Inés de Suárez: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 12 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q262936) |
m styl, interní odkazy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:InesSuarez.png|thumb|Inés popravuje zajaté Mapuče]]'''Inés de Suárez''' ([[1507]] {{nejisté datum|narození}}, [[Plasencia]] - [[1580]], [[Chile]]) byla aktivní |
[[File:InesSuarez.png|thumb|Inés popravuje zajaté Mapuče]]'''Inés de Suárez''' ([[1507]] {{nejisté datum|narození}}, [[Plasencia]] - [[1580]], [[Chile]]) byla aktivní účastnice dobývání Chile, milenka [[Pedro de Valdivia|Pedra de Valdivia]] a poté [[manžel]ka [[Chile|chilského]] [[guvernér]]a [[Rodrigo de Quiroga|Rodriga de Quiroga]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Do [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] připlula snad roku [[1537]]. Předpokládá se, že ji za moře přivedla touha najít svého muže Juana z [[Malaga|Malagy]], který měl sloužit u bratrů Pizzarových. Roku [[1538]] je doložen její pobyt v [[Lima|Limě]] a roku [[1539]] jako vdova po [[Španělsko|španělském]] vojákovi získala malý pozemek s [[indián]]y v [[Cuzco|Cuzcu]]. Pravděpodobně v tuto dobu se sblížila s ženatým Pedrem de Valdivia a stala se jeho milenkou. Koncem roku [[1539]] požádal Valdivia [[Francisco Pizarro|Francisca Pizarra]] o povolení cesty na jih do [[Chile]], které získal pro sebe, doprovod i Inés v lednu [[1540]]. Cesta přes [[poušť]] byla velmi náročná, cíle dosáhl unavený průvod v prosinci téhož roku, kdy došel do úrodného údolí řeky [[Mapocho]]. Zde [[12. únor]]a [[1541]] založili město ''[[Santiago de Chile|Santiago del Nuevo Extremo]]'', které zpočátku sloužilo jako pevnost bránící obsazená a dobytá území, později se stalo sídlem [[guvernér]]a a střediskem kultury a vzdělání pro zdejší oblast. |
|||
Místní [[indiáni]] nepřijali [[Španělsko|španělské]] osadníky a v [[září]] [[1541]] muselo mladé město za Valdiviovy nepřítomnosti čelit nájezdu vzbouřených domorodců. Celý den se bojovalo, město hořelo. Inés nechala po celodenním ošetřování raněných popravit sedm indiánských |
Místní [[indiáni]] nepřijali [[Španělsko|španělské]] osadníky a v [[září]] [[1541]] muselo mladé město za Valdiviovy nepřítomnosti čelit nájezdu vzbouřených [[Domorodec|domorodců]]. Celý den se bojovalo, město hořelo. Inés nechala po celodenním ošetřování raněných [[Poprava|popravit]] sedm indiánských [[rukojmí]]ch a hodit jejich hlavy mezi bojující. Poté se navlékla do mužské zbroje a na koni vyjela do válečné vřavy. Mezi indiány po nečekaném divadle zavládl zmatek a osadníkům se podařilo je vytlačit z městských ulic. |
||
Konec mileneckému vztahu s Valdiviou učinil soud v [[Lima|Limě]], kde byl nařčen z mimomanželského poměru a finanční zpronevěry. |
Konec mileneckému vztahu s Valdiviou učinil soud v [[Lima|Limě]], kde byl nařčen z mimomanželského poměru a finanční [[Zpronevěra|zpronevěry]]. Roku [[1549]]<ref>[http://www.biografiadechile.cl/detalle.php?IdContenido=384&IdCategoria=8&IdArea=35&status=S&TituloPagina=Historia%20de%20Chile www.biografiadechile.cl]</ref> se provdala za kapitána Rodriga de Quiroga, vedla poklidný život a věnovala se [[Charita|charitě]]. |
||
Pedro de Valdivio byl zabit [[Mapučové|Mapuči]] roku [[1553]], Rodrigo de Quiroga se dvakrát stal [[guvernér]]em [[Chile]] a zemřel roku [[1580]]. |
Pedro de Valdivio byl zabit [[Mapučové|Mapuči]] roku [[1553]], Rodrigo de Quiroga se dvakrát stal [[guvernér]]em [[Chile]] a zemřel roku [[1580]]. On sama svého muže následovala o pár měsíců později. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 3. 6. 2013, 16:12
Inés de Suárez (1507 ?, Plasencia - 1580, Chile) byla aktivní účastnice dobývání Chile, milenka Pedra de Valdivia a poté [[manžel]ka chilského guvernéra Rodriga de Quiroga.
Život
Do Jižní Ameriky připlula snad roku 1537. Předpokládá se, že ji za moře přivedla touha najít svého muže Juana z Malagy, který měl sloužit u bratrů Pizzarových. Roku 1538 je doložen její pobyt v Limě a roku 1539 jako vdova po španělském vojákovi získala malý pozemek s indiány v Cuzcu. Pravděpodobně v tuto dobu se sblížila s ženatým Pedrem de Valdivia a stala se jeho milenkou. Koncem roku 1539 požádal Valdivia Francisca Pizarra o povolení cesty na jih do Chile, které získal pro sebe, doprovod i Inés v lednu 1540. Cesta přes poušť byla velmi náročná, cíle dosáhl unavený průvod v prosinci téhož roku, kdy došel do úrodného údolí řeky Mapocho. Zde 12. února 1541 založili město Santiago del Nuevo Extremo, které zpočátku sloužilo jako pevnost bránící obsazená a dobytá území, později se stalo sídlem guvernéra a střediskem kultury a vzdělání pro zdejší oblast.
Místní indiáni nepřijali španělské osadníky a v září 1541 muselo mladé město za Valdiviovy nepřítomnosti čelit nájezdu vzbouřených domorodců. Celý den se bojovalo, město hořelo. Inés nechala po celodenním ošetřování raněných popravit sedm indiánských rukojmích a hodit jejich hlavy mezi bojující. Poté se navlékla do mužské zbroje a na koni vyjela do válečné vřavy. Mezi indiány po nečekaném divadle zavládl zmatek a osadníkům se podařilo je vytlačit z městských ulic.
Konec mileneckému vztahu s Valdiviou učinil soud v Limě, kde byl nařčen z mimomanželského poměru a finanční zpronevěry. Roku 1549[1] se provdala za kapitána Rodriga de Quiroga, vedla poklidný život a věnovala se charitě.
Pedro de Valdivio byl zabit Mapuči roku 1553, Rodrigo de Quiroga se dvakrát stal guvernérem Chile a zemřel roku 1580. On sama svého muže následovala o pár měsíců později.
Odkazy
Reference
Literatura
- ROEDL, Bohumír. Araukánské války 1546 - 1881. Praha: Scriptorium, 2007. 360 s. ISBN 978-80-86197-80-7.