Baltimorova klasifikace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Virologie za použití HotCat |
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q782725) |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
[[Kategorie:Biologická systematika]] |
[[Kategorie:Biologická systematika]] |
||
[[Kategorie:Virologie]] |
[[Kategorie:Virologie]] |
||
[[ar:تصنيف بلتيمور]] |
|||
[[en:Baltimore classification]] |
|||
[[et:Baltimore'i klassifikatsioon]] |
|||
[[fr:Classification Baltimore]] |
|||
[[it:Classificazione di Baltimore]] |
|||
[[la:Classificatio Baltimore]] |
|||
[[pt:Classificação de Baltimore]] |
|||
[[ro:Clasificare Baltimore]] |
|||
[[ru:Классификация вирусов по Балтимору]] |
Verze z 5. 4. 2013, 16:11
Baltimoreova klasifikace je systém klasifikace virů podle typu genetického materiálu, který je obsažen ve virových částicích. Byla poprvé navržena v roce 1971 Davidem Baltimorem (pozdějším nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.[1] Jedná se o jednoduchou a běžně používanou alternativu k systému ICTV, který člení viry podle více hledisek. V původním návrhu Davida Baltimorea bylo šest skupin virů (I.-VI.) – dnes se do sedmé skupiny vyčlenil později objevená skupina hepadnavirů s unikátně stavěným genomem. Systém umožňuje zjednodušit si nesmírně komplikované a rozmanité typy životních cyklů, jimiž viry oplývají.[2]
Systém
Popisky především dle Baltimore (1971)[1] a virology.net[3]
- Třída I. (dsDNA viry) – např. Adenoviridae, Baculoviridae, Herpesviridae, Papillomaviridae, Polyomaviridae, Poxviridae
- Třída II. (ssDNA viry) – např. Parvoviridae, Microviridae, Inoviridae
- Jsou to DNA viry s jednovláknových genomem; podle nich vzniká mRNA, která má totožnou polaritu.
- Třída III. (dsRNA viry) – např. Reoviridae, Totiviridae
- Jsou to viry s dvouvláknovým RNA genomem. Ten se následně přepisuje do mRNA (pomocí RNA-dep. RNA polymerázy)
- Třída IV. (ssRNA viry s pozitivní polaritou) – např. Caliciviridae, Coronaviridae, Flaviviridae, Picornaviridae, Togaviridae
- Jsou to jednovláknové RNA viry, jejichž mRNA je totožná (má stejnou polaritu), jako genom. Tato mRNA je sama o sobě infekční.
- Třída V. (ssRNA viry s negativní polaritou) – např. Filoviridae, Paramyxoviridae, Rhabdoviridae, Arenaviridae, Orthomyxoviridae:
- Jsou to jednovláknové RNA viry, jejichž mRNA má opačnou polaritu, než genom (tzn. mRNA je komplementární ke genomu).
- Třída VI. (ssRNA viry s reverzní transkriptázou) – Retroviridae
- Jsou to viry, jejichž genom je tvořen jednovláknovou RNA, ale jejich životní cyklus běží přes DNA fázi. Umožňuje jim to RNA-dependentní DNA polymeráza, tzv. reverzní transkriptáza.
- Třída VII. (dsDNA viry s reverzní transkriptázou) – např. Hepadnaviridae
- Jsou to viry, jejichž genom je tvořen především dvouvláknovou DNA (ač části mohou být jednovláknové), která se nejprve přepisuje do RNA a následně dochází k její reverzní transkripci RNA na DNA.
Reference
- ↑ a b BALTIMORE, D. Expression of animal virus genomes. Bacteriol Rev.. 1971, roč. 35, čís. 3, s. 235-41. Dostupné online. ISSN 0005-3678.
- ↑ RACANIELLO, Vincent. Simplifying virus classification: The Baltimore system [online]. Virology Blog, 2009. Dostupné online.
- ↑ http://www.virology.net/Big_Virology/BVFamilyGroup.html