými úpravami, jeho práce na tomto projektu začala v roce [[1915]]. Návštěvníci přicházejí chodníkem z lomového kamene na vyhlídku, prostor odkud mohou pozorovat krajinu. Kamennou rampou se pak dostávají k samotnému objektu krematoria.
-Do [[Exteriér|exteriéru]] otevřená část objektu s jednoduchým [[sloupoví]]m tvoří nejvýraznější kompoziční prvek. Je propojena s exteriérem a tvoří mezičlánek mezi prostorami krematoria a krajinným prostředím. Budova obsahuje dvě menší a jednu velkou [[Kaple|kapli]], které jsou propojeny technickým zařízením ve spodním podlaží. Kaple mají symbolické názvy - je zde kaple svatého kříže, kaple naděje a kaple víry. Aby se navzájem nerušily jednotlivé kaple, architekt mezi ně vložil prostory menších zahrad. Monumentalita zde byla podle slov Asplunda vyhrazena pro "biblickou" krajinu. Asplund a Lewerentz se inspirovali posvátnými místy antických Řeků, a Římanů, je tu cítit obrácení se k přírodě.
+Do [[Exteriér|exteriéru]] otevřená část objektu s jednoduchým [[sloupoví]]m tvoří nejvýraznější kompoziční prvek. Je propojena s exteriérem a tvoří mezičlánek mezi prostorami krematoria a krajinným prostředím. Budova obsahuje dvě menší a jednu velkou [[Kaple|kapli]], které jsou propojeny technickým zařízením ve spodním podlaží. Kaple mají symbolické názvy - je zde kaple svatého kříže, kaple naděje a kaple víry. Aby se navzájem nerušily jednotlivé kaple, architekt mezi ně vložil prostory menších zahrad. Monumentalita zde byla podle slov Asplunda vyhrazena "biblické" krajině. Asplund a Lewerentz se inspirovali posvátnými místy antických Řeků, a Římanů, je tu cítit obrácení se k přírodě.
-Lesní krematorium ve Stockholmu bylo v roce [[1994]] zařazené do seznamu [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]].
+Lesní krematorium ve Stockholmu bylo v roce [[1994]] zařazeno do seznamu [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]].
 Projekt krematoria s lesním hřbitovem od Asplunda s Lewerentzom se stal jedním z inspiračních zdrojů pro krematorium v Bratislavě od architekta [[Ferdinand Milučký|Ferdinanda Milučkého]], kde se moderní architektura podobně snaží najít symbiózu s krajinným prostředím.