Dumnonie: Porovnání verzí
doplněny reference značka: editace z Vizuálního editoru |
m přidán oddíl Rozsah značky: nezformátované reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
}}{{Pracuje se|5 dnů|29. 7. 2020, 19:12 (CEST)}} |
}}{{Pracuje se|5 dnů|29. 7. 2020, 19:12 (CEST)}} |
||
'''Dumnonie''' je [[Latina|latinizované]] jméno keltobritského království z |
'''Dumnonie''' je [[Latina|latinizované]] jméno keltobritského království z období po stažení [[Římané|Římanů]] z [[Británie (provincie)|Británie]] mezi koncem [[4. století|4.]] a koncem [[8. století]], které se nacházelo v nejzápadnější části [[jihozápadní Anglie]]. Centrum království bylo v oblasti současného [[Anglická tradiční hrabství|hrabství]] [[Devon (hrabství)|Devon]], ale zahrnovalo dále současné hrabství [[Cornwall]] a část [[Somerset|Somersetu]].<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení2 = Mason |
| příjmení2 = Mason |
||
| jméno2 = Catherine |
| jméno2 = Catherine |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| titul = Celtic Culture: a historical encyclopaedia |
| titul = Celtic Culture: a historical encyclopaedia |
||
| url = https://books.google.com/books?id=f899xH_quaMC&pg=PA619&lpg=PA619&dq=Dumnonia&source=bl&ots=p_VCbdErYN&sig=90N821BNslth_YgVMvEyjmZ0sFA&hl=en&ei=58BmSpXMMcSfjAeiofClAQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3 |
| url = https://books.google.com/books?id=f899xH_quaMC&pg=PA619&lpg=PA619&dq=Dumnonia&source=bl&ots=p_VCbdErYN&sig=90N821BNslth_YgVMvEyjmZ0sFA&hl=en&ei=58BmSpXMMcSfjAeiofClAQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=3 |
||
| vydavatel = |
| vydavatel = ABC-CLIO |
||
| místo = Santa Barbara, CA |
| místo = Santa Barbara, CA |
||
| rok vydání = 2006 |
| rok vydání = 2006 |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
Po období emigrace z jihozápadní Británie do severozápadní [[Galie v pozdní antice|Galie]] (Armorica) v [[5. století|5.]] a 6. století bylo založeno na severním pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]] sesterské království (''Domnonée'' v moderní [[Francouzština|francouzštině]]) v regionu, který se v současnosti nazývá Bretaň. Současná britská historička Barbara Yorke spekulovala, že Dumnoniové možná viděli konec římské říše jako příležitost k nastolení své kontroly v nových oblastech.<ref>Yorke (1995), s. 18–19</ref> |
Po období emigrace z jihozápadní Británie do severozápadní [[Galie v pozdní antice|Galie]] (Armorica) v [[5. století|5.]] a 6. století bylo založeno na severním pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]] sesterské království (''Domnonée'' v moderní [[Francouzština|francouzštině]]) v regionu, který se v současnosti nazývá Bretaň. Současná britská historička Barbara Yorke spekulovala, že Dumnoniové možná viděli konec římské říše jako příležitost k nastolení své kontroly v nových oblastech.<ref>Yorke (1995), s. 18–19</ref> |
||
== Rozsah == |
|||
[[Soubor:British.coinage.Roman.invasion.jpg|náhled|Keltobritské kmeny razící mince (červeně) a nerazící (černě) v období před předřímskou invazí.]] |
|||
Zdá se, že jihozápadní poloostrov Británie až na východ po řeku [[Parrett (řeka)|Parrett]] v Somersetu a řeku [[Axe (řeka)|Axe]] v Dorsetu obývali před příchodem Římanů [[Dumnoniové]], soudě podle rozšíření mincí keltobritských kmenů [[Dobunnové|Dobunnů]] a [[Durotrigové|Durotrigů]]. [6] Kniha III. díla [[Julius Caesar|Julia Caesara]] ''[[Zápisky o válce galské]]'' si všímá úzké obchodní a vojenské vazby mezi kontinentálním galským kmenem [[Galští Venedové|Venetů]] v Armorice a britskými Kelty v jihozápadní části ostrova. |
|||
V období po stažení Římanů z Británie zahrnovalo království Dumnonia Cornwall, Devon a části západního Somersetu. Mělo úzké kulturní a náboženské vztahy s Bretaní, [[Wales|Walesem]] a Irskem. [7] |
|||
== Kultura a řemesla == |
|||
== Osídlení == |
|||
== Historie == |
|||
=== Konflikt se Sasy === |
|||
=== Kontinuita Dumnonie v Cornwallu a Bretani === |
|||
== Legendární artušovské souvislosti == |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 31. 7. 2020, 19:17
Dumnonie
| ||||||
Geografie
| ||||||
Státní útvar | ||||||
Státní útvary a území | ||||||
|
Dumnonie je latinizované jméno keltobritského království z období po stažení Římanů z Británie mezi koncem 4. a koncem 8. století, které se nacházelo v nejzápadnější části jihozápadní Anglie. Centrum království bylo v oblasti současného hrabství Devon, ale zahrnovalo dále současné hrabství Cornwall a část Somersetu.[1] Jeho východní hranice se měnila v průběhu času, jak postupovala západní expanze sousedního anglosaského království Wessex zasahující na jeho území. Někdy se lze setkat i s hláskováním Damnonie, ale tento pravopis se také používá pro zemi Damnoniů, jež se později stala součástí království Strathclyde v současném jižním Skotsku.[2] Existuje také hláskování Domnonie, které je lingvisticky příbuzné s bretaňskou oblastí Domnonée, bretaňsky: Domnonea.
