Rozhlas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 6: Řádek 6:
== Princip ==
== Princip ==
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|náhled|[[George W. Ackerman]]: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, 1930]]
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|náhled|[[George W. Ackerman]]: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, 1930]]
== je to mga husté ==
Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz – 15 kHz), které by se jako [[elektromagnetické vlny]] nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty, tzv. [[Nosná vlna|nosné vlny]], které se snadno vyzáří do prostoru vysílací [[Anténa|anténou]]. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu [[Dlouhé vlny|dlouhých vln]] (30 – 300 kHz, [[vlnová délka]]), [[Střední vlny|středních vln]] (300 kHz – 3 MHz) a [[Krátké vlny|krátkých vln]] (3 MHz – 30 MHz), které se šíří prostorem na velké vzdálenosti. Na těchto pásmech se užívá [[amplitudová modulace]], při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti přízemní vlnou, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet [[vysílač]]ů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří v noční době až do vzdálenosti tisíce kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do 60. let 20. století. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jen na pár desítek kilometrů přímou vlnou, ale na stovky až tisíce km prostorovou vlnou odraženou od vrstev [[Ionosféra|ionosféry]]. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí na denní době a solárním [[Sluneční cyklus|cyklu]]. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená [[Frekvenční pásmo|pásma]], která se zpravidla označují délkou vlny: 11 m (26 MHz), 14 m (21 MHz), 16 m (18 MHz), 19 m (15 MHz), 25 m (12 MHz), 31 m (9 MHz), 41 m (7 MHz) a 49 m (6 MHz), v tropických a subtropických oblastech také 60, 75 a 90 m kvůli menšímu vlivu bouřkového rušení oproti středním vlnám.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = World Radio TV Handbook
| vydání = 2020
| vydavatel = WRTH Publications Limited
| místo = Oxford, UK
| rok vydání = 2019
| počet stran =
| strany =
| isbn = 9781999830021
}}</ref>

Od poloviny 20. století se těžiště rozhlasového vysílání přesunulo na [[velmi krátké vlny]] (VKV, 30 – 300 MHz), které vystačí s menšími anténami a vysílacími výkony, šíří se však také jen do malých vzdáleností (desítky, výjimečně až stovky [[Kilometr|km]]). Do pásma se však vejde daleko více stanic, které mohou používat širší vysílací pásmo a tzv. [[frekvenční modulace|frekvenční modulaci]], při níž se podle zvukového signálu mění frekvence vysílače. Další výhodou frekvenční modulace je možnost účinného potlačení poruch a podstatně lepší kvalita přijímaného signálu. Podle ní se toto vysílání někdy označuje jako FM na rozdíl od výše popsaných AM pásem.

Koncem 20. století se také rozšířilo [[Satelitní televize|družicové vysílání]] na velmi vysokých frekvencích, s vysílací anténou na [[umělá družice|umělé družici]] Země. Vysílání může používat klasickou frekvenční modulaci, ale také modulaci digitální (ADR, [[DVB-S]]).

Od 21. století nastupuje i pozemní digitální vysílání. Hrstka krátkovlnných stanic vysílá ve standardu [[Digital Radio Mondiale|DRM]], rozhlasu na VKV (FM) konkuruje spíše vysílání podle standardu [[Digital Audio Broadcasting|DAB]]. Rozhlasové stanice jsou také přenášeny jako doplňková služba v digitálním televizním vysílání [[DVB-T]] i [[DVB-T2]].

Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, musí být pokryto dostatečně silným signálem z rozhlasového vysílače. Na shodném území obvykle současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty ([[frekvence]]) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá '''vysílací kmitočet''', nebo také '''kanál.''' Vzhledem k nutnosti národní i mezinárodní koordinace pro omezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice [http://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad]. Ten také stanovuje výkon, anténní systém a další parametry vysílače.

== Rozhlasové stanice ==
{{redirect|rozhlasová stanice}}
V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní služby]]. Tuto veřejnou funkci zajišťuje [[Český rozhlas]], jehož centrála sídlí tradičně na adrese Vinohradská 12, Praha 2, malý kousek nad budovou Národního muzea. Podobně i televizní vysílání, které zajišťuje ze zákona [[Česká televize]], je také šířeno jako veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR. Česká televize sídlí na [[Televizní středisko Kavčí hory|Kavčích horách]] v Praze 4 na Pankráci.

