Kateř Tureček: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Kateř Tureček je transgender nebinárna osoba. Článok nemôže byť napísaný v rode, s ktorým sa nestotožňuje (ženský), a pod ktorým ani nikde súčasne nevystupuje.
m odstránenie šablóny "urgentně upravit" pretože článok už spĺňa pravidlá českého pravopisu
značky: revertováno odstraněna urgentní šablona editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Urgentně upravit|20230123093447|komentář=}}
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
|jméno = Kateř Tureček
|jméno = Kateř Tureček

Verze z 6. 2. 2023, 02:20

Kateř Tureček
Narození1993
Kyjov, Česká republika
Národnostčeská
VzděláníUniverzita Palackého v Olomouci, dokumentární tvorba
PovoláníRežisérství, pedagogika
Domovské městoKyjov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kateř Tureček (*1993, Kyjov) je nebinární osoba[1] působící na poli filmové režie, taktéž se věnuje pedagogice a angažuje se v queer aktivismu. Studoval teorii a dějiny dramatických umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a absolvoval magisterské studium na Katedře dokumentární tvorby na FAMU.

Život

Kateř Tureček prožil dětství v Kyjově a přesto, že vyrůstat v malém jihomoravském městě je pro transgender osobu obtížné, označil se za "nejvíce kyjovského člověka ever".[1] I skrze vlastní uměleckou tvorbu si našel cestu zpět ke svému rodišti. V současnosti tam mají neformální uměleckou skupinu, ve které je například Barbora Lungová nebo Marie Čmelíková, a spojeni jsou taky s fotografem Miroslavem Tichým.[1] Spojuje je velmi expresivní estetika, což Tureček přisuzuje vlivu kyjovského folklóru, rituálnosti či barev.[1]

Dlouhodobě se staví kriticky vůči FAMU. Přeje si, "aby komunikovaly ven i jiný věci než to, že někdo vyhraje nějakou soutěž nebo cenu. Na té škole vznikají skvělé filmy, které ale nejspíš nikdo neuvidí."[1]

Filmová tvorba a aktivismus

Tvorba Kateř Tureček je silně autorská. Věnuje se zejména tabuizovaným společenským tématům. V rozhovoru na otázku, zda je film Lidi (2022) aktivistický, se Tureček vyjádřil: "Jestli vnímáš, že to, že jsem nebinární člověk, je nějakým způsobem politikum, tak v tu chvíli ano – je to aktivistické."[2] Své filmy má ve zvyku uchopovat velmi konceptuálně a udělat si spoustu rešerší na dané téma před natáčením scén.[1] Ve svých dokumentech upřednostňuje spíš participující přístup než čistě observační metodu.[3] Kromě toho, že nezaujaté pozorování Tureček moc nebaví, považuje taky vědomé vstupování do reality za etičtější.[3]

Spolupracuje rovněž s různými neziskovými organizacemi. Je například součástí výboru organizace Trans*parent,[4] která kromě šíření osvěty taky usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch trans-gender, nebinárních a intersex osob.[5] Další spoluprací je audiovizuální platforma Remízek na podporu biologické rozmanitosti založená Kryštofem Zvolánkem.[6]

Snímky Kateř Tureček Iluze (2018) a Lidi (2022) byly nominovány na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v kategorii Česká radost na cenu Nejlepšího českého dokumentárního filmu.

Lidi (2022)

Kromě toho, že se jedná o nejvíce autorský počin Tureček[3], film taky mění dosavadní elitářský přístup k filmařině a snaží se ho lidskostí přiblížit co nejširšímu publiku.[1] Tureček si myslí, že se jedná o emancipující dílo, protože jde o první český film o trans-gender lidech natočený trans-gender člověkem.[1] Před jeho natáčením sepsal manifest, ve kterém jasně stanovil, že chce pro film stoprocentní kvóty a emancipovat jej i v kontextu lidí, kteří se podílejí na jeho tvorbě.[1] Každá z postav dostala do ruky svoji vlastní kameru, aby mohla zprostředkovat své vidění reality.[3] Tímto způsobem je zajištěna emancipace v prostoru a demokratičnost toho, kdo co vnímá.[3] Podle Tureček je čistý a konvenční film elitní záležitost a svým dílem se tak vymezuje proti hierarchickému filmovému systému, kapitalismu i cis-heteronormativitě.[1]