Název
Království je pojmenováno po keltobritském kmeni Dumnoniů žijícím podle Klaudia Ptolemaia v době římské invaze do Británie na jejím jihozápadě. Existují varianty jména Dumnonie jako Domnonie a Damnonie, z nichž tu poslední variantu používal sv. Gilda v 6. století jako slovní hříčku pro její podobnost s pojmem „(věčné) zatracení“ (anglicky: damnation), aby znevážil soudobého vládce Dumnonie Constantina.[3] Jméno má etymologický původ v protokeltském kořenu *dubno-, což znamená „hluboký“ i „svět“. Etnické skupiny s podobnými jmény existovaly ve Skotsku (Damnoniové) a Irsku (Fir Domnann). [3] Později se tato oblast stala známá Anglosasům ze sousedního království Wessex jako království Západní Wales a jeho obyvatelé byli jimi také zváni Defnas (tj. muži z Dumnonie). Ve velštině, a podobně v jihozápadních britanských jazycích, to bylo Dyfneint. Tato forma do současnosti přežívá ve jménu hrabství Devon (velšsky: Dyfnaint, kornsky: Dewnans, bretaňsky: Devnent).
Existuje důkaz založený na zápisu v seznamu místních názvů Ravennatis Anonymi Cosmographia (sepsán kolem roku 700), že v západní části území mohl žít podkmen nazývaný Cornoviové, od jejichž jména je pravděpodobně odvozena první část dnešního jména Cornwall.[4]
Po období emigrace z jihozápadní Británie do severozápadní Galie (Armorica) v 5. a 6. století bylo založeno na severním pobřeží Atlantiku sesterské království (Domnonée v moderní francouzštině) v regionu, který se v současnosti nazývá Bretaň. Současná britská historička Barbara Yorke spekulovala, že Dumnoniové možná viděli konec římské říše jako příležitost k nastolení své kontroly v nových oblastech.[5]
Rozsah
Zdá se, že jihozápadní poloostrov Británie až na východ po řeku Parrett v Somersetu a řeku Axe v Dorsetu obývali před příchodem Římanů Dumnoniové, soudě podle rozšíření mincí keltobritských kmenů Dobunnů a Durotrigů. [6] Kniha III. díla Julia Caesara Zápisky o válce galské si všímá úzké obchodní a vojenské vazby mezi kontinentálním galským kmenem Venetů v Armorice a britskými Kelty v jihozápadní části ostrova.
V období po stažení Římanů z Británie zahrnovalo království Dumnonia Cornwall, Devon a části západního Somersetu. Mělo úzké kulturní a náboženské vztahy s Bretaní, Walesem a Irskem. [7]
Kultura a řemesla
Osídlení
Historie
Konflikt se Sasy
Kontinuita Dumnonie v Cornwallu a Bretani
Legendární artušovské souvislosti
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dumnonia na anglické Wikipedii.
- ↑ WALDMAN, Carl; MASON, Catherine. Encyclopedia of European Peoples. [s.l.]: Infobase Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 9781438129181. (anglicky)
- ↑ MACKAY, Ian. Geraint, Son of Erbin [online]. 1999–2017. Dostupné online.
- ↑ KOCH, John T. Celtic Culture: a historical encyclopaedia. Svazek 1. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO, 2006. Dostupné online. S. 619–621.
- ↑ Payton (2004), s. 50–51
- ↑ Yorke (1995), s. 18–19
Použitá literatura
- PAYTON, Philip. Cornwall: A History. 2nd. vyd. Fowey: Cornwall Editions Ltd, 2004. ISBN 1-904880-00-2.
- PEARCE, Susan M. The Kingdom of Dumnonia: Studies in History and Tradition in South-Western Britain A.D. 350–1150. Padstow: Lodenek Press, 1978. ISBN 0-902899-68-6.
- THOMAS, Charles. And Shall These Mute Stones Speak? Post-Roman Inscriptions in Western Britain. Cardiff: University of Wales Press, 1994. ISBN 0-7083-1160-1.
- YORKE, Barbara. Wessex in the early Middle Ages. [s.l.]: Continuum International Publishing Group, 1995. Dostupné online. ISBN 0-7185-1856-X. Kapitola Period of Transition, s. 15–19.