V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách [[Totalitarismus|totality]] měl stát [[monopol]] na rozhlasové vysílání. Po roce 1990 byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat [[licence|licenci]] na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen vysílací [[Frekvence|kmitočet]] a povolený výkon pro šíření vysílání. Zároveň došlo k přesunu FM vysílání z frekvencí vyhrazených socialistickému bloku (OIRT) na kmitočty používané celým světem (podle normy CCIR).

V Česku vysílá velká řada (většinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty – domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kalistová
| jméno = Kateřina
| titul = Tisková zpráva z 8. zasedání, konaného ve dne 23. 4. 2013
| vydavatel = Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
| datum_vydání = 2013-04-25
| datum_přístupu = 2015-12-31
| url = http://www.rrtv.cz/cz/files/press/TZ_08_13.pdf
| strany = 1
}}</ref> Do 31. ledna [[2006]] provozovala vysílání pro Českou republiku také [[Velká Británie (ostrov)|britská]] [[BBC World Service]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = BBC ukončila vysílání publicistiky v češtině
| vydavatel = BBC Czech
| datum_vydání = 2005-12-23
| datum_přístupu = 2015-12-31
| url = http://www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/12/051223_cz_bbc_end_1800.shtml
| jazyk = cs
}}</ref>

Zvláštním druhem je nekomerční [[Radio Proglas]], což je nezisková [[Křesťanství|křesťanská]] stanice.

== Historie ==
=== Historie rozhlasové technologie ===
* [[1873]] – [[James Clerk Maxwell]] [[matematika|matematicky]] popsal princip šíření elektromagnetických vln
* [[1876]] – [[Heinrich Rudolf Hertz]] poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní [[Dipólová anténa|dipólové antény]]
* [[1893]] – [[Nikola Tesla]] předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení
* [[1895]] – [[Alexandr Stěpanovič Popov]] zkonstruoval první bezdrátovou [[Telegrafie|telegrafickou]] stanici za využití [[hromosvod]]u jako [[anténa|antény]]
* [[1896]] – [[Guglielmo Marchese Marconi]] telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil [[uzemnění]])
* [[1906]] – [[Valdemar Poulsen]] vyvinul [[Telegrafie|telegraf]] pomocí netlumených kmitů, který vysílal [[Morseova abeceda|morseovku]] na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
* [[1907]] – [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
* [[1910]] – [[Lee de Forest]], vynálezce elektronky, snímal zvuk opery [[Carmen]] a přenášel jej rozhlasovým vysíláním
* 20. a 30. léta – dostupnost jednoduchého [[Rozhlasový přijímač|rozhlasového přijímače]], tzv. [[krystalka|krystalky]], který se dal zhotovit i amatérsky, podpořila masové rozšíření této technologie a [[elektronka|elektronky]] umožnily příjem rozhlasového vysílání.z celé Evropy.

=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===
* [[1910]] – první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v [[New York]]u
* [[1920]] – rozhlas vysílal výsledky amerických prezidentských voleb
* [[1922]] – v [[Anglie|Anglii]] zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání [[BBC]]
* [[1923]] – ve [[Kbely|Kbelích]] dne [[18. květen|18. května]] začal vysílat český rozhlas [[Radiojournal]] jako první na evropském kontinentě
* [[1936]] – První přenos při [[Olympijské hry|olympijských hrách]] pořádaných [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]

=== Rozhlas v Česku ===
{{Viz též|Radiojournal|Československý rozhlas|Český rozhlas}}
[[Soubor:Hlasatelna brněnského rozhlasu.gif|náhled|Hlasatelna brněnského rozhlasu v roce 1928]]
Po složitých počátcích vysílání rozhlasové společnosti [[Radiojournal]] z&nbsp;vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s&nbsp;obtížnou finanční situací. Roku [[1925]] vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky ([[zpravodajství]], [[hudba]], umělecký program, [[divadelní představení]], vysílání pro děti). Reportáž z&nbsp;[[Všesokolský slet#VIII. slet 1926|VIII. všesokolského sletu]], která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. [[3. říjen|3. října]] [[1926]] český rozhlas vysílal první fotbalovou reportáž v [[Evropa|Evropě]] (fotbalové utkání [[SK Slavia Praha|Slavie]] a Hungarie). V&nbsp;témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z&nbsp;více vysílačů.

Ve 30. letech se už jednalo o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která měla u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházeli noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentovala s vysíláním ze záznamu a zvukovými montážemi. Rozhlas zařadil do vysílání vzdělávací pásma a školské vysílání.
[[Soubor:Varovný nápis k rozhlasovým přijímačům.gif|náhled|Tímto varovným nápisem musel být za německé okupace opatřen každý radiopřijímač]]
V roce [[1939]], po obsazení [[nacismus|nacisty]], přišly tresty za poslech zahraničních stanic a tvrdá [[cenzura]], která skončila až roku [[1945]]. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.

