Josef Kolář (spisovatel): Porovnání verzí
m Přejmenování kategorií (viz diskuse) |
m korektura + reference #1Lib1Ref značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v Lounech, kde v |
Narodil se v Lounech, kde v roce 1924 maturoval na místní reálce. Poté vystudoval biologii a zeměpis na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze]].<ref>{{Citace monografie |
||
| titul = 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Radioservis |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2013 |
|||
| počet stran = 263 |
|||
| strany = 105–108 |
|||
| isbn = 978-80-87530-31-3 |
|||
}}</ref> |
|||
Po studiích odešel na Ostravsko, kde učil na střední škole a zároveň začal spolupracovat s ostravskou pobočkou [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], roku 1945, se stal rozhlasovým redaktorem na plný úvazek, pracoval především v redakci vysílání pro děti a mládež (pořady ''Pionýrská beseda'', ''Sovětští pionýři naším příkladem'' ad.). V rychlém vzestupu mu pak pomohla silná [[Komunismus|komunistická]] orientace, které se držel do konce života. V letech 1963–1965 byl uměleckým ředitelem Československého rozhlasu.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Hertl |
| příjmení = Hertl |
||
| jméno = David |
| jméno = David |
||
| Řádek 31: | Řádek 42: | ||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
Napsal několik knih – ''Němé tváře'' (1944), ''Podivuhodná setkání'' (1955), ale žádná se nevyrovnala v popularitě dětské knížce ''Z |
Napsal několik knih – ''Němé tváře'' (1944), ''Podivuhodná setkání'' (1955), ale žádná se nevyrovnala v popularitě dětské knížce ''Z deníku kocoura Modroočka'', která prvně vyšla roku 1965. Pojednává o kocourkovi, který si píše tajně deník, který drápe do starého koberce a humorně v něm líčí svůj pohled na svého pána a vůbec svět lidí. I tato knížka má kořeny v rozhlase, základem se stalo několik dílů pohádkového cyklu [[Hajaja]], které Josef Kolář připravil. K popularitě knihy přispěly i ilustrace [[Helena Zmatlíková|Heleny Zmatlíkové]], které byly již v prvním vydání, a které s knihou zůstaly spjaty ve většině vydání příštích. Kniha byla převedena i do podoby [[Z deníku kocoura Modroočka (seriál)|stejnojmenného]] televizního [[Animovaný film|animovaného]] seriálu. |
||
== Oblíbenost == |
== Oblíbenost == |
||
V |
V'' ''roce 2009 se v'' ''anketě [[Česká televize|České televize]] ''[[Kniha mého srdce]]'', která hledala nejoblíbenější knižní dílo českých čtenářů, umístila kniha ''Z deníku kocoura Modroočka'' na 55.'' ''místě.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Nejúspěšnějších 100 knih — Knihy — Kniha mého srdce — Česká televize |
| titul = Nejúspěšnějších 100 knih — Knihy — Kniha mého srdce — Česká televize |
||
| periodikum = www.ceskatelevize.cz |
| periodikum = www.ceskatelevize.cz |
||
Verze z 23. 5. 2023, 11:15
| Josef Kolář | |
|---|---|
| Narození | 21. dubna 1905 Louny |
| Úmrtí | 3. března 1983 (ve věku 77 let) Praha |
| Povolání | spisovatel, novinář, publicista a rozhlasový redaktor |
| Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | literatura, publicistika, radiokomunikace a rozhlas |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Kolář (21. dubna 1905, Louny[1] – 3. března 1983, Praha)[2] byl český spisovatel, novinář a pracovník Československého rozhlasu. Proslavil se především knihou pro děti Z deníku kocoura Modroočka.
Život
Narodil se v Lounech, kde v roce 1924 maturoval na místní reálce. Poté vystudoval biologii a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[3]
Po studiích odešel na Ostravsko, kde učil na střední škole a zároveň začal spolupracovat s ostravskou pobočkou Československého rozhlasu. Po druhé světové válce, roku 1945, se stal rozhlasovým redaktorem na plný úvazek, pracoval především v redakci vysílání pro děti a mládež (pořady Pionýrská beseda, Sovětští pionýři naším příkladem ad.). V rychlém vzestupu mu pak pomohla silná komunistická orientace, které se držel do konce života. V letech 1963–1965 byl uměleckým ředitelem Československého rozhlasu.[4]
Dílo
Napsal několik knih – Němé tváře (1944), Podivuhodná setkání (1955), ale žádná se nevyrovnala v popularitě dětské knížce Z deníku kocoura Modroočka, která prvně vyšla roku 1965. Pojednává o kocourkovi, který si píše tajně deník, který drápe do starého koberce a humorně v něm líčí svůj pohled na svého pána a vůbec svět lidí. I tato knížka má kořeny v rozhlase, základem se stalo několik dílů pohádkového cyklu Hajaja, které Josef Kolář připravil. K popularitě knihy přispěly i ilustrace Heleny Zmatlíkové, které byly již v prvním vydání, a které s knihou zůstaly spjaty ve většině vydání příštích. Kniha byla převedena i do podoby stejnojmenného televizního animovaného seriálu.
Oblíbenost
V roce 2009 se v anketě České televize Kniha mého srdce, která hledala nejoblíbenější knižní dílo českých čtenářů, umístila kniha Z deníku kocoura Modroočka na 55. místě.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika N Louny, 1903-1905, snímek 177 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Josef Kolář | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
- ↑ 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2013. 263 s. ISBN 978-80-87530-31-3. S. 105–108.
- ↑ HERTL, David. Literatura na severu - Josef Kolář. Český rozhlas Sever [online]. 2009-09-26 [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Nejúspěšnějších 100 knih — Knihy — Kniha mého srdce — Česká televize. www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online.
