Lučavka královská: Porovnání verzí
změněn poměr HNO3 a HCl na z 3:1 na správný (1:3) značka: editace z Vizuálního editoru |
m Verze 10885382 uživatele 87.249.144.10 (diskuse) zrušena - původní text byl správně |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Lučavka královská''', [[latina|latinsky]] ''aqua regia'' neboli ''královská voda'', je dýmavá žlutohnědá [[kapalina]] používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) [[Kovy|kovů]]. Jde o směs koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] (HNO<sub>3</sub>) a [[kyselina solná|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím. |
'''Lučavka královská''', [[latina|latinsky]] ''aqua regia'' neboli ''královská voda'', je dýmavá žlutohnědá [[kapalina]] používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) [[Kovy|kovů]]. Jde o směs koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] (HNO<sub>3</sub>) a [[kyselina solná|kyseliny chlorovodíkové]] (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím. |
||
'''Lučavka Leffortova''', někdy též ''obrácená lučavka'', je směs stejných kyselin v opačném poměru — |
'''Lučavka Leffortova''', někdy též ''obrácená lučavka'', je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO<sub>3</sub> na 1 díl HCl. Samotné slovo '''lučavka''' (''aqua fortis'') je výraz pro kyselinu dusičnou. |
||
== Princip rozpouštění == |
== Princip rozpouštění == |
||
Verze z 26. 10. 2013, 00:38
Lučavka královská, latinsky aqua regia neboli královská voda, je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO3) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.
Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO3 na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.
Princip rozpouštění
Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají ruthenium[zdroj?], iridium[zdroj?] a titan[zdroj?]. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.
Kyselina dusičná je velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.
- Au + 3NO3- + 6 H+ → Au3+ + 3 NO2 + 3 H2O
Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl4]- či [PtCl6]2-.
- Au3+ + 4 Cl- → [AuCl4]-
Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.
Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.
Historie
K první přípravě kyseliny došlo pravděpodobně ve 14. století v Evropě, je však možné, že se ji podařilo připravit již ve 12. století v Indii (kvůli problémům s datací děl oné doby a nejednoznačnosti návodů v nich to ovšem zatím nelze potvrdit). [1]
Zajímavost
Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.
Reference
- ↑ KARPENKO, VLADIMÍR. Alchymie, Nauka mezi snem a skutečností. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1491-7.