Před rokem [[1989]] vysílalo do [[Komunistický režim v Československu|komunistického Československa]] několik západních rozhlasových stanic, z nichž nejvýznamnější byly [[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa]], [[Hlas Ameriky]] nebo [[BBC]], které byly pro řadu občanů zdrojem [[cenzura|necenzurovaných]] informací. Z tohoto důvodu byl také signál Rádia Svobodná Evropa rušen [[Rušička|rušičkami]], vysílání BBC nebylo (až na malé výjimky) rušeno. Poslech zahraničních stanic se stal přitěžujícím v [[Kádrový posudek|kádrovém]] profilu.

Roku [[1959]] bylo spuštěno FM vysílání, avšak v pásmu odlišném od západní Evropy, aby se vyloučil poslech jejich stanic. V 60. letech nastalo jisté uvolnění cenzury a začalo [[Stereo|stereofonní vysílání]]. Od 70. let již byly v prodeji i přijímače s oběma rozsahy VKV.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tesla 632A
| periodikum = www.oldradio.cz
| url = http://www.oldradio.cz/ts632.htm
| datum přístupu = 2020-05-05
}}</ref>

V [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnu 1968]], během invaze vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k nenásilnému odporu. [[Sovětský svaz|Sovětským]] okupantům se nepodařilo zamezit svobodnému vysílání Československého rozhlasu a ten sehrál v prvních týdnech okupace významnou roli v odporu k okupaci. Následné tvrdé roky [[normalizace]] znamenaly vyhazov pro několika stovek zaměstnanců čs. rozhlasu i radiokomunikací.

Rozhlas sehrál svou roli i při [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. Od 90. let nastalo poměrně uvolňování, v roce [[1992]] vstup soukromých rádií do éteru.

=== Původ slova ===
České slovo rozhlas vzniklo v roce 1924, kdy Radiojournal vypsal soutěž na české pojmenování nového sdělovacího prostředku. Slovo „rozhlas“ použil poprvé redaktor ''[[Národní listy|Národních listů]]'' Richard Durdil ve svém článku z 21. května 1924.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krupička
| jméno = Miroslav
| příjmení2 = Křížová
| jméno2 = Dita
| titul = Historie rozhlasu v kostce
| url = https://temata.rozhlas.cz/historie-rozhlasu-v-kostce-7983541
| vydavatel = Temata.rozhlas.cz
| místo =
| datum vydání = 2017-10-25
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Jak vzniklo slovo „ROZHLAS“?
| url = http://www.pribehrozhlasu.cz/tenkrat-v-rozhlase/1924/1924_1
| vydavatel = Pribehrozhlasu.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hlavsová
| jméno = Jaroslava
| titul = Slovo "Rozhlas" známe už od obrození
| url = https://www.radio.cz/cz/rubrika/cestina/slovo-rozhlas-zname-uz-od-obrozeni
| vydavatel = Radio.cz
| místo =
| datum vydání = 2012-11-10
| datum přístupu = 2020-05-21
}}</ref> Do té doby se používal termín „radio“ a z něj tvořené složeniny (radioposluchač, radiokoncert, atd.).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ješutová
| jméno = Eva
| spoluautoři = a kol.
| titul = Od mikrofonu k posluchačům: Z osmi desetiletí českého rozhlasu
| vydavatel = Český rozhlas
| místo = Praha
| rok = 2003
| strany = 44
| isbn = 80-86762-00-9
| url = https://informace.rozhlas.cz/od-mikrofonu-k-posluchacum-7983925
}}</ref>

== Reference ==
<references />
<references />


Verze z 11. 1. 2022, 12:57

Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům. Hovorově se rozhlas označuje slovem rádio (z lat. radius, paprsek a radiatio, záření). Obvykle jako přenosové médium slouží rádiové vlny (elektromagnetické záření), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používalo se i kovové vedení (rozhlas po drátě, místní rozhlas). V poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu.

Spojením rádiový či rozhlasový přijímač se obvykle označuje technické zařízení pro přijímání informací, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas.

Stupnice rozhlasového přijímače (kolem roku 1938), shora dolů dlouhé, střední a krátké vlny

Princip

George W. Ackerman: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, 1930

je to mga husté


Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rozhlas&oldid=20818965“