Internacionála (píseň): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
doplnění používaného českého textu
značky: revertováno možný spam editace z Vizuálního editoru
Řádek 60: Řádek 60:
''refrén''
''refrén''
</poem>
</poem>

== Nejčastěji používaný český text ==
Již vzhůru psanci této země,

již vzhůru všichni, jež hlad shnět!

Teď právo duní v jícnu temně

a výbuch zahřmí naposled.

Od minulosti spějme zpátky,

otroci, vzhůru k cílům svým!

Již chví se světa základ vratký,

my ničím nejsme, buďme vším!

refrén

Poslední bitva vzplála,

dejme se na pochod.

Internacionála

je zítřka lidský rod.

Dělníci, též rolníci, bratři,

jsme velkou stranou dělnickou.

Všem lidem jenom země patří

a zahaleči ať již jdou!

Dost napásla se naší muky

vran, supů hejna kroužící,

rozptýlí den příští jich shluky,

věčně vzplá slunce zářící.

[https://www.youtube.com/watch?v=7Z7EqpgmI0s refrén]


== Text francouzské verze ==
== Text francouzské verze ==

Verze z 4. 10. 2020, 17:46

L'Internationale
Интернационал
Internacionála
První vydání Internacionály
První vydání Internacionály
Hymna Ruská SFSR
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
SlovaEugène Pottier, 1871
HudbaPierre De Geyter, 1888
Přijata 1918
Sovětský svaz 1922
Konec užívání1944
Instrumentální
Problémy s přehráváním? Nápověda.

Internacionála je mezinárodní hymna dělnického hnutí, spojovaná především[zdroj?] s komunismem, zpívaná ale i v socialistických, sociálně demokratických a anarchistických kruzích. Jde o jeden z nejvýznamnějších symbolů levice.

Originální francouzskou verzi L'Internationale napsal komunardský básník Eugène Pottier (1816–1887) v roce 1871, v době krvavého potlačení komuny. Text písně líčí sociální nespravedlnost, hladovějící a utiskované dělníky, a vyzývá je ke vzpouře. Originální francouzská verze má šest slok, ve většině jazyků včetně češtiny se ale používají jen první a poslední sloka. Byla přeložena do mnoha jazyků, česká slova jsou dílem Antonína Macka (1872–1923) a Josefa Skaláka (1874–1968). Ruská verze v překladu Arkadije Koce byla hymnou SSSR až do roku 1944, kdy byla nahrazena novou sovětskou hymnou.

Pottierův text se původně zpíval na melodii Marseillaisy, hudbu hranou dnes složil Pierre Degeyter (1848–1932) v roce 1888 a jeho hudba je dodnes předmětem autorskoprávních sporů.

Text české verze

Již vzhůru, všichni psanci bídy,
jimž svět se změnil v galeje!
Vře právo utlačené třídy
a výbuch zemí zachvěje.
Skoncujme s minulostí hladu,
otroci, vzhůru k cílům svým.
Svět přebudujem od základu,
teď ničím nejsme, buďme vším.

refrén
Poslední bitva vzplála,
dejme se na pochod!
Internacionála
je lidstva nový zrod!

Odnikud nečekejme spásu,
král nespasí nás, ani bůh ;
štěstí nepřijde bez zápasu,
jen sami rozrazíme kruh.
Vyrveme kořist z dravčích spárů,
myšlenky uvolníme z pout,
když sami v rozdmýchaném žáru
železo žhavé budem kout!

refrén

Stát utlačuje, zákon dusí,
daň ubožáky vyssává.
Což boháč něco dělat musí?
A chudák žije bez práva.
Zákony jiné rovnost dává,
už poručníků bylo dost.
Bez povinnosti nejsou práva,
bez práva žádná povinnost!

refrén

Nejčastěji používaný český text

Již vzhůru psanci této země,

již vzhůru všichni, jež hlad shnět!

Teď právo duní v jícnu temně

a výbuch zahřmí naposled.

Od minulosti spějme zpátky,

otroci, vzhůru k cílům svým!

Již chví se světa základ vratký,

my ničím nejsme, buďme vším!

refrén

Poslední bitva vzplála,

dejme se na pochod.

Internacionála

je zítřka lidský rod.

Dělníci, též rolníci, bratři,

jsme velkou stranou dělnickou.

Všem lidem jenom země patří

a zahaleči ať již jdou!

Dost napásla se naší muky

vran, supů hejna kroužící,

rozptýlí den příští jich shluky,

věčně vzplá slunce zářící.

refrén

Text francouzské verze

Debout! les damnés de la terre!
Debout! les forçats de la faim!
La raison tonne en son cratère,
C'est l'éruption de la fin.
Du passé faisons table rase,
Foule esclave, debout! debout!
Le monde va changer de base:
Nous ne sommes rien, soyons tout!

refrén
C'est la lutte finale
Groupons-nous, et demain,
L'Internationale,
Sera le genre humain.

Il n'est pas de sauveurs suprêmes,
Ni Dieu, ni César, ni tribun,
Producteurs sauvons-nous nous-mêmes!
Décrétons le salut commun!
Pour que le voleur rende gorge,
Pour tirer l'esprit du cachot,
Soufflons nous-mêmes notre forge,
Battons le fer quand il est chaud!

refrén

Ouvriers, Paysans, nous sommes
Le grand parti des travailleurs;
La terre n'appartient qu'aux hommes,
L'oisif ira loger ailleurs.
Combien de nos chairs se repaissent!
Mais si les corbeaux, les vautours,
Un de ces matins disparaissent,
Le soleil brillera toujours!

refrén

Text ruské verze (přepis)

Stavay, proklyat'yem zakleym'yonny,
ves' mir golodnykh i rabov!
Kipit nash razum vozmushchyonny
I v smertniy boy vesti gotov.
Ves' mir nasilya my razrushim
do osnovanya, a zatem
my nash, my novy mir postroim, —
kto byl nichem, tot stanyet vsem.

refrén
Eto yest nash posledniy
I reshitelniy boy;
S Internatsionalom
vospryanet rod lyudskoy!

Nikto ne dast nam izbavlenya:
Ni bog, ni tsar i ne geroy!
Dobyomsya my osvobozhdenya
Svoyeyu sobstvennoy rukoy.
Chtob svergnut' gn'ot rukoy umyeloy,
Otvoyevat' svoyo dobro, –
Vzduvaitye gorn i kuitye smyelo,
Poka zhelezo goryacho!

refrén

Dovoľno krov sosať, vampiry,
Tyurmoy, nalogom, nischetoy!
U vas — vsya vlasť, vsye blaga mira,
A nashe pravo — zvuk pustoy!
My zhizn' postroim po-inomu —
I vot nash lozung boyevoy:
Vsya vlasť narodu trudovomu!
A darmoyedov vseh doloy!

refrén

Externí odkazy