Kostky jsou vrženy: Porovnání verzí
m →Původ rčení: fmt značka: ruční vrácení zpět |
verze 22247233 uživatele Martin Urbanec (diskuse) zrušena značky: vrácení zpět revertováno |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
V polovině [[1. století př. n. l.|prvního století př. n. l.]] si [[Starověký Řím|Římský stát]] podmanil svými [[Římská legie|legiemi]] mnoho území, mj. i [[Galie|Galii]] – a právě zde v době svého pobytu se mocný muž říše a člen prvního [[triumvirát]]u [[Gaius Julius Caesar]] dozvěděl, že [[římský senát]] dal plnou moc jeho politickému soku [[Gnaeus Pompeius Magnus|Gnaeu Pompeiovi]]. Přestože Caesar věděl, že podle římského zákona nesmí ozbrojený vojevůdce s vojskem překročit hraniční řeku [[Rubikon]], aniž se vystaví nebezpečí, že bude prohlášen za nepřítele republiky, vydal [[10. leden|10. ledna]] roku [[49 př. n. l.]] rozkaz svým legiím řeku překročit a táhnout na [[Řím]] – tím byla de facto zahájena [[Římské občanské války|občanská válka]]. Bez boje se pak zmocnil [[Řím]]a a byl posléze ustanoven [[Římský diktátor|diktátorem]]. |
V polovině [[1. století př. n. l.|prvního století př. n. l.]] si [[Starověký Řím|Římský stát]] podmanil svými [[Římská legie|legiemi]] mnoho území, mj. i [[Galie|Galii]] – a právě zde v době svého pobytu se mocný muž říše a člen prvního [[triumvirát]]u [[Gaius Julius Caesar]] dozvěděl, že [[římský senát]] dal plnou moc jeho politickému soku [[Gnaeus Pompeius Magnus|Gnaeu Pompeiovi]]. Přestože Caesar věděl, že podle římského zákona nesmí ozbrojený vojevůdce s vojskem překročit hraniční řeku [[Rubikon]], aniž se vystaví nebezpečí, že bude prohlášen za nepřítele republiky, vydal [[10. leden|10. ledna]] roku [[49 př. n. l.]] rozkaz svým legiím řeku překročit a táhnout na [[Řím]] – tím byla de facto zahájena [[Římské občanské války|občanská válka]]. Bez boje se pak zmocnil [[Řím]]a a byl posléze ustanoven [[Římský diktátor|diktátorem]]. |
||
Právě v momentě, kdy jeho legie překročila Rubikon, řekl vojevůdce, vědom si vážnosti svého rozhodnutí, ono slavné: „Alea iacta est – kostky |
Právě v momentě, kdy jeho legie překročila Rubikon, řekl vojevůdce, vědom si vážnosti svého rozhodnutí, ono slavné: „Alea iacta est – kostky |
||
jsou vrženy!“. Kvůli tomu se také v podobné souvislosti někdy užívá slovní spojení „''[[překročit Rubikon]]''“. |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 22. 12. 2022, 19:07
Kostky jsou vrženy (lat. Alea iacta est) je citát, který se postupem času stal v českém jazyce ustáleným slovním spojením. Znamená jasné a stručné označení stavu či situace, kdy je už vše rozhodnuto, kdy tedy již nelze couvnout či vzít rozhodnutí zpět.
Původ rčení
V polovině prvního století př. n. l. si Římský stát podmanil svými legiemi mnoho území, mj. i Galii – a právě zde v době svého pobytu se mocný muž říše a člen prvního triumvirátu Gaius Julius Caesar dozvěděl, že římský senát dal plnou moc jeho politickému soku Gnaeu Pompeiovi. Přestože Caesar věděl, že podle římského zákona nesmí ozbrojený vojevůdce s vojskem překročit hraniční řeku Rubikon, aniž se vystaví nebezpečí, že bude prohlášen za nepřítele republiky, vydal 10. ledna roku 49 př. n. l. rozkaz svým legiím řeku překročit a táhnout na Řím – tím byla de facto zahájena občanská válka. Bez boje se pak zmocnil Říma a byl posléze ustanoven diktátorem.
Právě v momentě, kdy jeho legie překročila Rubikon, řekl vojevůdce, vědom si vážnosti svého rozhodnutí, ono slavné: „Alea iacta est – kostky
jsou vrženy!“. Kvůli tomu se také v podobné souvislosti někdy užívá slovní spojení „překročit Rubikon“.