Olga Hepnarová: Porovnání verzí

Olga
Olga
	Olga Hepnarová
Narození	30. června; Praha, Československo
Úmrtí	12. března; Praha, Československo
Příčina úmrtí	oběšení
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 2. 2014, 09:59

Olga Hepnarová (30. června 1951 Praha – 12. března 1975 Praha) byla žena, která v roce 1973 najela v Praze vypůjčeným nákladním autem na chodník - tramvajovou zastávku - s úmyslem zabít co možná nejvíce lidí. Vešla ve známost jako poslední v Československu popravená žena.

Biografie

Narodila se jako dcera bankovního úředníka a zubařky. Ve svém dětství nikterak nevybočovala, ale postupně se u ní začaly vyskytovat psychické potíže, které se projevovaly neschopností kontaktu s lidmi. V roce 1964 se neúspěšně pokusila spáchat sebevraždu pomocí otravy léky. Posléze se zhruba rok léčila v psychiatrické léčebně v Opařanech. Během dospívání bojovala se svou nejasnou sexualitou. Od 17 let měla sexuální styky jak s muži, tak ženami. Sama sebe popisovala jako „sexuálního mrzáka“.

Cílem jejího prvního útoku se stala vlastní sestra, které podle ní rodiče nadržovali. Pomocí hořlaviny podpálila stavení, ve kterém spala. Naštěstí se oheň podařilo okamžitě zlikvidovat, a to, že pachatelem byla právě ona, se zjistilo až po jejím zatčení v roce 1973. Později začala plánovat pomstu na společnosti. Věřila, že se jí všichni lidé snaží ublížit. Dokonce tvrdila, že ji na ulici bezdůvodně zbili, a nikdo jí nepomohl.

Odmítala stát se neznámou sebevražedkyní. Usilovala o to, aby se na její čin nezapomnělo. Jejím prvním plánem bylo odpálit výbušninu v nějaké místnosti plné lidí. Nevěděla, jak jí sehnat, a proto se rozhodla raději střílet. Chtěla si obstarat automatickou zbraň a zahájit palbu na lidi na Václavském náměstí. Dokonce se přihlásila do střeleckého kroužku v tehdejším SVAZARMu. I tuto variantu si však rozmyslela. Bála se, že by jí mohl po zahájení střelby někdo okamžitě zneškodnit, a sehnání podobné zbraně se jí také zdálo obtížné. Nakonec se rozhodla najet do lidí automobilem.

Od 11. ledna 1973 až do svého činu Hepnarová bydlela v pokoji 502 v dnešním Penzionu Malešice, který sloužil jako ubytovna podniku Pražské komunikace.^[1]

Dne 9. července 1973 se odjela naposledy podívat na svoji chatku, kde trávila hodně času, a poté shodila ze srázu svůj automobil značky Trabant, ke kterému měla velmi silný vztah. Druhý den, 10. července, úspěšně absolvovala zkušební jízdu, při které musela dokázat, že umí ovládat konkrétní typ nákladního automobilu, který si chtěla vypůjčit. Kolem poledne zaslala dopisy do redakcí Svobodného slova a Mladého světa, v nichž popsala důvody svého plánovaného činu. Ve 13.30 nákladním automobilem Praga RN najela do skupiny asi 30 lidí na tramvajové zastávce Strossmayerovo náměstí^[2] v dnešní ulici Milady Horákové. Podle její pozdější výpovědi dokonce při prvním průjezdu kolem nástupiště svůj čin o několik minut odložila, protože na zastávce zrovna zastavila tramvaj, a mnoho lidí nastoupilo, čímž se snížil počet potenciálních obětí. Ona sama zjevně počítala s dopadením. Do vozu si dokonce sbalila oblečení a cigarety, aby jí ve vězení nechyběly.

V důsledku srážky zahynulo celkem 8 lidí (tři na místě, tři téhož dne a další dva na následky svých zranění později). Dalších 6 lidí bylo těžce a 6 lehce zraněno. Všem mrtvým bylo více než 60 let.

V průběhu vyšetřování i procesu svůj čin nikterak nepopírala a dokonce se k němu hrdě hlásila. Litovala pouze toho, že lidí nezabila víc, a že mezi nimi nebyli i její rodiče. Ačkoliv její obhajoba byla postavena na počínající schizofrenii, znalecký posudek konstatoval, že netrpěla žádnou duševní poruchou a byla si plně vědoma svého jednání i jeho následků. Dne 6. dubna 1974 ji Městský soud v Praze seznal vinnou z trestného činu vraždy, a vynesl rozsudek trestu smrti, který potvrdil Nejvyšší soud ČSR a posléze i Nejvyšší soud ČSSR, který sice její jednání překvalifikoval z vraždy na obecné ohrožení, ale trest smrti ponechal. Rozsudek musel potvrdit také Lubomír Štrougal, který dlouho otálel, protože se poprava měla odehrát během roku ženy. Žádost o milost, kterou podala její matka, byla zamítnuta. Během procesu se, vzhledem k době spáchání, vyskytovaly i spekulace o politickém motivu činu, a byla i velká snaha jej nalézt, ale nic nenasvědčuje tomu, že by nějaký politický motiv existoval. Dne 12. března 1975 byla Olga Hepnarová v pankrácké věznici v Praze popravena oběšením; stala se tak poslední ženou popravenou na území Československa.

V roce 2009 natočil Tomáš Weinreb krátkometrážní studentský film Všechno je sračka o Miroslavu Davidovi, který s ní žil před jejím zločinem.^[3]

V roce 2013 se začal natáčet film Já, Olga Hepnarová a v témže roce byla v divadle Na zábradlí inscenována hra Šedá sedmdesáta, aneb Husákovo ticho, zčásti inspirována životem Olgy Hepnarové.

Reference

Literatura

CÍLEK, Roman. Oprátka za osm mrtvých. 2., dopl. a přeprac.. vyd. [s.l.]: Rodiče, 2003. 305 s. ISBN 80-86695-40-9.
Tragické následky dopravní nehody. Rudé právo. 1973-07-11, roč. 53, čís. 163, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-26]. — první zpráva o události
Ještě k tragické dopravní nehodě. Rudé právo. 1973-07-12, roč. 53, čís. 164, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-26]. — další informace z následujícího dne
Rozsudek vynesen. Rudé právo. 1974-04-08, roč. 54, čís. 83, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-26].

Externí odkazy

[1] Vyšetřování činu

[2] ttp://zpravy.idnes.cz/krimi.aspx?r=krimi&c=A051107_131654_krimi_itu

[3] Profil filmu na Česko-Slovenské filmové databázi

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
  | místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
 }}
-'''Olga Hepnarová''' ([[30. červen|30. června]] [[1951]] [[Praha]] – [[12. březen|12. března]] [[1975]] Praha) byla žena, která v roce [[1973]] najela v Praze vypůjčeným nákladním autem na chodník - tramvajovou zastávku - s úmyslem zabít co možná nejvíce lidí. Vešla ve známost jako poslední v Československu popravená žena.
+'''Olga Hepnarová''' ([[30. červen|30. června]] [[1951]] [[Praha]] – [[12. březen|12. března]] [[1975]] [[Praha]]) byla žena, která v roce [[1973]] najela v Praze vypůjčeným nákladním autem na chodník - tramvajovou zastávku - s úmyslem zabít co možná nejvíce lidí. Vešla ve známost jako poslední v Československu popravená žena.
 == Biografie ==