Z formálního hlediska je film mozaikovitě zpracován a obsahuje mnoho volných asociací.[3] Ke ztvárnění vnitřního prožívání queer postav například používá 3D animaci.[3] Také pomocí ní zrekonstruovali vystoupení Miloše Zemana na Letenské pláni na podzim 1989 skrze fiktivní postavu Mili Zemanů.[3] Pravěká symbolika zase naráží na to, že kolonizace vymýtila všechny gendery kromě mužského a ženského, přitom staré civilizace pravděpodobně nevěděly, že existuje muž a žena.[1] Spojuje se i s aktuální potřebou kmenovosti, protože emancipovat se osamotě je pro queer lidi extrémně obtížné.[3] Silným motivem ve filmu je také folklór, na který Tureček tentokrát volí pozitivnější optiku než ve své předchozí filmové tvorbě.[1]

Pro autorství bylo jednou z nejdůležitějších věcí vytvořit bezpečný prostor pro marginalizované skupiny na setu.[1] Proto taky každý natáčecí den začínal popovídáním si o tom, jak se všichni mají, a končil zpětnou vazbou, s jakými pocity lidé z práce odcházejí.[1]

Proč se cítím jako kluk? (2019)

Dokument Proč se cítím jako kluk? (2019) je krátkometrážní film, který otevírá společenskou debatu o coming outu a institucionálním uznání práv trans-gender lidí.[7] Jeho protagonista, šestnáctiletý Ben, se vypořádává s překážkami, před které ho jako trans chlapce vyrůstajícího v malé vesnici na Vysočině staví společnost.[7] Tureček si pohrává se samotným médiem a ukazuje, jak je pro Bena jediným útěkem ke štěstí online svět či klíčovací technologie, která pomáhá ztvárnit jeho představy o vysněné budoucnosti.[8]

Dnes se Tureček staví k filmu kriticky. Je názoru, že stejně řada dalších dokumentů nahlíží na život trans-gender člověka spíše přes všechny problémy, kterými si prochází, a zachycuje více dysforii než euforii.[1] Z pohledu Tureček byl tento přístup přímo transfobní.[3] To se v novějším filmu Lidi (2022) pokusila změnit.

Iluze (2018)

Film je pojat jako počítačová hra, která je strukturována do několika levelů.[9] Diváci při procházení jednotlivými levely hry postupně odkrývají aspekty současné maďarské společnosti a politiky Viktora Orbána zprostředkované skrze všednodenní scény.[9] Snímek vznikl jako osobní reportáž během ročního studijního pobytu Tureček v Budapešti.[9]

Filmografie

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o REFRESHER. Kateř Tureček: Nebinarita mi odpověděla na mnoho otázek. Můj vztah k filmu se změnil. refresher.cz [online]. [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ji.hlava Talks: Kateř Tureček, režisérx filmu Lidi / 26th Ji.hlava IDFF. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j Klacek — Kateř Tureček: Dokument dokáže přesáhnout naši šedivou realitu. Klackoviště [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Transparent – pomáháme zlepšovat situaci trans lidí. Transparent [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Kdo jsme [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŘIČICOVÁ, Hana. Jak se máte? Kateř Tureček. Týdeník Respekt [online]. [cit. 2022-12-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Proč se cítím jako kluk? | filmy online - dafilms.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ S.R.O, Appio Digital. Proč se cítím jako kluk? | DOKweb. dokweb.net [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c S.R.O, Appio Digital. Iluze | DOKweb. dokweb.net [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kateř_Tureček&oldid=22414726“