Goethit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Goethit
Goethit z naleziště Minas Gerais v Brazílii
Goethit z naleziště Minas Gerais v Brazílii
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecα-Fe3+O(OH)
Identifikace
Barvahnědá až černá
Vzhled krystaluprizmatické, vláknité
Soustavakosočtverečná
Tvrdost5-5,5
Leskdiamantový, polokovový,
hedvábný
Štěpnostdokonalá
Index lomunα = 2,260–2,275
nβ = 2,393–2,409
nγ = 2,398–2,515
Vryphnědožlutý...
Hustota4,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv HCl a HNO3
OstatníStává se magnetický
v redukčním plamenu
Pseudomorfóza po pyritu

Goethit (Lenz, 1806), chemický vzorec α-Fe3+O(OH), je kosočtverečný minerál. Trimorfní s lepidokrokitem a feroxyhytem. Pojmenován je po J. W. Goethem, německém básníkovi, filozofovi a také mineralogovi, jenž ho popsal v roce 1801 jako samostatný minerál.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Goethit vzniká jako výsledek oxidace ostatních minerálů železa, především potom sideritu, hematitu, pyritu či magnetitu. Při sedimentaci se vytváří jako bahenní ruda. Naopak méně častý výskyt goethitu je v hydrotermálním prostředí žil, kde se tvoří v nízkoteplotní fázi vývoje. Vyskytuje se i v pegmatitech, kde vytváří pseudomorfózy po pyritu.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vytváří agregáty s jemným zrnem. Obvykle se vyskytuje jako povlak, nebo kulový, ledvinitý či krápníkový útvar s paprskovitě jehlicovou až vláknitou strukturou. Krystaly bývají prizmatické (sloupcovité) do 45 cm, rýhované rovnoběžně s {001} nebo lištovité podle {010}.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, méně dokonalá podle {100}, lom nerovný až hákovitý.
  • Optické vlastnosti: Barva: černohnědá, žluto- až červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, hedvábný (vláknité varianty), matný (zemité agregáty), průhlednost: opakní, na tenkých hranách průsvitný, vryp hnědožlutý, žlutý, žlutooranžový.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,86 %, H 1,13 %, O 36,01 %. Před dmuchavkou se netaví, žíhán v redukčním plameni stává se magnetickým. V baničce uvolňuje vodu. Rozkládá se v HNO3, v HCl jen velmi zvolna, nešumí.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • sametka – agregáty se sametově hnědým povrchem, známé z Příbrami
  • rubínová slída – červenohnědé lupínky narostlé na limonitu nebo zarostlé v jiných minerálech, které zabarvuje červeně (např. ortoklas).

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Ruda železa. Někdy jako drahý kámen.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]