Kaplanova turbína: Porovnání verzí
Funkce návrhy odkazů: Přidány 3 odkazy. |
Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:S_vs_kaplan_schnitt_1_zoom.jpg|náhled|Řez Kaplanovou turbínou]] |
[[Soubor:S_vs_kaplan_schnitt_1_zoom.jpg|náhled|Řez Kaplanovou turbínou]] |
||
kokichi. |
|||
'''Kaplanova turbína''' je přetlaková [[Síly působící na hřídel#Axiální síla|axiální]] [[vodní turbína|turbína]] s velmi dobrou možností regulace. Toho se využívá především v místech, kde není možné zajistit stálý [[Objemový průtok|průtok]], nebo [[spád]]. Kaplanovy turbíny dominují v instalacích s vysokým průtokem a malým výškovým spádem (např. dolní toky velkých řek). |
|||
Turbínu vynalezl profesor brněnské techniky [[Viktor Kaplan]]. Od svého předchůdce, [[Francisova turbína|Francisovy turbíny]], se liší především menším počtem lopatek, tvarem oběžného kola a především možností regulace náklonu lopatek u [[oběžné kolo|oběžného]] i [[rozváděcí kolo|rozváděcího kola]]. |
|||
== Charakteristika == |
== Charakteristika == |
||
Verze z 4. 10. 2024, 10:02
kokichi.
Charakteristika
Má vyšší účinnost než Francisova turbína, ale je výrazně složitější a dražší. Používá se pro spády od 1 do 70,5 m (což je spád na vodní elektrárně na Orlíku) a průtoky 0,15 až několik stovek m3/s. Největší hltnost na světě mají Kaplanovy turbíny na Saratovské vodní elektrárně na Volze, a to 806 m3/s na spádu 10–11,5 m. Obecně se dá říct, že se používá především na malých spádech při velkých průtocích, které nejsou konstantní. V závislosti na rozdílu hladin může být instalována buď se svislou, nebo s vodorovnou osou otáčení.
Historie vývoje Kaplanovy turbíny
Kaplan jako první vzal při teoretickém návrhu turbíny v úvahu vazkost vody. V letech 1910-1912 proto navrhl na základě svých úvah nový tvar oběžného kola. První prototyp Kaplanovy turbíny byl vyroben brněnskou firmou Ignác Storek vlastněnou Heinrichem Storkem v roce 1919. Po zkouškách se ukázalo, že turbína dosahuje vynikající mechanické účinnosti až 86 %. Další prototyp byl úspěšně vyzkoušen v poděbradské elektrárně. Výsledky zkoušek vedly v roce 1920 k rozhodnutí použit Kaplanovy turbíny v trvalém provozu v nově budované vodní elektrárně na Strži nedaleko Kroměříže. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je vodní elektrárna na Strži vedena pod číslem 101819.[1]
Později, když se Kaplanovým žákům podařilo vyřešit i problémy s kavitací, se tato turbína stala nejvýznamnějším typem turbíny užívaným ve velkých vodních elektrárnách se spádem do 50 m po celém světě. Začátkem jejího úspěchu byla úspěšná montáž tehdy největší turbíny světa ve švédském Jlla Edet v roce 1925.
Kaplanovy turbíny byly velice úspěšným vývozním artiklem československého strojírenství.
Propelerová turbína
Velmi zjednodušenou a zmenšenou variantou Kaplanovy turbíny je tzv. propelerová turbína („vrtulová turbína“), u níž jsou rozváděcí a většinou i oběžné lopatky pevné. Využívá se spolu s Bánkiho turbínou u malých vodních elektráren, kde nahrazuje složitější malé Francisovy turbíny.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-25]. Identifikátor záznamu 358588196 : vodní elektrárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaplanova turbína na Wikimedia Commons - Galerie Kaplanova turbína na Wikimedia Commons
- Kaplanova turbína na mve.energetika.cz
- Kaplanova turbína na webu cez.cz
- Propelerová turbína
